Trofej nebyla daleko. Reds bojovali v předchozím ročníku Premier League o celkový primát až do posledního kola. Lépe řečeno do posledních minut. Nebýt senzační otočky Citizens proti Aston Ville, nejezdí klubový autobus vítěznou okružní jízdu v Manchesteru, ale ve městě Beatles.
Nakonec to nevyšlo. Dalo se ale předpokládat, že i v aktuálním ročníku budou svěřenci Jürgena Kloppa patřit mezi největší soupeře Guardiolovy party. To se ale neděje. Když měl úřadující vicemistr v srpnu po třech kolech dva body a krčil se u dna tabulky, ještě to šlo svést na pomalejší začátek.
Teď je však odehráno osmnáct zápasů a víc bodů než hoši od řeky Mersey má třeba Newcastle, Brighton, Fulham nebo Brentford. Liverpool je zkrátka v krizi. Sobotní třígólová prohra s racky, kde se výtečný De Zerbiho tým na jasný triumf ani příliš nenadřel, tomu dala korunu.
„Za celou svou kariéru si nepamatuju horší zápas,“ vytáhl po utkání silný kalibr sám Klopp. Sebereflexe se cení, je ale nutné si položit otázku, co zkušený trenér udělá proto, aby se něco takového neopakovalo. Sám je totiž jedním z hlavních důvodů, proč Reds na ligovou smetánku momentálně koukají z uctivé vzdálenosti.
Navážet se do týmu z Anfieldu kvůli nepovedené první polovině sezony může vypadat lacině. Ještě loni v květnu bojoval Němcův výběr do posledního kola o ligový titul a zcela reálně si myslel na quadruple, a najednou po něm budeme plivat? Působí to zvláštně. Zde se ale naplno ukazuje krása fotbalu. Je nepředvídatelný a jeho vývoj občas rychlejší, než bychom si přáli.
Proto je třeba občas vidět za roh, plánovat dlouhodoběji, nenechat se ukolébat aktuálním úspěchem. Dobrým příkladem budiž londýnská Chelsea. Před dvěma lety prožila pod Thomasem Tuchelem výjimečný závěr ročníku, korunovaný senzačním triumfem v Lize mistrů. V klubu si tedy vyhodnotili, že je všechno v pořádku, stačí přivést elitního hrotového útočníka a trofeje se jen pohrnou. Ve skutečnosti tím Blues ale pouze odložili aspoň částečnou přestavbu, jež byla zcela nutná. A důsledky této laxnosti se u týmu ze Stamford Bridge projevují dodnes.
U Liverpoolu je to podobné. Tým z minulé sezony odvedl parádní práci. To ale neznamená, že by nepotřeboval oživení, doplnění. Zejména v záloze. Právě tam je totiž mimo jiné zakopaný pes. Fabinho, v minulosti jedna z nejlepších šestek v Evropě, neprožívá vůbec dobrou sezonu. To se může stát, je to jen člověk. Problémem ovšem je, když ho nemáte kým nahradit. Liverpoolští totiž typologicky podobného hráče v kádru nemají.
Pokud je tedy Brazilec zdravý, hraje. A často ne dobře. Bylo by namístě zkusit někoho jiného, přivést mu konkurenci. A zároveň někoho, kdo ho v případě často i delší indispozice důstojně zastoupí. Podíváme-li se na další pozici o trochu výš ve hřišti, tam je to možná ještě horší.
Zatímco u Fabinha lze předpokládat, že se do špičkové formy časem znovu dostane, u Jordana Hendersona to neplatí. Liverpoolský kapitán je za zenitem, v základní sestavě týmu hrajícího o titul nemá co dělat. Jeho nejlepší roky jsou pryč a bude to jenom horší. Ani za něj ale nemá Klopp k dispozici pořádnou náhradu - typologicky ani charakterově.
Harvey Elliott je nadějný mladík, který ale zatím nedorostl do plnohodnotného fotbalisty, navíc je na středního záložníka dost ofenzivní. U Curtise Jonese to zatím vypadá na jasné kvalitativní limity, které mu zřejmě neumožní být víc než jen lehce nadprůměrným záložníkem Premier League. A Alex Oxlade-Chamberlain je víc u doktora než na hřišti.
Už pětkrát se v anglické lize stalo, že byl severolondýnský gigant na Štědrý den v čele tabulky. Na vedoucí pozici však Arsenal nikdy nevydržel a z titulu se radoval někdo jiný. Aktuální sezona přinesla Artetovi a spol. vánoční vedení číslo šest. A nejen pro fanoušky kanonýrů by bylo přínosné, aby to konečně vyšlo.
Pozice osmičky je přitom pro Kloppův systém zcela klíčová. Bývalý kouč Mohuče či Dortmundu zde potřebuje dynamického, asertivního hráče, jenž má skvělou poziční hru a bez kompromisů spouští liverpoolský presink. Henderson v tom býval vynikající, skvěle plnil pokyny svého lodivoda, takže i přes jasnou limitaci v technické oblasti byl téměř jasným startérem. Tyhle časy už jsou pryč.
Liverpool záložníka nutně potřebuje, vždyť naposledy přišel do týmu před třemi lety kreativec Thiago. Hostování Arthura Mela působilo od začátku prapodivně, kvůli zranění si navíc v podstatě nezahrál. Pokud chtějí hoši z Anfieldu sezonu zachránit, příchod středopolaře či lépe dvou se jeví jako naprostá nutnost. Čekat na případný letní příchod Judea Bellinghama je fajn, klub takových ambic by měl ale projevit snahu vrátit se na vrchol už teď.
Není to samozřejmě jen střed hřiště, kde slavný anglický klub tlačí bota. Nešlape ani útok a je třeba objektivně uznat, že na těchto pozicích Klopp musí řešit vskutku nepříjemnou marodku. Příchod Luise Díaze coby budoucího nástupce Sadia Maného vyšel na jedničku, pro hru červených je podobně důležitý, jako Dejan Kulusevski pro konkurenci z Tottenhamu.
Teď je ale zraněný stejně jako univerzální ofenzivní zbraň Diogo Jota. Od reprezentační pauzy je navíc mimo i zodpovědná devítka Roberto Firmino. Takže ano, německý trenér to při sestavování ofenzivního trojzubce nemá snadné, možností není mnoho, byť teď do klubu dorazila příjemná alternativa v podobě Codyho Gakpa.
Házet současnou devátou příčku jen na zdravotní problémy by ale bylo krátkozraké. Ani zdravý Firmino by totiž liverpoolské z krize zcela nevytrhl. I když je svou typologií v kádru stále nepostradatelný, svůj výkonnostní vrchol má už dávno za sebou. Klopp po něm chce ale stále totéž. A v tom je ten problém.
Jen s hrstkou trenérů je tak blízce spojený herní styl jako s Jürgenem Kloppem. Jeho slavný kontrapresink přivedl Mainz, Dortmund a Liverpool k velkým úspěchům. Německý kouč exkluzivně pro Football Club popisuje detaily své fotbalové filozofie.
Když se v médiích či mezi fanoušky probírá angažmá Grahama Pottera u londýnské Chelsea, vyčítá se mu, že týmu dosud nevštěpil jasný herní systém. Nikdo neví, jak Blues chtějí hrát, co je to ten potterball, kterého se mají protivníci obávat. Tohle u stratéga Liverpoolu neplatí. Do týmu od začátku pral svůj zamýšlený systém, měl jasnou ideologii a vizi, jak ji chce dosáhnout.
I díky tomu byl Liverpool jedním z nejlepších týmů poslední pětiletky a Jürgen Klopp se už navždy zařadil mezi nejvlivnější trenéry fotbalové historie. Jenže doba a složení kádru se mění, zatímco Němcovy požadavky nikoliv.
I když pár pokusů se změnou rozestavení a odstupem od tradičního 4-3-3 proběhlo, úspěšný kouč chce od hráčů pořád to samé. Vysoké napadání už od útočníka, extrémní nasazení, obrovskou fyzickou zátěž a nemilosrdný kontrapresink. Totéž, co celou dobu.
Tyhle věci ale očekává od fotbalistů, kteří jsou o několik let starší, rozbitější, unavenější z extrémního množství zápasů, což zejména covid a podzimní mistrovství světa vyhnalo do nesmyslných výšin. Strategie je stále stejná, v praxi ale přichází zklamání. Liverpool už nekouše. Působí dojmem stárnoucího psa, jenž si stále s gustem zaštěká, ale u toho pak také zůstane. Ohrožení vám od něj nehrozí.
Nic není jako dřív, zpívají Chinaski a mají pravdu. Firminovi či Hendersonovi už není sedmadvacet, Gini Wijnaldum či podobné fotbalové dynamo už v klubu není. Dokud tedy nepřijdou adekvátní náhrady, což Klopp neustále zmiňuje, že není liverpoolský styl, je třeba pracovat s tím, co má člověk k dispozici.
A přizpůsobit se. Ustoupit od smrtícího tempa, napadat hlouběji ve hřišti, hodit za hlavu pověstný heavy metal a zkusit mírnější rytmy. Jinak totiž kromě frontmana zmíněné skupiny bude nadále malátný i každotýdenní výkon Liverpoolu.
Text je součástí nové série komentářových textů ze světa Premier League a anglického fotbalu, která pod názvem Albion vychází na webu Football Clubu každé úterý.
Vydali jsme nadčasový speciál k MS. Pouštíme se v něm do FIFA i do katarských pořadatelů. Podíváme se ale i do historie nebo na taktickou revoluci.
Jak završit domácí vítězství? V 98. minutě. Od půlící čáry. Slabší nohou. Anglický útočník Hearts Stephen Humphrys si řekl o potlesk.
Ve věku 75 let zemřel František Cipro.
Už příští týden se opět rozjedou evropské poháry. Liga mistrů jde rovnou na osmifinále, které nabízí i přímé střety gigantů. Ve speciální situaci je Manchester City, který touží královskou soutěž konečně vyhrát, ale má plnou hlavu jiných starostí. Kdo podle vás Ligu mistrů letos vyhraje?
