Zápas století má 20 let. Nizozemci Brücknera nenáviděli, emoce nešly udržet, vzpomíná Beránek
Kam řadíte zápas s Nizozemskem ve vaší trenérské kariéře?
Je potřeba to vnímat v širších souvislostech. Je vidět, že jak u veřejnosti, tak pro média je to jeden z nejslavnějších zápasů reprezentace. Generace okolo Pavla Nedvěda už nějaká utkání vyhrála na šampionátu v devadesátém šestém. V období okolo turnaje v Portugalsku z ní zůstali v národním týmu Nedvěd, Šmicer nebo Poborský. Byli doplnění Galáskem, kterého jsme našli, a pak dvěma generacemi úspěšných jednadvacítek, které jsme vedli společně s Karlem Brücknerem. Zkušení hráči v té době dozráli, Nedvědovi bylo, myslím, okolo dvaatřiceti. A všichni hráli v top klubech. Během kvalifikace jsme se vypracovali k tomu, že jsme byli tým, který měl kvalitu, sebevědomí a nebál se diktovat tempo utkání. Mohli jsme si to rozdat s každým soupeřem na světě jako rovný s rovným.
Nizozemci tehdy patřili mezi špičku Evropy a nám se povedlo otočit z 0:2 na 3:2. Nepamatuji si, kdy se nám do té doby něco podobného podařilo. Proto se to řadí mezi nezapomenutelné zápasy. A stejně to vnímám i já, protože při různých příležitostech si tohle utkání připomínáme mnohem víc než jiné. Mělo všechny atributy toho, co diváci od fotbalu chtějí: kvalitní hru, hodně gólů, napětí, emoce, a nakonec vítězná radost. Po utkání už bylo jasné, že postupujeme ze skupiny z prvního místa. Prostě to nejhezčí, co fotbal nabízí, se tehdy všechno spojilo v jednom zápase.
Napadá vás nějaký konkrétní moment, který pro vás oněch devadesát minut v Aveiru charakterizuje?
Partneři projektu Cesta na Euro
- Betano: Sázková kancelář působící na 11 světových trzích, včetně Česka. Je také oficiálním partnerem EURO 2024.
- Tarespa: Český výrobce luxusních modelů stadionů pro sběratele i prémiové obchodní partnery.
- Německá turistická centrála (DZT): Koncipuje marketingové strategie a komunikuje kampaně zaměřené na kladnou image a podporu turistické destinace Německo.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Momentů bylo víc. Například si vybavuji, že jsme měli lavičku na pravé straně. Prohrávali jsme už 0:2 a přišla střela, už nevím od koho (Johnnyho Heitingy), a Petr Čech ji vytáhl. My jsme viděli z lavičky let míče, v tu chvíli jsem si říkal: ,Je to tam‘. Najednou se tam objevila Petrova ruka a balon posunula nad branku. Jinak by to byl gól. V tom byla Petrova genialita, velmi výrazně přispěl k tomu, že se obrat podařil, i když jsme celkově inkasovali dva góly, což je hodně. Ještě měl jeden velký zákrok, proti Ruudu van Nistelrooijovi, který se dostal do stoprocentní šance, jenže Petr se mu tak výrazně přiblížil, že ho hlavičkou vlastně nastřelil do těla. To jsou dva momenty. No, a pak ještě jeden, náš třetí gól. V reálu si toho člověk možná ani nevšimne, ale když si tu situaci připomenete. Nejprve střílí Marek Heinz, jeho ránu brankář (Edwin van der Sar) vyrazí. Následně dobíhá Poborský. Myslím, že tak devadesát pět procent hráčů by doráželo. A kdyby Karel zakončoval, velmi pravděpodobně by gólmana nastřelil, protože ten se už zvedal. Ale on to dává Šmícovi, který střílí třetí gól. Šmíca se běží radovat, zatímco Karel doběhne k mantinelu a radostí kopne do reklamního panelu až takovou silou, že ho to i bolelo. To jsou věci, které vás pobaví, když se na to díváte zpětně.
Související články
Počítáme koeficient: Další pomoc ze Španělska. Desátá příčka pro Česko je hodně blízko
Vallecano v prvním zápase čtvrtfinále Konferenční ligy porazilo řecký AEK. Jediné zbývající ohrožení české pozice v top desítce koeficientového žebříčku tak zůstalo bez bodu a už za týden po odvetě může být definitivně hotovo a Česko může získat potřetí v řadě velkou výhodu: jistou účast v Lize mistrů.
Fotbal na Sněžce. Češi na MS musí řešit nevýhodu, kterou nikdo jiný nemá
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Nechtěl padat níž a níž. Stanislav Tecl otevřeně o konci hráčské kariéry
Stanislav Tecl nemusel končit, přesto si vybral odchod ve chvíli, kdy ještě měl co nabídnout. V rozhovoru pro Football Club mluví o rozhodnutí pověsit kariéru na hřebík, odmítnuté Číně, nové roli ve Slavii i o tom, proč by pro něj další hraní už nedávalo smysl.
