České působení na právě probíhajícím turnaji se dá jen těžko ohodnotit jinak než jako neúspěch, a to i s ohledem na budoucnost. Výběr Ivana Haška odehrál na šampionátu pouhé tři zápasy, což samo o sobě snížilo manipulační prostor a možnost hráčů sehrát se a zvyknout si na sebe. Kromě toho reprezentace v žádném ze zápasů ve skupině nezažila situaci, kdy by pohodlně vedla a mohla si u toho vyzkoušet nové věci.
Přesto všechno ale Hašek vystavěl aspoň nějaké základy. Češi na Euru ustálili stoperskou trojici ve složení Tomáš Holeš – Robin Hranáč – Ladislav Krejčí. To je dobrý počin. I když tito hráči nebyli dokonalí, minimálně Krejčí s Hranáčem jsou zřejmě budoucností reprezentace. Dá se na nich stavět. Podobně úspěšné bylo také vystoupení Lukáše Provoda v záloze, který zároveň plnil roli hlavního vyvážeče míčů, a přitom byl nebezpečný na útočné polovině, ať už svým atakováním volných prostorů a nahrávkami nebo střelbou.
EURO rovněž potvrdilo, že aktuální hlavní hvězdy, které vždy dostanou přednost, jsou Tomáš Souček, Vladimír Coufal a Patrik Schick, což už týmu teoreticky dává solidní kostru. Samozřejmě v praxi je to složitější. Souček zřejmě bude stále na vysoké úrovni i během následujících dvou let, forma Patrika Schicka se ale takřka přímo odvíjí od jeho vytíženosti a hlavně zdraví. A v případě Coufala zase při jeho věku (31 let) může dojít k fyzickým nedostatkům. Podobné je to ostatně s Holešem (31).
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
U Krejčího zase není jasné, jak rychle se adaptuje ve španělské lize a do jaké míry s ním v Gironě počítají do okamžitého základu. Hranáč sice prozatím s odchodem z Plzně spojovaný není, ale i u něj se do kvalifikace na MS 2026 (rozjede se v březnu 2025) může změnit působiště, což v poslední době pro české hráče vůbec není jednoduché. Stačí se ostatně podívat na některé spoluhráče z reprezentace, jako jsou David Jurásek, Ondřej Lingr a Václav Černý.
Ve skutečnosti tedy jsou nosné základy mnohem mělčí a v takovém případě příliš nemá smysl zkoušet stavět teoretické sestavy, jako spíš přemýšlet nad základními herními pozicemi a jejich dosavadním, nastupujícím a budoucím obsazení. Za dva roky můžou vyrůst různí hráči, v našem předvídání tak musíme být celkem kreativní. I tak je možné, že v cestě na další šampionát budou hrát roli úplně jiní fotbalisté, než zde budou vypsaní. To je však kouzlo fotbalu a jeho proměnlivosti.
Měla by Sparta od základu překopat svůj herní styl? Jaký trenér by jí seděl? Je dobře, že v roli sportovního ředitele zůstal Tomáš Rosický? Kteří hráči jsou přebyteční a měli by klub odpustit? A na jaké posily v Česku i cizině by měli letenští cílit?
V závěrečném kole ženské fotbalové Fortuna ligy vyzve Liberec mistrovskou Slavii, Slovácko jede na Spartu. O titulu je už ale jasno, stejně tak jako o sestupujících Pardubicích.
V osmnácti přišel sám do Evropy, teď míří se Slavií do Ligy mistrů. Říká, že měl štěstí, ale že ho vedla i boží milost. Působí při tom skromně, ale když mluví o fotbale, často se směje. Záložník David Moses (21 let) se představuje v jeho zatím nejrozsáhlejším rozhovoru pro česká média.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
