Pokud pomineme úřední vyřazení válečného agresora Ruska z baráže a odstoupení KLDR a několika ostrovních ministátů, kvalifikace na poslední mistrovství světa v Kataru proběhla hladce a bezproblémově. Dvě stovky zemí z šesti regionálních konfederací odehrály 865 utkání, podle přesně nalajnovaného jízdního řádu.
V počátcích světových šampionátů to tak nebývalo. Pro úvodní turnaj v roce 1930 vlastně nebylo třeba žádnou kvalifikaci vymýšlet. Zahrál si každý, kdo byl v časech hospodářské krize ochoten nasednout na loď a připlout do Uruguaye. Vedle domácího mužstva se našlo jenom dvanáct zájemců, z toho pouze čtyři z Evropy.
Právě na jejich popud se šampionát nehrál vyřazovacím způsobem, nýbrž ve čtyřech skupinách. Když už se týdny trmácíte přes půl světa, nechcete se vracet hned po jedné porážce.
Fotbalové fanoušky čeká náročných šest týdnů a noční sledování zápasů se stane jedním z hlavních témat. Stovky tisíc nespavců po celém Česku si budou užívat svátek fotbalu a zároveň bojovat s tím, jak zůstat vzhůru. My máme řešení.
Zatím jen dvě země dokázaly obhájit titul mistrů světa. O kousek, který se nikomu nepovedl dlouhých 64 let, se teď pokusí Argentina. V zádech má tři zlaté medaile v řadě, na lavičce úspěšného trenéra, v kádru mistry světa i mladé talenty. A k tomu všemu Lionela Messiho. Možná úplně naposled.
Brazílie vstoupila do mistrovství světa remízou 1:1 s Marokem a hned v úvodu turnaje poznala, že cesta za vysněným šestým titulem nebude žádná pohodová samba. Maročané favoritovi vzali bod ne náhodu, ale odvahou i kvalitou.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
