Zkratka ESG není široké veřejnosti tolik známá. To, co se pod ní skrývá, tedy dopady na životní prostředí (environmental), odpovědný přístup ke společnosti a komunitě (social) a způsob odpovědného řízení firmy nebo třeba fotbalového klubu (governance), už vám ale možná něco říká.
Tyto principy se promítají do praxe třeba ve formě zálohovaných kelímků na stadionech, ve využívání dešťové vody, ale třeba i v boji za rovné podmínky a spadá sem i péče o finanční gramotnost.
O tom, co ESG ve sportu znamená, kde máme mezery a kde jsme naopak udělali pokrok, jsme si povídali s Martinem Šlapákem, který v dresu Příbrami odehrál sedmapadesát ligových zápasů (s bilancí 9 gólů a 6 asistencí). Teď se v Tipsport Nadaci zabývá udržitelností ve sportu.
Jak se z ligového fotbalisty stane ESG manažer?
Byla to dlouhá cesta. Hrál jsem profesionální fotbal, ale zhruba v pětadvaceti jsem si uvědomil, že žiju v bublině. Zatímco ostatní se vzdělávali, pracovali, já měl jen fotbal a cítil jsem, že už to není ono. Přešel jsem do třetí ligy, začal studovat a pracovat. Ve velké recyklační firmě jsem se postupně stal manažerem kvality a dostal na starost implementaci ESG do procesů společnosti. Tak jsem se dostal k ESG v průmyslu. Postupně mě tohle téma přivedlo až do skupiny Tipsport.
Fotbal a byznys. Zdá se to jako dva odlišné světy. Je nějaká vlastnost, která se dá využít v obou prostředích?
Vím, jak funguje profesionální sportovní prostředí, a to mi hodně pomáhá. Pokud chcete vytvářet udržitelné aktivity ve fotbale, ve sportu, měli byste ho znát a vědět, jak přesně funguje.
Nadace Tipsport se věnuje hlavně tématům udržitelnosti, rozvoji svého domovského regionu Berounska a podpoře demokratických hodnot. Grantovými výzvami podporuje ekologické projekty, kvalitní výsadby stromů a péči o ně po celé republice nebo rozvoj občanského a neziskového sektoru na Berounsku. Stojí mimo jiné za projekty Tipsport pro legendy, Zaměstnanecký solidární fond nebo Sport bez odpadu.
Zajímalo vás téma udržitelnosti už v době, kdy jste aktivně hrál? Přemýšlel jste nad tím, jak udělat fotbalové prostředí udržitelnější?
Nepřemýšlel jsem o tom tak, jak přemýšlím dnes. I to prostředí tehdy bylo jiné. Dnes se klade na udržitelnost větší důraz než dřív. Ale zmínil bych asi dva body. Především finanční zdraví sportovců. Budu teď mluvit čistě o fotbale, nevím, jak je to v jiných sportech. Spousta sportovců po konci kariéry neměla ani peníze, ani vzdělání a musela začít od nuly. Tohle je právě to S ve zkratce ESG.
Pak je tu i zdraví duševní. V minulosti se o něm moc nemluvilo. Ale podpora v životě fotbalisty je nutná. Uvedu příklad: v první lize jsem dal šest gólů za sebou, najednou o mně psali novináři, protihráči si mě víc hlídali. Bylo mi 20 a nebyl jsem na takovou pozornost připravený. Když pak nejdou věci tak, jak čekáte, může vás to hodně zasáhnout.
Dnes už je naštěstí jiná doba a s hráči se víc pracuje i v tomto ohledu. Je tady prostor pro pomoc. Někdy pomáhají trenéři, ale ti nejsou psychologové ani mentální koučové. Hráči, kteří tyhle nestandardní situace zažívají poprvé, potřebují podporu. Aby se nezbláznili, nebo aby jim nešel nos nahoru. Mentální koučové už jsou ve větších klubech součástí týmu. Věřím, že tuhle možnost budou mít i ty menší, protože je to opravdu důležité.
To jsou zároveň i témata, která často zmiňují fotbalistky. Pomáhá podle vás růst ženského fotbalu tomu, že se duševní a finanční zdraví víc řeší i u mužů?
Určitě. Bude to velmi podobné. Pořád je to fotbal, a i ženy procházejí situacemi, které jsem zmínil. Je jedině dobře, že se ženský fotbal rozvíjí. Nedávno jsem navštívil UEFA Respect Forum a Euro ve Švýcarsku. Bavili jsme se o strategii udržitelnosti na Euru i v budoucnu. Celkově trvala konference dva dny, takže vlastně 50 procent času náleželo ženám. Což je správně a je vidět, že UEFA počítá s ženským fotbalem jako s primárním tématem ve své strategii udržitelnosti.
Jak vnímáte aktuální stav udržitelnosti ve fotbalovém prostředí v Česku? Zaznamenal jste nějaký pokrok od doby, co se tématu věnujete?
Aktuálně u nás chybí kvalitní a otevřeně dostupná data. Možná je některé kluby mají, ale často zůstávají v šuplíku a nepracuje se s nimi systematicky. ESG je přitom o datech. Teprve z nich se dá poznat, co klub skutečně potřebuje řešit. Inspirací může být Atlético Madrid, které si nechalo udělat detailní analýzy. Díky nim zjistili, že klíčovým tématem je hospodaření s vodou, a začali vyvíjet programy nejen pro vlastní stadion, ale i pro zlepšení vodních toků v okolí.
U nás zatím takovou úroveň nemáme. Kvalitní analýzy tu chybí, ale informovanost o udržitelnosti jako tématu postupně roste, vlastně hlavně díky naší Nadaci, která troufám si tvrdit, je hlavním aktérem na tomto poli ve fotbale a sportu obecně. Zároveň vznikla nová ESG komise Ligové fotbalové asociace (LFA), která plánuje vytvořit strategii udržitelnosti. Což bude mít dopad, určitě pozitivní, i na profesionální fotbalové kluby v ČR.
Zmínil jste Atlético Madrid. Od jakých dalších klubů se můžeme inspirovat?
Nejen od fotbalových. Třeba v NBA řeší udržitelnost myslím tak od roku 2012. Mají udržitelné arény a zero waste odpad – 90 procent odpadu recyklují, zbytek kompostují. Tohle může být inspirací. Líbily se mi i kroky UEFA při posledním Euru v Německu. Vytvořili akční plán na snížení dopadu celé akce, následně jej vyhodnotili. Co se povedlo, co ne a na co navázat. To jsou příklady, které můžou inspirovat ostatní.
Vidíte potenciál v propojení ESG s mládežnickým fotbalem?
Určitě, právě u mládeže bychom měli začínat. A ani tomu nemusíme říkat ESG, klidně tomu říkejme prostě odpovědnost, nebo jak chceme. Stejně jako nás od dětství učí pozdravit, měli bychom se učit i odpovědnému chování k životnímu prostředí a společnosti, ve které žijeme. Nejde přitom jen o ekologii. Velmi důležité je i to S – tedy vztahy, solidarita, schopnost pomoci druhým. A obrovským tématem je finanční gramotnost. Mladí hráči, často z neúplných rodin, se najednou dostanou k penězům, na které nejsou připraveni, a bez podpory se v tom mohou snadno ztratit. Kluby a asociace by je proto měly vést k odpovědnému přístupu, aby z nich vyrostli nejen skvělí sportovci, ale i vyrovnaní a zodpovědní lidé. V některých klubech, jako jsou Sparta, Slavia i Plzeň už programy existují. V menších klubech ale chybí.
Teď se naopak podíváme do nižších anglických soutěží, kde mě zaujal klub Forest Green Rovers. Ten třeba nabízí na stadionu veganské občerstvení a v plánu mají i tzv. zelený stadion ze dřeva. Je tohle cesta nebo jsou Forest Green Rovers spíše takovým úkazem?
Jsou spíš výjimkou. Ale to, co dělají, je skvělé. Pokud jim to ekonomicky dává smysl, je to v pořádku. Každý ředitel klubu vám řekne, že třeba vybudování retenční nádrže něco stojí. A návratnost musí být v souladu s tím, co ušetříme přírodě. Vždy se vás někdo bude ptát na ekonomiku. Je dobře, že takové vzory existují. Pokud by ale měl klub kvůli tomu zbankrotovat, pak to smysl nedává. Musí to jít ruku v ruce – být udržitelní, ale zároveň ekonomicky zdraví.
Zapojují kluby i fanoušky? Napadá mě kampaň na darování krve, znáte i jiný příklad?
Slavii se moc povedla kampaň #ZažijSíluSlavie, do které zapracovala spoustu ESG projektů. Sparta má také své vlastní výborné projekty. Vždy lze jít ale ještě dál a rozšiřovat je. Podívejte se třeba na strategii udržitelnosti Bayernu Mnichov a jejich aktivity CSR, jsou opravdu hodně daleko. Doporučuji si pročíst, hlavně tedy sekci životní prostředí – řešení emisí CO₂, úspora vody, odpadové hospodářství, sběr dat pro systematická zlepšení.
Udržitelnost asi nejvíc narazí na dopravu, například v Lize mistrů, kde jiná možnost než letět většinou není. Myslí asociace i na tohle?
Ano, řešili jsme to na UEFA Respect Forum. Je to o navázání správného partnerství mezi kluby a dopravci. Některé aerolinky používají ekologičtější paliva. Vznikají technologie, které snižují dopad fosilních paliv. To může pomoci klubům i fanouškům snížit klimatický dopad jejich cestování.
Dobrá praxe se objevuje i v Česku. Třeba v Liberci mají držitelé permanentek hromadnou dopravu na stadion zdarma. Takže ne všichni jezdí na stadion U Nisy autem. A příklady k následování byly k vidění i na ženském Euru ve Švýcarsku. Emise z cestování vždy budou. Ale můžeme ovlivnit, jaká paliva používáme a čím jezdíme. Je nás víc a víc a musíme používat lepší technologie, abychom tu jednou neshořeli.
Třetí díl Football Club podcastu o ženské lize je s Jiřím Vágnerem, trenérem Slavie. Co mu řekl Petr Rada, když od něj odcházel do Fortuna ligy. A proč bude u slávistických žen pokračovat, i když měl nabídky na návrat do mužského fotbalu. I to se dozvíte...
Neděle v Chance Lize přinese souboj dvou ambiciózních celků. Smělé plány ale zatím plní jen jeden z nich. Hradec Králové, jenž ještě nevyhrál, přivítá Olomouc. V článku vám přiblížíme situaci v obou týmech. A zjistíte, kde tento zápas sledovat živě.
Přímák tentokrát zaujala diskuze nad Ligou mistrů a její prospěšností pro české kluby. Budeme rádi, když nám svůj názor napíšete i vy…
Rrahmaniho forma nás přinutila podívat se na kurzy u ligových kanonýrů a byli jsme zvědaví i na mistrovské šance v Německu a Itálii, kde teď startují nové ligové sezony. Řekneme vám i to, proč na nejbližší zápasy věříme Baníku a Chelsea.
