Slezský zázrak. Fotbalová odysea polského „zrádce“ Wilimowského

Vstřelit gól Brazílii, to bývá pro fotbalisty zážitek na celý život.

Dát jí hattrick, to se povede výjimečným hráčům.

Čtyři branky? To dokázal pouze jediný – polský útočník Ernest Wilimowski na mistrovství světa v roce 1938.

Přesto osmifinálové utkání (pro něj první i poslední na světových šampionátech) skončilo výhrou Brazílie 6:5 po prodloužení, což byl jeden z mnoha paradoxů jeho pozoruhodného života.

Ve fotbalové historii mohl být zapsaný mnohem výraznějším způsobem, ale patřil ke sportovcům, jejichž kariéru ovlivnila druhá světová válka. On sám se snažil v politických reáliích tehdejší doby kličkovat, jak nejlíp uměl, ale nešlo mu to zdaleka tak dobře jako na trávníku.

Slezský fotbalový zázrak

Narodil se 23. června 1916 jako Ernst Pradella v německém městě Katovice.

Obojí však platilo jenom pár let.

Jeho otec zemřel v zákopech světové války a malý Ernst dostal příjmení Willimowski podle otčíma. Podobně se Katovice, od roku 1871 patřící německému císařství, staly ve dvacátých letech minulého století součástí obnoveného polského státu.

Matka byla etnická Němka, a ani v nových časech to nehodlala skrývat. Syna poslala do německé školy, a když se v devíti letech nadchl pro fotbal, přihlásila ho do 1. FC Kattowitz, klubu německé menšiny.