„Do přírody to prostě nějak nepasuje,“ řekla včera v Událostech a komentářích česká fotbalová legenda Ladislav Vízek. Shrnula tak svůj postoj ke coming outu Jakuba Jankta ze začátku tohoto týdne.
Předtím Vízek přidal, že homosexuály může brát kdekdo jako zženštilé, že si Jankto měl se svým vyoutováním počkat na dobu, až nebude ve Spartě a v reprezentaci a že Vízka samotného kdysi vykolejilo, když na něj na Spartě křičeli, že je buzerant.
Tenhle slovní guláš je hodně nechutný, i když Vízek na druhou stranu uvádí, že Jankto je frajer, když měl odvahu se k homosexualitě přihlásit v době, kdy je na vrcholu sil a musí kromě podpory počítat i s nesnášenlivými ohlasy.
I kdyby ale Vízek tahle slova myslel upřímně jako podporu pro současného českého reprezentanta, tak veškerou tuhle snahu ve zbytku svého komentáře zabil. Že homosexuálové nepatří do přírody, je vyjádření vedoucí přesně k opaku, k nesnášenlivosti. K ukazování si na ty nenormální.
Homosexualita je ale normální, přirozená a ano, od přírody. Někdo je na holky, někdo na kluky, někdo na obojí. A bylo by fajn, kdyby tento názor byl hlasitěji slyšet i přímo z fotbalového prostředí. Pojďte s námi hrát, ať milujete kohokoli!
Je škoda, že ligoví kapitáni nevyběhnou s páskami One Love, jak to oznámil účet LFA na Twitteru. Bohužel nejde o oficiální účet řídícího ligového orgánu, ale o účet parodický. Bylo by hezké se inspirovat.
Fotbalové hlášky někdy přerostou samotné zápasy. Otestujte, jestli poznáte jejich autory - od trenérských legend po hráče s egem větším než stadion.
Arsenal je po dvaceti letech ve finále Ligy mistrů. V úterý večer porazil Atlético Madrid 1:0, celkově postoupil po výsledku 2:1 a na konci května si v Budapešti zahraje o trofej, kterou ještě nikdy nezískal. A aby toho nebylo málo, v Premier League má po ztrátě Manchesteru City titul znovu ve vlastních rukou.
Finále španělského poháru v roce 1984 se vážně nehrálo v rukavičkách. Šlo o jeden z památných zápasů, do kterých zasáhl Diego Maradona. Dnes má 42. výročí. Co a proč se semlelo?
