Většina fanoušků zřejmě nevidí moc průsečíků mezi fotbalem a právem. Pletou se? A co se vlastně jako první vybaví vám, když se řekne fotbalové právo?
Většina lidí si obecně neuvědomuje, že právo prostupuje každým naším krokem. Fotbal nevyjímaje. Nákup dresu ve fanshopu, vstupenky na zápas, piva na stadionu – vše je regulováno právem. Přestože je fotbalové právo extrémně široký obor, jako první se mně osobně vybaví hráčské přesuny. Ukázkový příklad je přestup Václava Černého z Nizozemska do Německa. Aplikují se na něj totiž předpisy FIFA a UEFA (často skrz národní řády), předpisy národních svazů KNVB a DFB, zákony a zejména pracovněprávní předpisy Nizozemska a Německa a v neposlední řadě i daňové předpisy Nizozemska, Německa a Česka, pokud chcete pro hráče vše optimálně nastavit. Bez týmu právníků se znalostí různých právních řádů podobný přestup nejde správně, či bez rizika uskutečnit. Otázka je, jestli se v praxi přikládá právním aspektům dostatečná důležitost. Byl jsem u několika přestupů a mám o tom své pochybnosti.
Čemu se v téhle oblasti nejvíc věnujete?
Ten záběr je opravdu široký. Připravujeme agentské smlouvy, revidujeme profesionální hráčské smlouvy, zastupujeme distributory a výrobce sportovních potřeb při uzavírání sponzorských smluv s kluby či národními asociacemi a samozřejmě zastupujeme klienty v případných sporech. Současně také právně pomáháme profesionálním fotbalistům v oblastech, které se fotbalu nedotýkají vůbec či jen okrajově. Zakládáme a spravujeme osobní společnosti u nás i v zahraničí, pomáháme se sponzorskými smlouvami, akvizicemi nemovitostí, podnikatelskými aktivitami, ale i třeba předmanželskými smlouvami.
Pro lepší představu můžu zmínit zastupování jednoho slovenského reprezentanta v Anglii ve sporu dle Rule K pravidel FA. Spor vedeme ve spolupráci s bývalým hlavním právníkem klubu Leeds United. Mezinárodní aspekt je pro naši práci celkově poměrně běžným prvkem. Aleši Matějů jsme zase pomáhali při akvizici nemovitosti v Dubaji, Antonínu Barákovi s Tomášem Wagnerem při investicích jinde v Asii, společnosti 11teamsports pomáháme při uzavírání sponzorských smluv s kluby napříč celou Evropou. Přiznám se ale, že ačkoli máme v kanceláři tým téměř dvaceti právníků, tak tyto záležitosti řeším většinou sám.
Proč?
Strašně mě to baví!
Které právně-fotbalové kauzy fanoušci možná minuli, i když zásadně ovlivnily jejich milovaný sport?
Fotbalové právo se neustále vyvíjí a rozhodnutí v rámci různých kauz jsou pro to klíčová. Známé je rozhodnutí ve věci Jeana-Marca Bosmana, které zcela změnilo pravidla mezinárodních transferů. Pro fungování klubů v rámci Evropy jsou pak zajímavá rozhodnutí týkající se aplikace pravidel UEFA Financial Fair Play. Z nedávné historie mě pak nejvíc zaujala rozhodnutí týkající se hazardu. Primární je pro mě především snaha o regulaci jeho reklamy. Chápu, že vztah sázení či hazardních her a fotbalu je velmi blízký. Řada týmů i lig je financována právě výnosy z hazardu. Těžko tuto rovnováhu nabourávat, pokud nemáte alternativu. Na druhou stranu se nelze nevidět, že fotbal je zábavou, vzorem a inspirací pro miliony dětí a mladistvých. Dopad reklamy hazardu právě na tuto věkovou skupinu je velký problém.
V Anglii je teď regulace sázkových společností ve fotbalu zásadní téma…
Přesně tak. Zpřísnili v této oblasti pravidla tak, že v rámci propagace hazardu nesmějí vystupovat osoby ovlivňující mladistvé do 18 let. V praxi se tato změna dotkla třeba bývalého fotbalisty Petera Crouche. Právě on se stal tváří vánoční reklamy mezinárodní sázkové kanceláře Paddy Power pro rok 2022. Proti tomuto spojení byla podaná stížnost k dozorovému orgánu tzv. Advertising Standards Authority. Nakonec se podařilo prokázat, že v daném případě k porušení pravidel nedošlo, protože vzhledem k řadě okolností (např. době ukončení kariéry či věku hráče) není Peter Crouch osobou, kterou mladiství sledují. Pro mě byl případ zajímavý jednak proto, že se jednalo o první posouzení této nové legislativy, a zároveň i s ohledem na způsob argumentace.
Snažím se trochu sledovat i kauzy, kdy došlo k porušení zákazu sázení samotnými hráči. Osobně nechápu, že se na nejvyšší úrovni pořád najdou hříšníci. Hodně sledovaná byla kauza Ivana Toneyho z Brentfordu. Nedávno dostala za sázení stopku na řadu měsíců italská hvězda hájící barvy Newcastlu – Sandro Tonali, který sázel i na zápasy AC Milan a Brescia Calcio v době, kdy za tyto kluby hrál.
Čeká velká regulace sázkových kanceláří i český fotbal? A co by to pro zdejší klouby znamenalo po ekonomické stránce?
Nedomnívám se, že bychom se podobného vývoje dočkali v příštích letech i u nás. Kroky je nutné dělat v logické souslednosti. Pokud chcete vyměnit pevnou linku za mobil, tak si ho přece nejdřív koupíte, než pevnou linku odpojíte. Fotbalu se ale teď žádné „mobily“ ke koupi nenabízejí. Jinými slovy, dokud se nenajdou jiní velcí hráči, kteří by chtěli investovat do fotbalu, budeme se muset smířit s tím, že reklamy na hazard ze stadionů a poločasových reklam jen tak nevymizí.
Pojďme zpět k obecnějším otázkám fotbalového práva. Jsou fotbalisti v Česku po právní stránce dostatečně chráněni?
Co se týče právního nastavení, profese profesionálního fotbalisty je upravena, a tedy chráněna víc než řada jiných povolání. Vývoj těchto pravidel směřuje většinou právě k větší ochraně hráčů. Od října vstoupil v platnost Řád agentů FAČR, který transponuje do našich lokálních pravidel předpis FIFA Football Agent Regulation schválený v prosinci 2022. Jedná se o další významný posun k ochraně hráčů. Vyjma řady jiných pravidel stanovuje stropy agentských provizí. Důležitá je pak také povinnost agentů informovat hráče před uzavřením smlouvy o zastupování o vhodnosti zvážení využití právního poradenství. Informace musí proběhnout písemně. Písemné musí být i potvrzení, že hráč služby právníka využil či se rozhodl tak neučinit. Ačkoli nebude složité v praxi toto pravidlo „obcházet,“ je to jasný signál ze strany FIFA, že právní služby není radno opomíjet. A to ani ve vztazích založených často na důvěře, tedy vztazích mezi hráči a agenty. Pokud bych měl skutečně aktuálně hledat oblast, kde právní ochrana dostatečná není, pak snad jen v přežitku uzavírání smluv s fotbalisty, jakožto osobami samostatně výdělečně činnými, a nikoli zaměstnanci.
Změní se podle vás v Česku v dohledné době pozice fotbalistů jako OSVČ?
Česká republika patří spolu s Rumunskem a Slovinskem k jediným třem zemím v Evropě, kde to takto funguje. Nejčastěji slýcháme, že případný přechod na pracovní smlouvy by znamenal snížení příjmů hráčů. V globalizovaném světe propojených ekonomik považuji tento názor za naprostý nesmysl. Ano, museli bychom se se změnou popasovat. Kluby by musely jinak plánovat své rozpočty. Každá změna chce čas a je potřeba si na ni zvyknout. Nicméně za sezonu až dvě by si to určitě v pohodě sedlo, což za tu změnu rozhodně stojí. Pracovní smlouva hráče chrání lépe a tato ochrana, v zahraniční zcela běžná, nemůže být bez dalšího stále opomíjená. Rád bych připomněl i vedlejší negativní dopad našeho systému. Řada fotbalistů používá chybně výdajový paušál. Bez registrace živnostenského oprávnění by se neměl krátit příjem o 60 procent, ale pouze o 40 procent.
Knížku fotbalových příběhů, kterou si zamilují děti i dospělí, podpořilo na Hithitu přes 420 lidí. Na konci listopadu bude venku, objednávat můžete už teď.
Má fotbalista v Česku šanci domoci se práva vůči klubům či agentům stejně jako v jiných evropských zemích na západ od nás, nebo ve sporech tahá za kratší konec?
Pakliže v jednotlivých případech kluby či agenti zneužijí svého postavení či pravomocí k nátlaku na hráče, je to bezpochyby špatně. Tyto postupy mi však nepřísluší hodnotit. Jednak jsem se s nimi osobně nesetkal a zároveň by šlo také o činnost mimo můj profesní rámec. Po právní stránce se domnívám, že šance domoci se práva je i tady opravdu velká. Pokud nelze při řešení sporu nalézt dohody, můžou hráči využít rozhodčí řízení podle pravidel FAČR. Shodou okolností jsem byl nedávno navržen jako kandidát FIFPro na pozici rozhodce. V rámci České advokátní komory jsem zároveň členem Kárné komise, takže k rozhodování sporů mám opravdu blízko.
Od srpna, kdy výkonný výbor FAČR moji kandidaturu schválil a zařadil mě na seznamu rozhodců FAČR, řeším už třetí kauzu a ze spolupráce s ostatními kolegy mám zatím jen pozitivní pocit. Cítím obrovskou snahu vše řešit maximálně profesionálně a spravedlivě. Nejvyšší soud ČR pak ve svém nedávném rozhodnutí zajistil přezkum rozhodnutí rozhodců FAČR i obecnými soudy.
O jaký případ šlo?
Byl to spor mezi fotbalovým klubem SC Olympia Radotín a jeho bývalým trenérem. Ten se na klubu domáhal zaplacení částky ve výši necelých tři sta tisíc korun na základě smlouvy o výkonu trenérské činnosti. Rozhodčí řízení FAČR nárok trenéra potvrdilo. Zástupci SC Olympia Radotín však proti rozhodnutí podali odvolání. Argumentovali tím, že jim trenér způsobil škodu převyšující čtyři miliony korun. S odvoláním, které bylo úspěšné, však pochopitelně nesouhlasil zase bývalý trenér, který se rozhodl podat žalobu k Městskému soud v Praze. Situací se později zabýval i Vrchní soud v Praze. Oba soudy přitom vynesly rozsudky, které shodně konstatovaly nemožnost aplikace zákona o rozhodčím řízení na rozhodčí řízení FAČR a tedy uvedenou nemožnost soudního přezkoumání daných rozhodčích nálezů. Obrat přišel až s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR. Ten naopak rozhodl, že neexistuje rozumný důvod, aby rozhodnutí, které je pro účastníky závazné a nezměnitelné, nebylo možné soudně přezkoumat.
Jaká je budoucnost práva ve fotbalu? Co se bude nejvíc řešit?
V květnu jsem se účastnil významné mezinárodní konference fotbalového práva v Manchesteru pod záštitou organizace Law In Sport, kde se toto téma intenzivně řešilo. Velmi skloňovanou otázkou je už zmíněná regulace reklamy hazardu. Důležitá je také úprava osobnostních a marketingových práv hráčů a klubů. Nastavení je často složité a práva jsou rozdělována v rozporu s už uzavřenými dohodami. Tato oblast je ovlivněna i obrovským nárůstem influence marketingu, který se nevyhnul ani sportovcům. Správná aplikace pravidel GDPR při nastavení komunikace klubů a fanoušků je rovněž velkým tématem. Čím detailnějšími informacemi o fanoušcích disponujete, tím lépe s nimi komunikujete. Na vedení databáze těchto informací však musíte mít od fanoušků souhlas, který by neměl být generalizovaný na všechny kampaně do budoucna, čímž se to značně komplikuje.
V nejlepších evropských fotbalových ligách se pak také mění přístup k dohodám s hlavními partnery klubů. Těm už nestačí jednoduchý obchod, kdy za své peníze získají viditelné místo pro svoji reklamu na dresech, stadionech či klubovém webu. Partery je potřeba přesvědčit kvalitně zpracovanými obchodními plány a marketingovými strategiemi. Avšak i kluby začínají mít své požadavky a nedomluví se s každým. Podstatná bude aplikace předpisů AML a tedy jistota původu peněz, které mají být klubu poskytnuty. Vypadá to, že po zkušenostech s ruskými oligarchy a arabskými šejky se začíná klást důraz na udržitelnost klubů. Strašně se mi v tomto duchu líbí anglická fotbalová filozofie, která korporátní vlastníky klubů považuje de facto za „pouhé“ držitele klubu. Pravými vlastníky klubu jsou přeci vždy fanoušci a komunita kolem nich. Jinými slovy dochází k pochopení, že fotbalový klub není jen o byznysu, ale především o závazku k okolí a snaze vést nové generace ke sportu a budovat zdravé společenství.
Do Anglie pomohla Kateřině Svitková, do Francie Antonii Stárové. Miroslava Fousková je manažerkou ženského fotbalu ve společnosti Sport Invest a říká, že v Česku by mu pomohlo, kdyby se dostal do televize. Hlavně ale vypráví o své práci. Jaké to je prodávat hráčky ze země, kde profesionální podmínky nabízí jen dva týmy?
Patříte mezi zastánce a propagátory ženského fotbalu. Jak je na tom v oblasti práva ženský fotbal a fotbalistky?
Myslím, že ženský fotbal v Evropě trpí tím, že je úzce spojen a srovnáván s mužským fotbalem. V USA, kde jsou v mužském světě na špici jiné sporty než fotbal, je naopak ženská kopaná fenomén. Celosvětově se ženský fotbal považuje i z ekonomického pohledu za jedno z nejrychleji rostoucích sportovních odvětví. Na ženském fotbale se mi líbí především to nadšení hráček. Hru vidíte v její čisté podobě. Spolupracuji s celou řadou fotbalistek. Všechny jsou děsně fajn. Bohužel právě kvůli tomu, že je v Evropě ženský fotbal ve stínu mužského a není brán jako samostatný sport, vzniká celá řada problémů.
Například?
Samotné ekonomické napojení na mužské týmy je problém. Dokonce i v mém oblíbeném Liverpoolu čekaly holky z prvního týmu, zda se mužští Reds dostanou do Ligy mistrů či nikoli. V závislosti na tomto výsledku se teprve tvořily nové smlouvy pro ženský tým. Ještě smutnější je, pokud ženský tým hraje skvěle, ale mužský tým například sestoupí do nižší soutěže. S největší pravděpodobností tím zanikne i ženský tým. Řešením by mohla být oddělená komunikace, a hlavně uzavírání samostatných sponzorských smluv se společnostmi, které cílí na jiné klienty, než jsou typičtí mužští fotbaloví fanoušci. Kosmetické značky, cestovní kanceláře, soukromé školy atd.
Z hlediska práva by se pak mělo určitě zapracovat na nastavení systému vzdělávání a jeho propojení s profi ženským fotbalem – to co funguje u kluků, u holek prostě zatím není. Stejně tak by se mělo víc myslet na nastavení prostředí, kdy můžou mít ženy děti a zároveň pokračovat v kariéře. Pravidlo, že má mít profesionální sportovkyně dítě až po kariéře, je podle mého názoru totální přežitek. Podívejte se na Alex Morganovou, jak bere dceru na tréninky a cestuje s ní na zápasy. Kde je vůle, tam je cesta.
Dočkají se tuzemské hráčky profesionalizace? A český ženský fotbal větších úspěchů?
Věřím, že ano a moc jim to přeji. Zaslouží si to. Sledováním a reflektováním uvedených trendů v zahraničí a s větší medializací snad není možné, aby se to neposunulo. Myslím, že by k tomu pomohlo i přesunutí ženské ligy z FAČR pod LFA po vzoru mužských soutěží. Z neoficiálních zdrojů mám za to, že by pro takové řešení měla být ze strany pražských S vůle, pokud by se k tomu naklonil i FAČR. Klíčové pro rozvoj tuzemského ženského fotbalu však bude především pochopení a uznání lidmi z fotbalového prostředí. Ti jsou totiž často extrémně konzervativní a ženský fotbal neuznávají. Nejde jen o fanoušky, týká se to sportovních novinářů, funkcionářů klubů i samotných hráčů. Je škoda, že si alespoň neuvědomují, jak je jejich pohled zpátečnický a mají potřebu ho šířit veřejně. O to víc musíme být my, kdo ženský fotbal máme rádi, aktivnější.
Fotbalový právník a člen Sboru rozhodců FAČR, zakladatel mezinárodní advokátní kanceláře CEE Attorneys a zakladatel mezinárodní agentury FHS EA zaměřující se na sport influencer marketing. Vedle nadšení do fotbalového práva je Zdeněk i velkým fotbalovým fanouškem, a to zejména pražské Slavie a anglického Liverpool FC.
Evropská liga se teď už hraje do jedné velké tabulky. Jaké je v ní aktuální pořadí? Jaké další zápasy a kdy nás čekají? A jak blízko či daleko mají k postupu Plzeň se Slavií?
Jen jedna „česká“ výhra a Turecko je zase o kousek blíž v bitvě o deváté místo, které dává lepší startovní pozici v pohárech pro vicemistra. Projdeme si kromě samotné situace v tabulce národních koeficientů i postupové šance českých týmů před závěrem ligových fází v Evropě.
Ve světě fotbalových fanoušků si Zdeněk Folprecht vydobyl větší popularitu za mikrofonem a před televizními kamerami než s kopačkami na zeleném pažitu. Chybí mu zápasový adrenalin? Jak trénuje svoje syny a jak je vede k finanční gramotnosti? Díky čemu se jeho fotbalové pohádky staly bestsellerem? A kterého hráče Sparty by pořád ještě strčil do kapsy?