Největší marocké překvapení. Tým, který nudil, přehrál mistry světa

Patřím k těm, kteří si postup Maroka do semifinále úplně neužívali. Moc mě nebaví koukat se na zápasy, kde je jasným plánem jednoho z týmů se k vítězství probránit. Maroko přesně takhle uspělo v osmifinále i čtvrtfinále.

Ano, dokážu ocenit jejich skvělou organizaci a disciplinovanost a když občas vyrazili do neskutečně rychlého brejku, bylo to hodně osvěžující. Vidím i to, že jsou s balonem šikovní. Slabost jsem si během mistrovství udělal pro dribléra Sofiana Boufala. A tahle jejich kombinace v nebezpečné blízkosti vlastní branky? Čirá fotbalová krása.

Jenom těchto skvělých fotbalových okamžiků na můj vkus bylo většinu zápasů poskromnu.

Uznávám, že sázka na pevný defenzivní blok je legitimní cestou jak dosáhnout úspěchu a rozumím této sázce, když jsou na druhé straně týmy s daleko vyšší individuální kvalitou (Španělsko, Portugalsko). To ale neznamená, že mě takový fotbal nadchne. Skóre z prvních dvou play-off zápasů Maroka bylo 1:0. A já se chci bavit, když je svátek fotbalu.

Do semifinále jsem šel s tím, že bych radši viděl souboj mistrů světa s fotbalovými hračičky z Portugalska. Když pak Maročani dostali od Francouzů gól hned v páté minutě, zlomil jsem nad nimi hůl definitivně. Poprvé na turnaji prohrávali a byli to oni, kdo měl najednou začít tvořit.

A tady přišel zlom, který jsem nečekal a za který před Maročany smekám. Ve zbytku zápasu potvrdili, že nemají jen obrovské srdce a disciplínu, které je dotáhly k historickému úspěchu. Jsou to také skvělí fotbalisté, kteří ve zbytku zápasu přehráli mistry světa. Kdyby měli kvalitnější zakončení a možná i trochu víc štěstí, mohli teď být zaslouženým finalistou.

Ať už bude Maroko třetí, nebo čtvrté, v Kataru psalo vlastní pohádku. První africký a arabský tým v semifinále mistrovství světa. A zrovna na prvním šampionátu v arabském světě. Plusové body u mě Maročané vždy měli za skvělou atmosféru na stadionu, fandí jak na těch nejlepších klubových zápasech, což se u reprezentací často nevidí.

Gratuluju jim, i když mě někdy štvali. Úspěch určuje trendy a jsem zvědavý, jak to bude vypadat na příštím mistrovství, kde bude o polovinu víc týmů a tedy i víc outsiderů. Abychom teprve tam neviděli opravdové mistrovství světa v bránění.

Jiný pohled: