České působení na právě probíhajícím turnaji se dá jen těžko ohodnotit jinak než jako neúspěch, a to i s ohledem na budoucnost. Výběr Ivana Haška odehrál na šampionátu pouhé tři zápasy, což samo o sobě snížilo manipulační prostor a možnost hráčů sehrát se a zvyknout si na sebe. Kromě toho reprezentace v žádném ze zápasů ve skupině nezažila situaci, kdy by pohodlně vedla a mohla si u toho vyzkoušet nové věci.
Přesto všechno ale Hašek vystavěl aspoň nějaké základy. Češi na Euru ustálili stoperskou trojici ve složení Tomáš Holeš – Robin Hranáč – Ladislav Krejčí. To je dobrý počin. I když tito hráči nebyli dokonalí, minimálně Krejčí s Hranáčem jsou zřejmě budoucností reprezentace. Dá se na nich stavět. Podobně úspěšné bylo také vystoupení Lukáše Provoda v záloze, který zároveň plnil roli hlavního vyvážeče míčů, a přitom byl nebezpečný na útočné polovině, ať už svým atakováním volných prostorů a nahrávkami nebo střelbou.
EURO rovněž potvrdilo, že aktuální hlavní hvězdy, které vždy dostanou přednost, jsou Tomáš Souček, Vladimír Coufal a Patrik Schick, což už týmu teoreticky dává solidní kostru. Samozřejmě v praxi je to složitější. Souček zřejmě bude stále na vysoké úrovni i během následujících dvou let, forma Patrika Schicka se ale takřka přímo odvíjí od jeho vytíženosti a hlavně zdraví. A v případě Coufala zase při jeho věku (31 let) může dojít k fyzickým nedostatkům. Podobné je to ostatně s Holešem (31).
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
U Krejčího zase není jasné, jak rychle se adaptuje ve španělské lize a do jaké míry s ním v Gironě počítají do okamžitého základu. Hranáč sice prozatím s odchodem z Plzně spojovaný není, ale i u něj se do kvalifikace na MS 2026 (rozjede se v březnu 2025) může změnit působiště, což v poslední době pro české hráče vůbec není jednoduché. Stačí se ostatně podívat na některé spoluhráče z reprezentace, jako jsou David Jurásek, Ondřej Lingr a Václav Černý.
Ve skutečnosti tedy jsou nosné základy mnohem mělčí a v takovém případě příliš nemá smysl zkoušet stavět teoretické sestavy, jako spíš přemýšlet nad základními herními pozicemi a jejich dosavadním, nastupujícím a budoucím obsazení. Za dva roky můžou vyrůst různí hráči, v našem předvídání tak musíme být celkem kreativní. I tak je možné, že v cestě na další šampionát budou hrát roli úplně jiní fotbalisté, než zde budou vypsaní. To je však kouzlo fotbalu a jeho proměnlivosti.
Brazilský titul z roku 1994 patří Romáriovi, Bebetovi, Dungovi, Taffarelovi, a také Ayrtonu Sennovi. Jenže jen pár týdnů před začátkem šampionátu zemřel ještě jeden muž, který mohl být jeho součástí. Dener Augusto de Sousa, kterého Brazílie viděla jako další velké zjevení.
Než to ve čtvrtek večer vypukne, můžete se podívat ještě na poslední přípravné zápasy Anglie nebo Francie. O své MS v úterý hrají i ženy. A od čtvrtka už to začne a hned jako druzí na MS 2026 jdou do akce Češi. Máme pro vás přehledný fotbalový TV program na celý tento týden.
„Hrát na sto procent v takovém počasí, to by zvládl leda robot,“ řekl kouč Brazílie Carlos Alberto Parreira o světovém šampionátu 1994 v USA. Titul tam jeho tým získal v brutálních klimatických podmínkách – horku, vlhku a často na přímém poledním slunci. Uplynulo 32 let, turnaj se do Severní Ameriky vrací a počasí můžeme čekat ještě extrémnější. Změna klimatu výrazně pokročila a zasahuje už i do pravidel a koučování. Stane se z MS zimní podnik?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!

