Zápas v Gruzii po stránce „výkonu“ a „nasazení“ reprezentačního týmu českých fotbalistů nově definoval, jak vypadá absolutní dno. Před následným pražským duelem s Ukrajinou se rýsovaly dvě možnosti: buď na tomto dně setrvat, nebo se od něj alespoň trochu odrazit.
Chválabohu, b) bylo správně. Češi v druhém utkání skupiny Ligy národů zvítězili 3:2 a do jejich hry se i díky výrazné personální obměně základní jedenáctky vrátilo to základní: snaha porvat se na hřišti o výsledek a vydobýt si znovu ztracenou čest.
K dokonalému výkonu mělo sice české snažení ještě předaleko, nad trenérem Haškem a jeho svěřenci stáli při několika šancích soupeře všichni svatí a při Krejčího přehlédnutém penaltovém faulu v úvodu utkání navíc i skotští rozhodčí.
Upřímně řečeno, jen obtížně si dokážu představit peklo, které by se v zákulisí rozpoutalo v případě dalšího propadáku reprezentačního A-týmu.
Už takhle je v něm, tři čtvrtě roku před volební valnou hromadou, nashromážděno napětí určitě vyšší, než je v zemi standardizovaných 220 V. A viditelnou mediální dynamiku mu ještě přidává vyhrocený osobní svár mezi slávistickým šéfem Jaroslavem Tvrdíkem a předsedou asociace Petrem Fouskem.
Nutno říct, že strahovský šéf je - pochopitelně vlastní vinou - velmi snadný cíl. Asociace pod jeho vedením víceméně přežívá, rozhodně se nerozvíjí, stejně jako fotbal v zemi, což je ten největší problém. A je kruciální otázkou, do jaké míry jde Fouskovým kritikům právě o odstranění tohoto zásadního nedostatku.
Fotbalisté Viktorie Plzeň zvládli mimořádný obrat a zahrají si Evropskou ligu. Po porážce 0:3 na hřišti Crvene zvezdy Bělehrad zvítězili v domácí odvetě 5:1 po prodloužení. Parádní premiéru tak zažil nový trenér Západočechů Radoslav Kováč.
Čanturašviliho paráda a penalty poslaly Severočechy do Konferenční ligy. A dramatický čtvrteční večer zažil i famózní obrat Plzně a bohužel neúspěšný, ale velký boj Hradce o Evropu.
Přesně dnes, 27. srpna, se před šedesáti lety narodil René Higuita – kolumbijský brankář, kterému nikdo neřekl, že gólman má zůstat v bráně. Přezdívku „El Loco", tedy Blázen, si vysloužil právem. A i po letech zůstává jeho jméno spojené s jedním z nejikoničtějších okamžiků, jaký kdy fotbalové trávníky viděly.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
