Říjnová reprezentační pauza měla italskému fotbalu přinést povinnou výhru nad Maltou a ideálně i body z těžkého výjezdu do Anglie. Plán vyšel jen z poloviny. Proti outsiderovi zapsala squadra azzura očekávaný triumf 4:0, ve Wembley ale padla 1:3. Reálně jí tak hrozí, že ve své skupině skončí mimo postupová místa na Euro 2024. Díky Lize národů má sice v záloze vstupenku do play-off, na poměry fotbalové velmoci je to ale zbytečné hraní si s osudem. Itálie vynechala už loňské MS v Kataru, přijít také o Euro by proto znamenalo naprostou katastrofu.
Výsledky na hřišti ale nejsou to hlavní, co v uplynulých dnech rozbouřilo vody v italském fotbale. Ne že by se snad prohra v Anglii neřešila. Titulkům médií ale dominuje hlavně třaskavá kauza, která vybouchla hned na začátku reprezentačního srazu. A dost možná semele kariéry hned tří velkých talentů calcia.
Nicolò Fagioli, 22 let, Juventus. Sandro Tonali, 23 let, Newcastle. Nicolò Zaniolo, 24 let, Aston Villa. Dohromady by v budoucnu mohli tvořit zálohu italské reprezentace. A šel by z ní respekt. Fagioli byl loni zvolen nejlepším mladým hráčem v Serii A. Tonali se jen pár měsíců zpátky stal vůbec nejdražším Italem v historii, když za jeho prodej AC Milán dostalo 64 milionů eur. Zaniolo se zase po kontroverzním odchodu z AS Řím do Turecka rychle posunul do Premier League.
V uplynulých týdnech se ale všem třem převrátil svět vzhůru nohama. Místo pokračování ve slibně rozjetých kariérách totiž řeší, na jak dlouho si budou muset dát od fotbalu pauzu. A je docela dobře možné, že nikoho z nich už v letošní sezoně na hřišti neuvidíme.
Za všechno můžou sázky. Přesněji řečeno: nelegální sázky. Sázení jako takové je samozřejmě v Itálii povolené, stejně jako ve většině zemí ale pouze u těch kanceláří, které splní přísné státní podmínky pro zisk licence. Sázení či hraní kasino her u nelegálních poskytovatelů znamená porušení zákona a většinou peněžitý trest.
Jak vidí český tým v Dánsku? Jako soupeře, přes kterého by se mělo postoupit — ale rozhodně ne snadno. Dánská média před baráží nejvíc zmiňují Schicka, standardky a faktor nového trenéra Miroslava Koubka. A vyjádřil se i dánský trenér Sparty…
Když se česká reprezentace dostala naposledy na mistrovství světa, vedla její cesta přes úspěšnou baráž s Norskem. O čtyři roky dřív přitom selhala proti Belgii, a to navzdory roli favorita. Příběh dvou baráží, mezi nimiž leží slavné Euro 2004, připomíná sílu i křehkost tehdejší zlaté generace.
Newsletter Kopačky je tentokrát hodně sparťanský, protože tahle sezona ženského fotbalu je v Česku rudá.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
