Týden se může zdát jako věčnost, hlásila sportovní příloha pondělních Timesů. Pouhých sedm dní od chvíle, kdy se Manchester United radoval z první trofeje po šesti letech, přišla krutá rána. Sedmigólový výprask od historicky největšího rivala (Citizens laskavě prominou), masakr v přímém přenosu. To vše museli Ten Hagovi hoši strpět od týmu, který zažívá nejhorší sezonu za několik let.
S trochou nadsázky jsem plakal i já, a to rudý dres United po večerech neoblékám. Není to ani týden od mého posledního komentáře, ve kterém jsem nizozemského kouče velebil za výtečnou práci a předpovídal mu u kormidla mužstva z Old Trafford zářivou budoucnost. O Liverpoolu jsem naopak v poslední době psal celkem kriticky, zpochybňoval jsem některá rozhodnutí stran skladby kádru a vyjádřil i názor, že by měl Jürgen Klopp žezlo předat energičtějšímu nástupci.
V tomto kontextu bych měl namísto práce sportovního publicisty jít raději prodávat opičky na gumě. A říct německému trenérovi své výtky po nedělní parádě do očí, nahání mě po hřišti stejně jako toho výtečníka, který v pomatení smyslů usoudil, že je skvělý nápad okopávat Andymu Robertsonovi kotníky.
Tohle nejde bránit. Prostě ne. Erling Haaland poslal Spartu do kolen gólem z akce, ze které by možná nikdo jiný na světě neskóroval.
Liga mistrů se teď už hraje do jedné velké tabulky. Jaké je v ní aktuální pořadí? A jaké další zápasy a kdy nás čekají?
Pro ženský národní tým začíná klíčová fáze kvalifikace na Euro 2025, které se hraje ve Švýcarsku. Na svůj první velký turnaj se dospělá ženská reprezentace dostane, když v prvním kole baráže vyřadí Bělorusko a ve druhém vítěze duelu Ázerbájdžán – Portugalsko.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!