Pokud pomineme úřední vyřazení válečného agresora Ruska z baráže a odstoupení KLDR a několika ostrovních ministátů, kvalifikace na poslední mistrovství světa v Kataru proběhla hladce a bezproblémově. Dvě stovky zemí z šesti regionálních konfederací odehrály 865 utkání, podle přesně nalajnovaného jízdního řádu.
V počátcích světových šampionátů to tak nebývalo. Pro úvodní turnaj v roce 1930 vlastně nebylo třeba žádnou kvalifikaci vymýšlet. Zahrál si každý, kdo byl v časech hospodářské krize ochoten nasednout na loď a připlout do Uruguaye. Vedle domácího mužstva se našlo jenom dvanáct zájemců, z toho pouze čtyři z Evropy.
Právě na jejich popud se šampionát nehrál vyřazovacím způsobem, nýbrž ve čtyřech skupinách. Když už se týdny trmácíte přes půl světa, nechcete se vracet hned po jedné porážce.
Londýnské derby mezi Chelsea a West Hamem sice nabídlo napínavou taktickou bitvu s pěti góly, nejvíc pozornosti ale vzbudila šarvátka v samotném nastavení, kdy svalovec Adama Traore zapnul beast mode a provokatér Cucurella létal vzduchem.
Čtyři řecké týmy proti třem českým. Hájíme náskok, který už spadl pod jeden bod. Projděte si rekapitulaci stavu v koeficientovém žebříčku, kde Česko hájí desátou příčku před Řeckem a Polskem. A pomrkáváme po turecké pozici nad námi.
O soupeři Plzně v prvním vyřazovacím kole rozhodne páteční los. Ve hře jsou dva silní soupeři. Projděte si detaily příští evropské cesty Západočechů.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
