Zatím jen dvě země dokázaly dvakrát v řadě vyhrát fotbalové mistrovství světa: Itálie (1934, 1938) a Brazílie (1958, 1962). Častějším jevem než opakování zlaté radosti je takzvané „prokletí obhájců“, které řádí především na několika posledních turnajích.
Od začátku tisíciletí čtyři z pěti obhájců trofeje vypadli hned ve skupině: stalo se to Francii (2002), Itálii (2010), Španělsku (2014) a Německu (2018). Pro reprezentanty Les Bleus, kteří přijeli do Kataru hájit čtyři roky starý triumf ze šampionátu v Rusku, to nevěští nic dobrého.
Didier Deschamps a jeho tým mají nicméně až moc vlastních problémů na to, aby řešili nějaké historické prokletí. Podobně jako jiné reprezentace, i tu francouzskou zasáhla zranění, která obzvlášť tvrdě dopadla na střed hřiště.
Paul Pogba a N’golo Kanté tvořili páteř týmu, který v roce 2018 slavil zlato, letos si ale v Kataru nezahraje ani jeden. U prvního jmenovaného se možná dá spekulovat o tom, že absence s ním spojených kauz týmu spíš odlehčí, zároveň je ale třeba dodat, že Pogba v dresu Francie hrál vždy skvěle. Pokud by na turnaj přijel zdravý, mohl být znovu oporou.
Martinu Frýdkovi (34 let) v Arisu končí smlouva, ale z Řecka se mu odcházet nechce. V rozhovoru S FC mluví o nejisté budoucnosti i o tom, že by jednou rád pracoval jako sportovní ředitel u mládeže.
Evropské poháry nejsou jen obři jako Bayern s Realem. Hrají je taky Breiðablik, Klaksvík nebo Tiraspol. Dáme vám deset takových fotbalových bašt, vy nám řeknete, z jaké země jsou.
Votroci se po slabším začátku zvedli, mají na dosah evropské poháry a Adam Vlkanova věří, že tým má sílu historickou šanci dotáhnout do konce. V rozhovoru s FC mluví o vlivu Vladimíra Daridy, reprezentačním snu, síle kabiny i přínosu nového stadionu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
