Formát Eura s 24 reprezentacemi má mnoho kritiků. Například proto, že ze skupin postupují i čtyři ze šesti týmů na třetích místech. A jsou mezi nimi i takové, které nemusely ve skupině vyhrát ani jeden zápas (se třemi remízami teď postoupilo ze třetího místa Slovinsko, v roce 2016 pak Portugalsko, které nakonec celý turnaj vyhrálo). Rozšíření na 24 týmů také podle některých kritiků ubírá šampionátu na exkluzivitě.
UEFA má v současné době 55 členů a na závěrečný turnaj se tak dostane 44 % z těchto zemí. Kvalifikace je tedy jednodušší než dřív, kdy naposledy před 12 lety hrálo na šampionátu 16 týmů.
Teď se 16 týmů dostane na závěrečném turnaji ze skupin do play off. To znamená, že pravděpodobně musíte být nevýrazní, abyste se nedostali do osmifinále, nebo vám musí chybět opravdu hodně štěstí.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Podle starého systému by však v některých zápasech třetího kola nebylo o co hrát: stejně jako teď třeba v duelu Skotsko - Maďarsko. Maďaři v něm skórovali v úplném závěru nastavení, a přestože prohráli první dva zápasy ve skupině, mysleli si, že si tím zajistili postup. Nepočítali však se senzační výhrou Gruzie nad Portugalskem, která je na poslední chvíli odsunula na nepostupové místo v tabulce třetích týmů.
Právě menší týmy byly letos velkým oživením skupinové fáze Eura. Zatímco favorité jako Anglie, Francie a Belgie se herně - a někdy i výsledkově - trápili, outsideři překvapili. Dá se říci, že kvalita turnaje rozšířením na 24 týmů neutrpěla. Naopak, viděli jsme kvalitní výkony průměrných týmů, které by se ve starém systému na turnaj třeba ani nedostaly.
Jedním z největších překvapení skupinové fáze bylo Rakousko. Právě tam si můžeme vysvětlit, jak může i fotbalově menší země konkurovat - a porážet - velikány. Rakousko bylo na minulém Euru také v osmifinále, ale vyřadila ho na penalty Itálie, pozdější vítěz.
Od té doby se však situace výrazně změnila. Ralf Rangnick, naposledy manažer Manchesteru United, převzal Rakousko před dvěma lety. Tamní reprezentace tehdy postrádala herní identitu a hrála pod své možnosti. Ačkoli měla hráče v kvalitních ligách, trenéři jako Franco Foda nehráli odvážně. Rangnick to změnil.
Země čtyř titulů mistrů světa znovu hraje o všechno. Itálie po velkých prohrách s Norskem jde do baráže o MS 2026 a před klíčovým dvojzápasem ji nestraší soupeř, ale vzpomínky.
Češi jdou ve čtvrtek do baráže o mistrovství světa proti Irsku. A pro soupeře je to připomínka staré křivdy, která v zemi pořád žije. Když Irsko bojovalo o světový šampionát v roce 2010, zastavila ho Francie po jedné z nejslavnějších ruk v dějinách fotbalu.
Dva zápasy dělí českou reprezentaci od ukončení dvacetiletého čekání. První překážka přijela z Irska. Do Prahy dorazil tým, který byl ještě v polovině kvalifikace na odpis. Po comebacku, který obletěl svět, teď ale Irové věří, že můžou porazit každého.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!




