V knížkách chybí. Dějepisáři o něm taky moc neví. Ale věřte, že česká fotbalová historie má svého hrdinu, který silně přesáhl naše hranice. Doslova. Vymyslel totální fotbal, pomohl vychovat hvězdného Johana Cruijffa a postavil do latě nizozemský národní tým. Je to mimořádně silný příběh trenérského génia z Nymburka, inovátora a exulanta, o němž se komunisti rozhodli mlčet. Rozhodli se zaprášit jméno František Fadrhonc.
Spojil se s Johanem Cruijffem, s Rinusem Michelsem a dalšími nizozemskými hvězdami. Trénoval i Josefa Bicana nebo Ladislava Kubalu. Viděl fotbal jinak, než jak ho do té doby viděl kdokoliv jiný. A zásadně ho změnil. Posunul ho velkou revolucí, které se říká totální fotbal. Jenom si do těchto souvislostí málokdo umí dosadit správné jméno.
„Někteří lidé v Nizozemsku dobře vědí, odkud totální fotbal pochází. Z čí hlavy vzešel. Táta o tom akorát nenapsal knížku, zatímco Rinus ano. Takový Rinus byl, zajímala ho sláva, zatímco otce ne,“ připomíná si v pražské kavárně Slavia Zora Hunfeldová. Dcera Františka Fadrhonce a maminky Věry. Vybavuje si také své netradiční dětství, kdy se u nich v obýváku občas mihnul Michels i Cruijff.
Čeština už jí vůbec nejde, i když si něco málo od rodičů pamatuje. Narodila se totiž až v Nizozemsku, ačkoliv už byla „na cestě“, když František a Věra překračovali v roce 1948 československé hranice. Má mladšího bráchu Toma. S tím to česky nejde už vůbec. Leda anglicky nebo německy. Dneska už jsou oba prarodiče, mají vnoučata, a na svého slavného tatínka pořád rádi vzpomínají. I když, slavného... V Česku je to jinak. Tak si nejdřív dejme tuhle první část příběhu.
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
