Slovácko odcestovalo do Bělehradu. Čeká ho tam Partizan, na jedné straně nejúspěšnější srbský klub od rozpadu Jugoslávie, na straně druhé klub s komplikovanou historií neoddělitelně spjatou s vývojem celého regionu.
Jugoslávie i Srbsko totiž patřily a patří k těm zemím, kde fotbal a politika šly a dodnes jdou ruku v ruce, což se promítá i do příběhu Partizanu. Od jeho založení jugoslávskou armádou až po nedávné zatýkání gangů operujících na základech jeho fanouškovských skupin.
Partizan, stejně jako konkurenční Crvena Zvezda, byl založen těsně po skončení druhé světové války. Konkrétně v říjnu 1945, o půl roku později než jeho největší rival. Bělehrad byl osvobozen rudou armádou společně s jugoslávskými partyzány už na podzim 1944. Zatímco Crvena Zvezda vděčí za svůj vznik Svazu komunistické mládeže Jugoslávie, tedy stranické organizaci, Partizan byl založen skupinou důstojníků jugoslávské armády (velké iniciály „JA“ na pozadí rudé hvězdy zdobily i jeho první znak).
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
