Koleno do hlavy za idiota. Maradonův konec v Barceloně byl brutální

Když Diego Armando Maradona v roce 1982 dorazil do Barcelony, mělo to být velké katalánské znovuzrození.

Klub za sebou neměl slavné období. Zatímco Real Madrid sbíral trofeje ve velkém, Barça od roku 1960 slavila jen jeden ligový titul a tři triumfy v poháru. Prezident Josep Lluís Núñez proto přivedl argentinský zázrak za tehdy rekordní peníze. Maradona, čerstvě po mistrovství světa ve Španělsku, měl být tváří nové Barcelony.

Jenže fotbalový příběh se rychle zkomplikoval. Vedle tradičního rivala z Madridu se na vrchol vyšvihl Athletic Bilbao trenéra Javiera Clementeho. Tvrdý, nepříjemný, sebevědomý tým z Baskicka vyhrál ligu v sezonách 1982/83 i 1983/84 a pro Barcelonu se stal novým nepřítelem. A právě tady začíná cesta k jedné z nejslavnějších bitev Maradonovy kariéry.

Zlom přišel 24. září 1983 na Camp Nou. Barcelona vedla nad Bilbaem 4:0, když stoper Andoni Goikoetxea zezadu sestřelil Maradonu. Výsledek: zlomený levý kotník a přetržený vaz. Jediná zlomenina Maradonovy kariéry. Goikoetxea si za zákrok vysloužil pověst muže, který „zrakvil Maradonu“, a vztahy mezi oběma kluby se definitivně změnily v otevřenou nenávist.

Maradona se vrátil dřív, než se čekalo, už v lednu 1984. Jenže Barcelona se bez něj propadla a ligu nakonec znovu ovládl Athletic. Poslední šanci zachránit sezonu představovala Copa del Rey, tedy španělský pohár. A osud tomu chtěl, že finále proti sobě svedlo právě Barcelonu a Bilbao.

Atmosféra před zápasem byla jedovatá. Goikoetxeovi byl trest za faul na Maradonu snížen z osmnácti zápasů na sedm. Clemente svého obránce bránil a o Maradonovi prohlásil, že je sice skvělý hráč, ale také „naprostý idiot“.

Argentinec mu vzkázal, že nemá odvahu říct mu to do očí. Do toho barcelonský trenér César Luis Menotti mluvil o tom, že jeho tým je připravený hrát na jakémkoli terénu, včetně násilného.

Finále se hrálo 5. května 1984 na madridském stadionu Santiaga Bernabéua. Athletic vedl od 14. minuty po gólu Endiky Arzubiagy a výsledek 1:0 udržel až do konce. Jenže samotný fotbal rychle zmizel ze záběru. Po závěrečném hvizdu se strhla hromadná rvačka, která přebila všechno ostatní.

Maradona se nejdřív dostal do konfliktu s José Maríou Núñezem a hlavou ho poslal k zemi. Když se do potyčky zapojil náhradník Miguel Ángel Sola, dopadl ještě hůř: Maradona ho kopl kolenem do hlavy, rozsekl mu ret a způsobil otřes mozku. Sola musel ze hřiště na nosítkách. Pak už létaly pěsti a kopy ze všech stran.

„Bitva na Bernabéu“ měla dohru v podobě trestů. Několik hráčů dostalo zákaz startu ve španělském fotbale na tři měsíce. Mezi nimi i Maradona. Za Barcelonu už nikdy nenastoupil.

Jeho katalánská kapitola tak skončila chaosem, krví a vztekem. Jenže zároveň otevřela dveře k něčemu většímu. O dva měsíce později Maradona podepsal v Neapoli. A právě tam se z hráče, který v Barceloně odcházel po jedné z nejdivočejších scén své kariéry, stala skutečná fotbalová legenda.