Říká se, že one-club hráči, kteří zasvětí celou kariéru jedněm barvám, v moderním fotbale postupně vymírají. Pokud to tak je, one-club trenéři už to mají dokonce za sebou. Éra Alexe Fergusona, Arsèna Wengera nebo Guye Rouxe, jmen pevně spojených s jejich kluby napříč dekádami, už je nějakou dobu minulostí. A její pokračovatelé se hledají jen obtížně.
Když Diego Simeone v prosinci 2011 přebíral Atlético Madrid, jen málokdo by si vsadil na to, že se mezi ně zařadí právě on. Argentinský bouřlivák se sice vracel do prostředí, které si zamiloval jako hráč, přicházel ale s pověstí muže, kterého jen tak neudržíte na jednom místě. Během aktivní kariéry vystřídal osm různých klubů, od Argentiny přes Španělsko po Itálii. Na trenérské dráze jich za úvodních pět let vyměnil rovnou šest.
O třináct let později je ze Simeoneho nejdéle sloužící trenér v současné LaLize. V rámci top pěti evropských lig mu patří druhé místo, když ho překonává jen Frank Schmidt z ještě donedávna druholigového německého Heidenheimu. A s Atlétikem toho už rodák z Buenos Aires zvládl tolik, že se o něm bez velkého přehánění dá mluvit jako o největší osobnosti v klubových dějinách.
České kluby úspěšně dobývají Evropu. Mapujeme jejich pohárové zápasy, počítáme koeficienty a analyzujeme hru i soupeře. Pomáhá nám s tím Decathlon, kde seženete vše na fotbal i další sporty.
Proti Spartě načne El Cholo už osmou stovku zápasů na lavičce svého srdcového týmu. Má za sebou velká vítězství, ligové tituly, nezapomenutelná finále Ligy mistrů. Ale i slabší období, slepé uličky a spoustu spekulací o odchodu na lepší adresu. Na ten ale nikdy nedošlo. A možná už ani nedojde. Symbióza Atlétika a jeho trenéra je na to moc silná.
„Od chvíle, co jsem z Atlétika odešel jako hráč, jsem se připravoval na to, že se jednoho dne vrátím,” prohlásil Simeone, když byl v průběhu ročníku 2011/12 jmenován novým trenérem madridského celku. Přicházel na místo, které dobře znal. Ale také na místo, kterému se už dlouho vyhýbaly úspěchy. Atlético se horko těžko snažilo prosadit alespoň do užší špičky španělské ligy a marně vzpomínalo na dobu, kdy sbíralo velké trofeje.
Na dobu, kterou Simeone zažil. Během tříletého angažmá v Madridu byl u toho, když Atlético v sezoně 1995/96 získalo velkolepý double. Argentinský záložník, známý svou bojovností, lídrovstvím, čtením hry i skvělou úspěšností ve vzduchu, patřil k oporám tehdejšího týmu a na ruce dokonce nosil kapitánskou pásku. Základy výjimečného vztahu byly položeny.
Úspěchy slavil už jako hráč. Na olympiádě si vyzkoušel tři různé role. A jeho nominace budí hodně pozornosti. Co všechno víte o trenérovi české reprezentace? Čeká vás 12 otázek, každá má jedinou správnou odpověď.
Projděte si fotbalový TV program na středu i další dny tohoto pracovního týdne, ve kterém startuje poslední letošní reprezentační okno.
Sparta dominuje většině ofenzivních statistik, jenže to neumí přetavit v dostatek gólů ani bodů. Kde to týmu Briana Priskeho nejvíc drhne? A na kterých postech musí přijít změna? Pardubice se naopak derou ze suterénu ligové tabulky vzhůru. A data ukazují, že mají v sestavě řadu hráčů, kteří by mohli zajímat nejbohatší kluby. Třetí tematickou část Football Club podcastu věnujeme nominaci českého reprezentačního trenéra Santiho Denii a datovému rozboru nováčků Idrise Hopiho a Davida Kozla.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
