Zrozený pro Atlético. Diego Simeone a dlouhých 13 let v Madridu
Říká se, že one-club hráči, kteří zasvětí celou kariéru jedněm barvám, v moderním fotbale postupně vymírají. Pokud to tak je, one-club trenéři už to mají dokonce za sebou. Éra Alexe Fergusona, Arsèna Wengera nebo Guye Rouxe, jmen pevně spojených s jejich kluby napříč dekádami, už je nějakou dobu minulostí. A její pokračovatelé se hledají jen obtížně.
Když Diego Simeone v prosinci 2011 přebíral Atlético Madrid, jen málokdo by si vsadil na to, že se mezi ně zařadí právě on. Argentinský bouřlivák se sice vracel do prostředí, které si zamiloval jako hráč, přicházel ale s pověstí muže, kterého jen tak neudržíte na jednom místě. Během aktivní kariéry vystřídal osm různých klubů, od Argentiny přes Španělsko po Itálii. Na trenérské dráze jich za úvodních pět let vyměnil rovnou šest.
O třináct let později je ze Simeoneho nejdéle sloužící trenér v současné LaLize. V rámci top pěti evropských lig mu patří druhé místo, když ho překonává jen Frank Schmidt z ještě donedávna druholigového německého Heidenheimu. A s Atlétikem toho už rodák z Buenos Aires zvládl tolik, že se o něm bez velkého přehánění dá mluvit jako o největší osobnosti v klubových dějinách.
Naši parťáci
Proti Spartě načne El Cholo už osmou stovku zápasů na lavičce svého srdcového týmu. Má za sebou velká vítězství, ligové tituly, nezapomenutelná finále Ligy mistrů. Ale i slabší období, slepé uličky a spoustu spekulací o odchodu na lepší adresu. Na ten ale nikdy nedošlo. A možná už ani nedojde. Symbióza Atlétika a jeho trenéra je na to moc silná.
Navždy věrný
„Od chvíle, co jsem z Atlétika odešel jako hráč, jsem se připravoval na to, že se jednoho dne vrátím,” prohlásil Simeone, když byl v průběhu ročníku 2011/12 jmenován novým trenérem madridského celku. Přicházel na místo, které dobře znal. Ale také na místo, kterému se už dlouho vyhýbaly úspěchy. Atlético se horko těžko snažilo prosadit alespoň do užší špičky španělské ligy a marně vzpomínalo na dobu, kdy sbíralo velké trofeje.
Na dobu, kterou Simeone zažil. Během tříletého angažmá v Madridu byl u toho, když Atlético v sezoně 1995/96 získalo velkolepý double. Argentinský záložník, známý svou bojovností, lídrovstvím, čtením hry i skvělou úspěšností ve vzduchu, patřil k oporám tehdejšího týmu a na ruce dokonce nosil kapitánskou pásku. Základy výjimečného vztahu byly položeny.
Související články
Ondřej Kania: Slovan bych neprodal ani za miliardu. Chci trofej, ne peníze z klubu
Kdy mu bylo v Liberci nejhůř a proč koupi klubu nikdy nelitoval? Jak se mění česká liga? Jak vypadala jednání se Slavií o prodeji dvojice Nguessan/Diakite? V čem nechápe Spartu? Je už zakopaná válečná sekyra s Jaroslavem Tvrdíkem? A do čeho a kolik chce v nejbližších letech investovat? Ondřej Kania byl hostem další epizody Football Club podcastu.
Kdo je Santi Denia? Olympijské zlato, tvrdá hra i doporučení od Ujfalušiho
Česká reprezentace má blízko k novému trenérovi, jednání s ním potvrdil i šéf fotbalové asociace David Trunda. Dvaapadesátiletý Španěl Santi Denia má za sebou bohatou hráčskou kariéru i výrazné úspěchy u mládežnických výběrů. Tady je jeho fotbalový životopis.
Fotbal v televizi: Ve čtvrtek laďte odvety Hradce a Jablonce v Evropě
Jablonec naladíte v televizi, Hradec Králové bezplatně na internetu. Vybírat můžete i z dalších zápasů druhých předkol Evropské a Konferenční ligy. A už v pátek píše ligový reparát Sparta a ladit můžete i Barcelonu! Projděte si fotbalový TV program na konec tohoto pracovního týdne.
