Týden se může zdát jako věčnost, hlásila sportovní příloha pondělních Timesů. Pouhých sedm dní od chvíle, kdy se Manchester United radoval z první trofeje po šesti letech, přišla krutá rána. Sedmigólový výprask od historicky největšího rivala (Citizens laskavě prominou), masakr v přímém přenosu. To vše museli Ten Hagovi hoši strpět od týmu, který zažívá nejhorší sezonu za několik let.
S trochou nadsázky jsem plakal i já, a to rudý dres United po večerech neoblékám. Není to ani týden od mého posledního komentáře, ve kterém jsem nizozemského kouče velebil za výtečnou práci a předpovídal mu u kormidla mužstva z Old Trafford zářivou budoucnost. O Liverpoolu jsem naopak v poslední době psal celkem kriticky, zpochybňoval jsem některá rozhodnutí stran skladby kádru a vyjádřil i názor, že by měl Jürgen Klopp žezlo předat energičtějšímu nástupci.
V tomto kontextu bych měl namísto práce sportovního publicisty jít raději prodávat opičky na gumě. A říct německému trenérovi své výtky po nedělní parádě do očí, nahání mě po hřišti stejně jako toho výtečníka, který v pomatení smyslů usoudil, že je skvělý nápad okopávat Andymu Robertsonovi kotníky.
Londýnské derby mezi Chelsea a West Hamem sice nabídlo napínavou taktickou bitvu s pěti góly, nejvíc pozornosti ale vzbudila šarvátka v samotném nastavení, kdy svalovec Adama Traore zapnul beast mode a provokatér Cucurella létal vzduchem.
Čtyři řecké týmy proti třem českým. Hájíme náskok, který už spadl pod jeden bod. Projděte si rekapitulaci stavu v koeficientovém žebříčku, kde Česko hájí desátou příčku před Řeckem a Polskem. A pomrkáváme po turecké pozici nad námi.
O soupeři Plzně v prvním vyřazovacím kole rozhodne páteční los. Ve hře jsou dva silní soupeři. Projděte si detaily příští evropské cesty Západočechů.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
