Na úplný úvod této analýzy se musím omluvit. Na začátku září před startem základních skupin jsem napsal, že nejvýš, kam může Česko alespoň teoreticky pomýšlet, je 12. místo v žebříčku národních koeficientů UEFA. To drželo v té době Švýcarsko a mělo náskok 4,725 bodu. Hluboce jsem se mýlil.
Stačilo šest hracích dnů, čtrnáct českých výher z osmnácti zápasů (!), osm bonusových bodů za umístění ve skupinách a jeden další za postup do osmifinále Evropské ligy, a Česko nejen že Švýcarsko dohnalo, ono jej dokonce o téměř tři body předehnalo. Navíc pod sebe dostalo i Rakousko, které mělo ještě o pár desetin vyšší náskok.
Česko po základních skupinách vystoupalo na 11. příčku v žebříčku národních koeficientů. Na důležité šestnácté místo, které jako první už nezaručuje pět týmů v pohárech pro sezonu 2025/26, máme nyní náskok 4,925 bodu. To matematicky stáhnout sice jde, ale scénáře, na základě kterých by se tak stalo, jsou tak absurdní, že lze cíl skončit do patnáctého místa považovat už nyní za splněný.
Naše pozornost se tak musí přesunout k vyšším příčkám. Další zlomová v žebříčku národních koeficientů je dvanáctá. Země na 12. pozici totiž vyšle pět týmů do pohárů takto:
V další epizodě Football Club podcastu se spolu s analytikem Vojtěchem Mrklasem zaměříme na největší zápletky v cílové rovince české ligy. Do konce sezony zbývají čtyři kola plus nadstavba.
Miroslav Koubek je jeden krok od toho, aby se zapsal do historie a vrátil Česko po dvaceti letech na mistrovství světa. To je dobrá příležitost, připomenout si jeho slavné předchůdce. Otestujeme vás v osmi zábavných krocích.
Sparťanky jsou po vítězném derby a výborném výkonu v evropském poháru v laufu. Slavia musí naopak dokázat, že za svým rivalem nezaostává tolik, jak naznačuje tabulka. Nadstavbová část Fortuna ligy je tu!
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
