Z Bayernu do Slavie a Zbrojovky. Příběh zapomenutého světoběžníka, který má dva české tituly

Když dnes trenér Bayernu Mnichov skončí, jeho další kroky určitě nepovedou do české ligy. Ale ve třicátých letech to byla reálná cesta – a maďarský kouč Kálmán Konrád je toho nejlepším důkazem.

Rodák z Vojvodiny, maďarský reprezentant, hráč MTK Budapešť i vídeňské Austrie, se po skončení kariéry vydal na trenérskou dráhu. Jeho první velkou štací byl na konci třicátých let minulého století slavný Bayern Mnichov, tehdy klub s výrazným židovským vedením. Sám Konrád pocházel ze židovské rodiny a právě to určilo směr jeho dalšího života i kariéry.

Po nástupu nacistů k moci musel Německo opustit – a novou trenérskou misi našel v Praze.

Slavia Praha angažovala Kálmána Konráda v roce 1933. Nebyl to pro něj ale žádný ústup z ambicí. Naopak – československá liga tehdy patřila ke špičce kontinentu, a trenér z Bayernu v ní neznamenal exotickou výjimku, ale logickou posilu.

Když v létě 1933 Sparta i Slavia téměř současně oznámily, že angažují maďarské trenéry (Ference Szedlacseka a Kálmána Konráda), neozval se křik, že je to degradace československého fotbalu, že vlastních trenérů máme dost.

Neměli jsme. Vždyť Slavia za svůj vzestup (a vlastně za všechno) vděčila skotskému expatovi Johnnymu Maddenovi a u počátků „železné“ Sparty byl jeho krajan Johny Dick.

Pod Konrádem získali sešívaní dvakrát titul a dodali osm hráčů do stříbrného národního týmu na mistrovství světa 1934.

Přesto na něj česká paměť zapomněla. V kronikách zůstal spíš jako trenér, který učil brankáře Pláničku boxovat míče – a neuspěl.

Důvodem jeho odchodu ze Slavie v létě 1935 ale nebyly jen neúspěchy ve Středoevropském poháru, jak se často traduje.

Důvod ukončení spolupráce byl mnohem prozaičtější. Slavia dlužila Konrádovi peníze. A ne málo: 23 500 korun. Za to se skoro dalo koupit nejlevnější auto. Trenér pohnal klub k soudu a spor vyhrál.

Trenérská cesta Kálmána Konráda pokračovala do CFR Bukurešť, který v rumunské lize dotáhl k druhému místu. A v roce 1937 se do československé ligy vrátil, tentokrát zamířil do SK Židenice, později známého jako Zbrojovka Brno.

K angažmá mu pomohlo vlastní renomé, nedávné trenérské úspěchy jeho bratra Jenőa na lavičce Židenic (třetí místo v roce 1935) i skutečnost, že jeho žena Gertrud pocházela z brněnské rodiny.

Navíc to stejně jako Praha bylo město, kde jste se s němčinou neztratili. A kde byla na dosah zajímavá kultura, což pro Konráda, milovníka opery a operety, nebylo nepodstatné.

Pod vedením Kálmána Konráda obsadily Židenice v ligové sezoně 1937/38 třetí místo a postoupily do Středoevropského poháru.

V létě 1938 už se však nad Československem stahovala mračna a politická krize vyvrcholila na konci září Mnichovskou dohodou, po níž země přišla o sudetské oblasti.

Málokdo věřil, že Hitler se s tímto soustem spokojí.

Rozhodně si to nemyslel německý židovský novinář Peter Brie, jenž se s Kálmánem Konrádem seznámil v Praze a před nacisty pak utekl do Švédska.

Na podzim 1938 poslal příteli do Brna dopis, ať všeho nechá a opustí oslabené Československo, kde ho nic dobrého nečeká. A že mu přes svoje sportovní konexe sehnal místo v klubu Örebro SK.

Konrád poslechl. V lednu 1939 rezignoval na funkci trenéra Židenic a v únoru se s rodinou vypravil dobrodružnou cestou přes Estonsko a Finsko do Švédska.

V pravý čas. Za pár týdnů už Brnem pochodoval wehrmacht.

Ve Švédsku nakonec zakotvil natrvalo. Zapomenutý dvojnásobný mistr československé ligy se Slavií zemřel 10. května 1980 ve věku 83 let a pohřben je v židovské části stockholmského hlavního hřbitova.

Celý jeho příběh čtěte v prémiovém textu od Luboše Brabce.

Čeká nás vyrovnanější boj o titul? Které mladé pušky v téhle sezoně rozhodně sledovat? Kdo může nejvíc překvapit a zklamat? Jací trenéři budou brzy v ohrožení? A kdo se stane nejlepším střelcem? V pokračování našeho podcastu se o tom bavíme s analytikem Tomášem Daníčkem.