Jižní Korea nikdy nezapomene, jak na mundialu v roce 2002 prošla senzačně až do semifinále. Zbytek světa a zejména Italové a Španělé si ale neodpustí dodat, že by se to sotva stalo, nebýt velké pomoci od pánů s píšťalkou.
První šampionát v novém tisíciletí pořádaly poprvé společně dva státy – Japonsko a Jižní Korea. O mistrovství světa dřív získaly ve skupině dohromady jediný bod, ale propadák to nebyl. Nebylo odkud se propadnout, na přelomu milénia šlo prostě o dvě fotbalově obskurní země.
Společné pořadatelství mělo napomoct sblížení dvou zemí, které spolu v minulosti válčily a na křivdy ani po desítkách let zdaleka nezapomněly. Oba státy vzaly svěřenou roli hodně zodpovědně a místní lidé s velkým nadšením.
Po fotbalové stránce se ale od jejich týmů neočekával nějaký velký progres. Koneckonců Korea, které se – Japonsko promine – budeme věnovat, do té doby pětkrát skončila ve skupině. Bez jediného vítězství.
Bylo jasné, že na největší fotbalový turnaj, který kdy Asie pořádala, si musí Korejci najít velké trenérské jméno, aby pro ně celý svátek neskončil ostudou. A místní činitelé měli velké oči. Vysnili si přímo trenéra úřadujících mistrů světa Aimého Jacqueta. Francouz s díky odmítl, ale Nizozemec Guus Hiddink už byl pro.
Hiddink vsadil na totální fotbal, typickou holandskou školu a ze začátku to na zázrak nevypadalo. Necelý rok před mistrovstvím zavítal korejský tým na přátelský zápas do České republiky a tým Jozefa Chovance zvítězil 5:0. Zní to skoro až bizarně, když uvážíme, že český výběr se pak na turnaj ani neprobojoval, ale ještě bizarnější byly kulisy i průběh zápasu. Hrálo se v Drnovicích a hattrick vstřelil sváteční reprezentační střelec Miroslav Baranek.
A nebyl to jen tenhle zápas, kvůli kterému se spekulovalo, že by trenér mohl o prestižní post ještě před mistrovstvím přijít. Jednat se o nějakého lokálního kouče, nejspíš by letěl. Ale Hiddinka zachránila reputace, čtyři roky nazpět se s Nizozemskem dostal až do semifinále, když ve skupině jeho tým mimo jiné zničil 5:0 Jižní Koreu.
Korea pochopitelně nebyla favorit a nikdo ji nepovažoval ani za černého koně turnaje. Ve skupině s Portugalskem, Polskem a USA se měla prát maximálně o druhé místo.
Exotika, velká jména i absentující favoriti. To je fotbalový turnaj pod pěti kruhy. Jestli máte chuť na zápasy na slavných francouzských stadionech, můžete vyrazit…
Daniel Samek má za sebou dva roky v italském Lecce. K titulu se Slavií tam přidal mistrovskou trofej v ceněné Primaveře. Juniorskou ligu už ale hrát nechce a teď doufá, že se už brzo přesune do Serie B, o čemž právě jedná. O své italské cestě vypráví v rozhovoru s FC.
Jak se pracuje v klubu, který pohledem zvenku v poslední době vypadal jako rozbitý? Ve velkém rozhovoru o tom mluví Zdeněk Psotka, sportovní manažer Zbrojovky.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!