Právní rozbor: „Kosovo is Serbia“ ani „Free Palestine“ na stadiony nepatří

Fotbal se dlouhodobě snaží vystupovat jako apolitický fenomén, který spojuje miliony fanoušků bez ohledu na jejich názory či původ. V praxi se však sport a politika často prolínají – ať už jde o symbolická gesta, národní rivality nebo projevy fanoušků na tribunách. Historie fotbalu nabízí mnoho příkladů, kdy se politické napětí promítlo do dění na hřišti.

Fotbalové organizace proto přijaly pravidla zdůrazňující neutralitu a nestrannost. Například stanovy FIFA, Mezinárodní federace fotbalových asociací, ukládají členským svazům povinnost zachovat neutralitu v politických a náboženských otázkách​ a jakékoli diskriminující jednání na základě národního či politického původu přísně zakazují​.

Také Fotbalová asociace České republiky (FAČR) ve svých stanovách deklaruje nezávislost na politických vlivech a nepřípustnost jakékoli diskriminace mimo jiné z důvodu politického přesvědčení.

Přesto se v posledních letech objevují nové výzvy: globalizace týmů přináší do jedné kabiny hráče různé národnosti, někdy i z regionů s napjatými vztahy. Fanoušci pak často vnímají zápasy prestižně nejen z hlediska sportu, ale i jako symbolický souboj svých zemí či ideologií. To klade vysoké nároky na fotbalové prostředí, aby udrželo stadiony jako prostor fair play a respektu.

Je nutné neustále vyvažovat svobodu projevu a hrdost na národní identitu s požadavkem, aby se fotbal nezneužíval k politické propagandě či šíření nenávisti. Následující text se zaměří na konkrétní kauzu z českého prostředí a zasadí ji do kontextu pravidel FAČR, FIFA a také UEFA, Unie evropských fotbalových asociací.

Focení na Letné

V srpnu loňského roku došlo na stadionu AC Sparta Praha na Letné k události, která v našem prostředí znovu otevřela diskusi o politických symbolech ve fotbale. Po kvalifikačním zápase Ligy mistrů se švédským týmem Malmö FF, které Sparta vyhrála 2:0, vystoupili čtyři hráči pražského týmu albánského a kosovského původu na trávník s albánskou vlajkou, která je pro kosovské Albánce symbolem identity a společně se s ní vyfotografovali​. Tato fotka následně zaplavila sociální sítě a vyvolala řadu emocí.

Jednalo se o albánské hráče Qazima Laciho a Indrita Tuciho a kosovské hráče Albiona Rrahmaniho s Ermalem Krasniqim, kteří tak oslavovali vítězství a dali najevo své přátelství a soudržnost. Tato spontánní oslava by za normálních okolností možná nepoutala mimořádnou pozornost. V kontextu složení kabiny však měla silný symbolický náboj – za pražskou Spartu totiž nastupuje i hráč Srbska, Veljko Birmančevič. Část fanouškovského tábora pak začala dávat otevřeně najevo podporu právě jemu a Srbsku.

Radikální jádro fanoušků Sparty Prahy pak po konci domácího ligového utkání s Baníkem Ostrava vyvěsilo transparent s nápisem „Support for Birma“ na podporu zmíněného srbského křídelníka Birmančeviče, doplněný mnoha srbskými vlajkami​. Podobná srbská symbolika (např. nápisy „Kosovo je Serbija“) se v kotli Sparty Praha objevovala opakovaně již v minulosti. Např. 30. září 2023 při ligovém zápase Sparty proti Viktorii Plzeň vyvěsili domácí fanoušci v druhém poločase velký banner zobrazující srbskou vlajku a další znaky s významem „Kosovo is Serbia“. Tento jasně politický vzkaz, fakticky popírající státnost Kosova, byl provázen skandováním prosrbských hesel.

FAČR a právní úprava v českém fotbale

V českém fotbalovém prostředí platí jasné normy, které mají podobným situacím předcházet. Stanovy FAČR deklarují, že fotbalová asociace je striktně neutrální v otázkách politiky a náboženství. Mezi základní zásady, na kterých je FAČR vybudována, patří mj. nepřípustnost diskriminace, odmítání rasové, národnostní nebo etnické nenávisti či nezávislost na ideologických názorech, náboženských postojích a politických vlivech​. Tato základní ideová východiska se propisují i do podrobnějších předpisů, zejména do Disciplinárního řádu FAČR. Ten definuje, co je považováno za disciplinární přečin a jaké sankce lze uložit hráčům, funkcionářům či klubům. Relevantní jsou zejména ustanovení týkající se nenávistných projevů a politické propagandy.