Zažili jsme si na vlastní kůži experimentování se zlatým i stříbrným gólem. A oba jsme lovili z vlastní sítě. To o sobě žádná jiná země říct nemůže.
FIFA přišla se zlatým gólem v roce 1993. Tehdy s tím, že povzbudí týmy k útočení v prodloužení. Každý bude chtít dát gól, který okamžitě rozhodne, říkali si tenkrát funkcionáři. S tímto pravidlem se hrály už některé anglické poháry na konci 19. století.
Na konci 20. století FIFA řekla, že kdo bude chtít, může si tohle pravidlo do svých soutěžích dát. První velký turnaj, kde se na zlatý gól hrálo, bylo EURO 1996 v Anglii.
A jediný zlatý gól na něm padl ve finále, když střelu Olivera Bierhoffa v páté minutě prodloužení neudržel v rukavicích Petr Kouba. Češi šli do kolen, Němci slavili svůj třetí a dosud poslední titul evropských šampionů.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
O čtyři roky později ze zlatých gólů udělali svoji značku Francouzi. Ti už jeden dali na domácím MS 1998, kde takto osmifinále proti Paraguayi rozhodl Laurent Blanc. Na Euru 2000 zlatý gól dal nejprve z penalty v semifinále Portugalcům Zinédine Zidane a ve finále se proti Italům zlatě trefil David Trézéguet.
Na zlaté góly se hrálo ještě MS 2002, kde padly tři a jeden z toho dostali v osmifinále s Jižní Koreou opět Italové. Úplně poslední zlatý gól pak vstřelila ve finále MS 2003 Němka Nia Künzerová do sítě Švédska.
To už se ale nad zlatým gólem začínalo smrákat. Nepotvrdilo se, že by za ním týmy v prodloužení šturmovaly. Spíš se naopak bály, aby ho nedostaly a obrany vítězily.
UEFA tuhle mentalitu ještě zkusila změnit stříbrným gólem, na který se v jejích soutěžích hrálo v letech 2002 až 2004. Stříbrný gól neukončoval zápas hned, ale až po závěru té části prodloužení, ve které padl (samozřejmě jen pokud byl jeden z týmů stále ve vedení). A i on má výraznou českou stopu.
Ta méně známá jde za Tomášem Galáskem, který dal v srpnu 2003 z penalty stříbrný gól Ajaxu do sítě Grazeru AK a poslal tak klub z Amsterdamu do Ligy mistrů.
Galásek pak byl na Euru 2004 pár centimetrů od jediného stříbrného gólu v historii reprezentačního fotbalu. Stál totiž při řeckém rohu přímo u tyče, kolem které v úplném závěru první části prodloužení poslal Traianos Dellas za Galáska i Petra Čecha svou hlavičku.
„Když si vybavím konec utkání s Řeckem, kdy jsme dostali stříbrný gól, vidím hráče a jejich reakce. Seděli na trávníku, my jsme je obcházeli a zvedali. V očích bylo vidět velké zklamání. Věděli jsme, že jsme na Řeky kvalitou měli. A že jsme byli blíž finále než kdy jindy. Všichni cítili, že taková šance se nemusí opakovat. A vlastně se ani neopakovala. Obrovské zklamání. Smutek. V kabině panovalo absolutní ticho. Každý se z toho musel sám dostat po svém,“ vzpomíná v rozhovoru s Football Clubem Miroslav Beránek, asistent Karla Brücknera na bronzovém Euru 2004.
Tenhle řecký gól byl poslední kapkou pro krácení prodloužení. Mezinárodní pravidlová komise (IFAB) krátce na to rozhodla o návratu ke starým časům. A od té doby se zase prodloužení vždy dohrává, jak to můžeme vídat i teď na Euru v Německu.
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
