Týden se může zdát jako věčnost, hlásila sportovní příloha pondělních Timesů. Pouhých sedm dní od chvíle, kdy se Manchester United radoval z první trofeje po šesti letech, přišla krutá rána. Sedmigólový výprask od historicky největšího rivala (Citizens laskavě prominou), masakr v přímém přenosu. To vše museli Ten Hagovi hoši strpět od týmu, který zažívá nejhorší sezonu za několik let.
S trochou nadsázky jsem plakal i já, a to rudý dres United po večerech neoblékám. Není to ani týden od mého posledního komentáře, ve kterém jsem nizozemského kouče velebil za výtečnou práci a předpovídal mu u kormidla mužstva z Old Trafford zářivou budoucnost. O Liverpoolu jsem naopak v poslední době psal celkem kriticky, zpochybňoval jsem některá rozhodnutí stran skladby kádru a vyjádřil i názor, že by měl Jürgen Klopp žezlo předat energičtějšímu nástupci.
V tomto kontextu bych měl namísto práce sportovního publicisty jít raději prodávat opičky na gumě. A říct německému trenérovi své výtky po nedělní parádě do očí, nahání mě po hřišti stejně jako toho výtečníka, který v pomatení smyslů usoudil, že je skvělý nápad okopávat Andymu Robertsonovi kotníky.
Ivan Hašek už není trenérem národního týmu. Jeho nástupce ale zatím známý není. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd to vysvětluje tím, že nečekal, že bude muset tak rychle hledat náhradu.
Jste znalci fotbalu? A co zeměpis? Otestujeme vás na vlajkách národních týmů, které už mají jistou účast na mistrovství světa 2026 a rozhodně nepatří mezi fotbalové obry.
Newsletter Kopačky vás tentokrát nachystá na žhavou podzimní fází v ženském fotbale.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
