Pokud pomineme úřední vyřazení válečného agresora Ruska z baráže a odstoupení KLDR a několika ostrovních ministátů, kvalifikace na loňské mistrovství světa v Kataru proběhla hladce a bezproblémově. Dvě stovky zemí z šesti regionálních konfederací odehrály 865 utkání, podle přesně nalajnovaného jízdního řádu.
V počátcích světových šampionátů to tak nebývalo. Pro úvodní turnaj v roce 1930 vlastně nebylo třeba žádnou kvalifikaci vymýšlet. Zahrál si každý, kdo byl v časech hospodářské krize ochoten nasednout na loď a připlout do Uruguaye. Vedle domácího mužstva se našlo jenom dvanáct zájemců, z toho pouze čtyři z Evropy.
Právě na jejich popud se šampionát nehrál vyřazovacím způsobem, nýbrž ve čtyřech skupinách. Když už se týdny trmácíte přes půl světa, nechcete se vracet hned po jedné porážce.
Liga národů nejsou jen nablýskanější přáteláky. Když se povede, může sloužit jako pojistka baráže na MS 2026.
Program Ligy národů přináší spoustu atraktivních zápasů. Z nich jsme si pro naši analýzu vybrali čtyři. V hlavní roli bude český nároďák.
Kde nám ujel vlak? A proč bychom se při výchově hráčů měli zaměřit především na hru bez míče? Jaroslav Hřebík ve velkém rozhovoru s FC analyzuje český fotbal.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
