Jürgen Werner patřil na přelomu 50. a 60. let ke klíčovým hráčům HSV. Spolehlivý obránce, dokonce si zahrál za reprezentaci. Naposledy 5. května 1963 proti Brazílii s Pelém, Gilmarem a spol. Byť se prohrálo 1:2, Werner si připsal gól díky úspěšně proměněné penaltě.
Po zápase však nečekaně oznámil: „Končím s fotbalem!“ Přitom mu bylo teprve sedmadvacet let a netrápily ho žádné zdravotní potíže.
„Nechci se nechat zotročit penězi,“ dodal na vysvětlenou.
Nemohl totiž přenést přes srdce, že za pár týdnů se rozehraje zbrusu nová soutěž, Bundesliga. Ne, nevadilo mu, že i Západní Německo bude mít konečně celostátní ligu, ale nedokázal přijmout, že ta se zároveň zprofesionalizuje. Fotbal se má přeci hrát pro zábavu a z kamarádství, ne pro peníze. Ty ničí sportovního ducha. „Jakou asi tak budou mít fotbalisté radost ze hry, když najednou bude jejich povoláním?“
A to se tenkrát odhlasovalo, že maximální měsíční plat smí být pouhých 1200 marek. Pro srovnání: průměrný příjem v Západním Německu byl zhruba poloviční. Kdyby tak Werner tušil, že jednou budou fotbalisté placeni v desítkách milionů ročně a že o pětapadesát let později způsobí jistý Franck Ribéry skandál, když si v sedmihvězdičkovém hotelu v Dubaji objedná k večeři pozlacený steak v ceně dvou měsíčních gáží bundesligových hvězd z roku 1963.
Na vojně už fotbal vzdal, dnes je přitom rekordman v počtu ligových startů. V rozhovoru pro Football Club vypráví Milan Petržela o svých fotbalových ambicích a chuti hrát dál na nejvyšší úrovni, atmosféře na největších evropských stadionech, trénování s dětmi i ambasadorství fotbalové značky.
Prolínání s Ligou národů kvalifikaci o MS 2026 nesvědčí. Platná pravidla umožňují situaci, při které sportovní duch pláče.
Lvíčata hrají první zápas na Euru. Zápas s favorizovanou Anglií vysílá stanice ČT Sport. Češi by měli mít parádní „domácí“ prostředí, v Dunajské Stredě je vyprodáno
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
