Yamal. Salah. Dembélé. McTominay. Kombinace jmen, kterou byste dohromady čekali možná tak ve Fifě. Nebo ve fotbalovém pub quizu, kde chtěli autoři poslední kolo poznávačky udělat jen pro opravdové fajnšmekry. Kde byste tuto čtveřici ještě rok zpátky určitě nečekali, to je hlasovací lístek pro Zlatý míč. Přesně ten lístek, který letos vyplnil John Greechan z Edinburgh Evening News.
Zkušeného novináře můžeme podezřívat z lehkého nadržování rodné zemi. Šestým nejlepším hráčem sezony 2024/25 byl podle něj liverpoolský Alexis Mac Allister, argentinský reprezentant se skotskými předky. Pátou příčku v Greechanově vidění světa zase obsadil obránce Dumfries z Interu, velmi pravděpodobně proto, že na jihu Skotska shodou náhod najdeme stejnojmenné městečko.
Na Greechanovu obranu je nutné dodat, že do své top desítky umístil i jednoho Angličana v podobě Declana Rice, takže objektivitu mu úplně upřít nelze. Jak moc ji uplatňoval ve chvíli, kdy přidělil bramborovou pozici Yamalovi, bronz Salahovi, stříbro Dembélému a zlato Skotovi Scottovi, to už není tak podstatné.
Mnohem důležitější je fakt, že po bezmála 40 letech mohl skotský zástupce hlasovat pro svého krajana. A nebyl dokonce sám. Scott McTominay v počtu bodů přeskočil třeba Juda Bellinghama, Erlinga Haalanda nebo Virgila van Dijka a odnesl si celkové osmnácté místo. Na hráče, co loni v srpnu bez velkých fanfár zmizel z Manchesteru United do neznáma, to není špatný výsledek.
Vlastně je to dost neuvěřitelný výsledek. Podobně neuvěřitelný, jako je poslední dobou celá jeho kariéra. Kdy jindy si ten příběh plný nůžek, gólů, oslav, rekordů i papeže připomenout než na konci roku 2025. Roku Scotta McTominaye.
Scott McTominay vždycky uměl dávat hezké góly. Fanoušci United si budou pamatovat jeho trefu proti City, kdy ze třiceti metrů potrestal Edersonovu špatnou rozehrávku. Nezapomene se ani na dva přesné zásahy do sítě Leedsu, které odchovanec Red Devils zvládl jako první hráč v historii Premier League nastřílet už během úvodních tří minut zápasu.
Góly, které obletí svět, si ale skotský reprezentant schoval až na letošek. A rovnou do těch největších zápasů. Od toho posledního je to pořád jen chvilka. Listopadový závěr kvalifikace o mistrovství světa, Skotsko proti Dánsku. Domácí musí vyhrát, hostům stačí k postupu bod. Třetí minuta zápasu. A Scott McTominay vystřihuje v dánském vápně absolutně perfektní nůžky, po kterých slaví 50 tisíc fanoušků v Hampden Parku jeden z nejlepších skotských gólů za dlouhé roky.
Epický zápas korunovaný dvojicí last minute branek v dánské síti a výhrou 4:2 nakonec znamenal postup na světový šampionát, kam se v roce 2026 Tartan Army vrátí po 28 letech. Pokud ho ze hry nevyřadí zranění, Scott McTominay u toho bude jako největší hvězda týmu. Se Skotskem už toho zažil hodně, včetně dvou gólů do sítě Španělska nebo stejného počtu účastí na Euru, mistrovství světa ale i pro něj bude reprezentační vrchol.
Pro Skotsko a jeho trenéra Steva Clarka je rodák z anglického Lancasteru, jenž modrobílé barvy hájí díky skotskému otci, hvězdou už dlouho. Ale v klubu? Tam měl McTominay k podobné roli vždycky daleko. Jinak to snad ani nejde, když hrajete defenzivního záložníka v Manchesteru United.
S Red Devils spojil McTominay celou kariéru. Začal už v pěti letech v jejich mládežnickém centru v Prestonu. Postupoval juniorskými kategoriemi až do U18, kde ho zbrzdila zranění spojená s rychlým růstem v podobě skoro 35 centimetrů za dva roky. Prokousal se do týmu U23, kde kromě zálohy nastupoval střídavě také v útoku. A v květnu 2017 se v 21 letech dočkal debutu za áčko.
Áčko, ze kterého už ho nikdo nedostal. Ať už vedl Rudé ďábly José Mourinho, Ole Gunnar Solksjaer, Ralf Rangnick nebo Erik ten Hag, Scott McTominay si svoje místo dokázal vždy najít. Nepatřil pokaždé do základu. Na pozici štítového záložníka nebyl ten nejzábavnější ani nejoblíbenější člen týmu. A spousta fanoušků ho vnímala jako občas užitečného, ale zároveň nijak zvlášť zajímavého hráče, který v kádru tak nějak prostě je.
Svoje si ale McTominay odehrál. Hlavně pod vedením trenéra Solksjaera, který mu jako první dal větší prostor v základu a s Brazilcem Fredem ho zařadil do středové dvojice přezdívané McFred. Skotovy úkoly byly jasné: pomáhat obraně, sbírat odražené míče, jednoduše posouvat hru. Prostě klasická šestka, nic víc, nic míň.
I přes omezení daná defenzivní rolí ale sem tam probleskla schopnost dávat góly. Třeba v sezoně 2020/21, kdy ve 49 startech McTominay zvládl sedm branek. Nebo v ročníku 2023/24, kdy svoje střelecké maximum posunul rovnou na deset přesných tref. To už pod vedením Erika ten Haga, kterému sice vedení za 70 milionů eur přivedlo na pozici šestky hvězdného Casemira, nezdolný Scott si ale cestu na hřiště zase nějak našel.
Byla to McTominayova poslední sezona v rudém dresu. Po víc než dvaceti letech v klubu a sedmi ročnících v jeho áčku přišel loni v létě čas na přestup. Ne nutně proto, že by se ho United chtěli zbavit. I sám ten Hag údajně preferoval, aby spolehlivý záložník zůstal. Zajímavá nabídka 30 milionů eur z Itálie v kombinaci s nutností vyvážit finanční fair play, k čemuž se zpeněžení odchovance hodilo, ale nakonec převážila. Skot vyrazil za novou kapitolou.
„Neapol. Domov legend skotského fotbalu. Diega Maradony, který v roce 1986 vstřelil dva naprosto regulérní góly do sítě Anglie. A Scotta McTominaye.“ Mezi ikonickým italským městem pod Vesuvem a skotskou vysočinou se na první dobrou moc logických spojení najít nedá, komik Pete Reid alias nezaujatý skotský komentátor Allaster McKallaster to ale dokázal. A to ještě vynechal fakt, že v létě 2024 přestoupil kromě McTominaye do Neapole také krajan Billy Gilmour z Brightonu.
Sparťanské peklo. Slávistická dominance. Baníkovský propad. Nedvědova řeč. To všechno byl rok 2025 v českém fotbale. Otestujte si, kolik si toho pamatujete.
V půlce srpna si dal Matouš Trmal vlastní gól, jaký svět do té doby neviděl. Tohle patří do zlatého fondu roku 2025. A ocenit je třeba i to, že se teplický gólman z tohoto kiksu rychle otřepal a pomáhá svému týmu k dobré sezoně.
Vyhlášená levačka zajistila Patriku Bergerovi nejen několik angažmá v Premier League, ale v průběhu roku 2025 i vítězství v anketě stanice Canal+ Sport o nejhezčí český a slovenský gól v anglické elitní soutěži. Ve finále porazil parádu od Marka Matějovského. Připomeňte si před Silvestrem oba finalisty. Tohle je ryzí fotbalová zábava.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
