Na úplný úvod této analýzy se musím omluvit. Na začátku září před startem základních skupin jsem napsal, že nejvýš, kam může Česko alespoň teoreticky pomýšlet, je 12. místo v žebříčku národních koeficientů UEFA. To drželo v té době Švýcarsko a mělo náskok 4,725 bodu. Hluboce jsem se mýlil.
Stačilo šest hracích dnů, čtrnáct českých výher z osmnácti zápasů (!), osm bonusových bodů za umístění ve skupinách a jeden další za postup do osmifinále Evropské ligy, a Česko nejen že Švýcarsko dohnalo, ono jej dokonce o téměř tři body předehnalo. Navíc pod sebe dostalo i Rakousko, které mělo ještě o pár desetin vyšší náskok.
Česko po základních skupinách vystoupalo na 11. příčku v žebříčku národních koeficientů. Na důležité šestnácté místo, které jako první už nezaručuje pět týmů v pohárech pro sezonu 2025/26, máme nyní náskok 4,925 bodu. To matematicky stáhnout sice jde, ale scénáře, na základě kterých by se tak stalo, jsou tak absurdní, že lze cíl skončit do patnáctého místa považovat už nyní za splněný.
Naše pozornost se tak musí přesunout k vyšším příčkám. Další zlomová v žebříčku národních koeficientů je dvanáctá. Země na 12. pozici totiž vyšle pět týmů do pohárů takto:
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
