Běží 120. minuta zápasu a stadion v Johannesburgu hučí, očekává historický okamžik. Když Asamoah Gyan promění penaltu, bude Ghana prvním africkým týmem, který se dostane na mistrovství světa do semifinále.
Gyan trefil břevno, rozhodčí ukončil prodloužení, stadion ztichl.
Ghaňané se ze šoku nezvedli, v následujícím rozstřelu minuli další dvě penalty a do semifinále MS 2010 šla Uruguay.
Poslal ji tam Luis Suárez, který penaltu vyrobil, když z brankové čáry vytáhl jistý gól Dominica Adiyiaha. Červená karta, Suárez jde v slzách ze hřiště, stadion křepčí. Po Gyanově břevně je to naopak.
„Dnes to byla pravá boží ruka. Udělal jsem brankářský zákrok turnaje,“ pokračoval v euforii Suárez.
Ten je i v Kataru a dnes se s Uruguayí v přímém zápase o postup po dvanácti letech znovu postaví proti Ghaně. Logicky se mluví o odvetě, Ghaňané Suárezovi jeho zákrok šampionátu z roku 2010 nikdy nezapomněli. A ještě víc jeho oslavy přímo na stadionu v Johannesburgu.
Ghaňanům to teď připomíná každý, až z toho má jejich trenér Otto Addo možná obavy, a tak se tenhle tlak snaží z mužstva sundat. „Jsem chlap, který příliš nepřemýšlí o minulosti. Jsem silně věřící, pokud nehledáte pomstu, získáte ještě více požehnání,“ řekl na předzápasové tiskovce.
Ale třeba obránce Alexander Djiku má jasno. Tweetuje, že dnes od 16 hodin středoevropského času jde o zápas jako žádný jiný.
Mimochodem zápas Ghany s Uruguayí v Jihoafrické republice před 12 lety měl i lehkou českou stopu. Asamoah Gyan minul penaltu v zápase s Českem na MS 2006. Pak dal sedm penalt v řadě, včetně dvou v předchozím průběhu MS 2010. A poslední penaltu v rozstřelu dal Sebastian Abreu na Panenku. Další drzost, kterou Ghaňané těžce koušou.
Afrika měla své zástupce ve čtvrtfinále na mistrovství světa teprve třikrát. Kromě Ghany v roce 2010 to dokázal ještě Senegal v roce 2002 (0:1 po prodloužení s Tureckem) a Kamerun v roce 1990 (2:3 po prodloužení s Anglií).
Vydali jsme nadčasový speciál k MS. Pouštíme se v něm do FIFA i do katarských pořadatelů. Podíváme se ale i do historie nebo na taktickou revoluci.
České fotbalisty čeká ve čtvrtek ve tři hodiny ráno klíčový zápas ve skupině mistrovství světa s domácím Mexikem. Výkony národního týmu se nepozdávají ani bývalému reprezentantovi Tomáši Hořavovi. „Začíná to už v přípravce, děti se musí s míčem mazlit,“ tvrdí.
Česká reprezentace jde do posledního zápasu skupiny A s jasným cílem. Naděje na postup pořád žije, ale stojí na výhře nad Mexikem. Vysvětlujeme, kdy Česko skončí druhé a bude mít jistý postup a hledáme i odpověď na to, jak velkou jistotu dávají čtyři body v tabulce třetích míst.
Češi buď přepíšou historii Aztéckého stadionu, nebo pojedou domů. Přejeme si to první a posíláme do Mexika českému týmu motivační řeč Tomáše Kučery.
