Na úplný úvod této analýzy se musím omluvit. Na začátku září před startem základních skupin jsem napsal, že nejvýš, kam může Česko alespoň teoreticky pomýšlet, je 12. místo v žebříčku národních koeficientů UEFA. To drželo v té době Švýcarsko a mělo náskok 4,725 bodu. Hluboce jsem se mýlil.
Stačilo šest hracích dnů, čtrnáct českých výher z osmnácti zápasů (!), osm bonusových bodů za umístění ve skupinách a jeden další za postup do osmifinále Evropské ligy, a Česko nejen že Švýcarsko dohnalo, ono jej dokonce o téměř tři body předehnalo. Navíc pod sebe dostalo i Rakousko, které mělo ještě o pár desetin vyšší náskok.
Česko po základních skupinách vystoupalo na 11. příčku v žebříčku národních koeficientů. Na důležité šestnácté místo, které jako první už nezaručuje pět týmů v pohárech pro sezonu 2025/26, máme nyní náskok 4,925 bodu. To matematicky stáhnout sice jde, ale scénáře, na základě kterých by se tak stalo, jsou tak absurdní, že lze cíl skončit do patnáctého místa považovat už nyní za splněný.
Naše pozornost se tak musí přesunout k vyšším příčkám. Další zlomová v žebříčku národních koeficientů je dvanáctá. Země na 12. pozici totiž vyšle pět týmů do pohárů takto:
Telly spouští vánoční kampaň, která potěší všechny, koho nebaví během svátků koukat dokola na ty stejné pohádky a nejradši by pozorovali 22 chlapíků na zeleném pažitu i přímo na Štědrý den. Namísto obvyklých ponožek pod stromeček tak mohou noví zákazníci získat prémiovou televizi plnou sportu s dvojnásobným obsahem. Pro čtenáře Football Clubu máme ještě slevu navíc. Více informací se dozvíte v článku.
Patrik Schick o víkendu naděloval. Parádní trefou rozhodl o důležité výhře Leverkusenu na hřišti Lipska. Tenhle gól musíte vidět.
Nepovedené nákupy. Hráči bez motivace. Chybující a obhajující se Brian Priske. Kritický Tomáš Rosický. Luděk Mádl udělal inventuru sparťanského podzimu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
