Držte se, český fotbal vzlétá. Komentář Filipa Horkého

03. říjen 2023
Sdílejte:
Pojďme si spočítat, jak na zlepšující se práci ligových klubů s fanoušky všichni vyděláváme…
Tahle liga fanoušky baví. Ilustrační snímek.Foto: Vlastimil Vacek / Právo / Profimedia

Každý víkend se díky fotbalu protočí miliony korun, desítky tisíc lidí vyrazí do ulic měst a na stadiony, stovky až tisíce lidí dostanou práci a další stovky tisíc lidí usedají k obrazovkám. Nebylo tomu tak vždy, ale teď letí čísla nahoru, kam se podíváte.

V minulosti to byl spíš velmi smutný pohled. Fotbalová komunita zahleděná sama do sebe, řešící malicherné problémy, odmítající si přiznat, že pro využití potenciálu je třeba přestat se dívat na fotbal optikou vstřelených gólů, ale místo toho nasadit brýle a začít hledat přínos nejen pro svých pár bafuňářů, ale celou společnost. To se naštěstí díky Spartě a Slavii stalo.

Právě v těchto klubech jako první pochopili, co je třeba v Německu běžné. Den konání fotbalového zápasu v daném místě je celoměstským festivalem, který si užívají nebo z něj mohou mít užitek skutečně všichni. Už dávno nejde o aktivitu opilých agresivních jednotlivců, kteří sobecky ničí celé prostředí.

Vždyť třeba na Slavii nemusíte mít lístek, abyste si užili pouličního festivalu.

Tento koncept začínají následovat i v dalších koutech republiky: „Spustili jsme fanzóny před velkými zápasy, snažíme se využívat dýdžeje v okolí stadionu při menších zápasech kvůli navození atmosféry. Pro děti máme připraveno i při menších zápasech malování na obličej,” říká pro FootballClub Martin Kovařík, marketingový manažer FK Teplice.

„Obecně jsme si jako jeden z cílů pro tuto sezonu stanovili zlepšení tzv. fan experience na Andrově stadionu - od občerstvení, přes výběr hudby, po program před zápasem i o přestávce a ideálně také po utkání. Pokračujeme ve fanzónach před zápasy, zveme na utkání pravidelně děti, které mohou získat lístky zdarma,” dodává k nastolenému trendu Jiří Fišara, mluvčí Sigmy Olomouc.

Tahle aktivita a vzepětí fotbalu se pak pochopitelně přenáší z prostoru před stadionem i na jeho tribuny. Co může moderní prostředí a vstupní investice udělat, příkladně ukazují v Hradci Králové. I po opadnutí prvotní euforie z otevření nového stadionu tam na průměrný ligový duel s Jabloncem přišlo osm tisíc lidí. Raketově vzhůru tam letí i další ukazatele.

„Ke konci září máme vydaných cca 3600 permanentek. V předešlé sezoně jsme se nedostali ani na číslo 200,” informuje Aleš Havel, marketingový ředitel Hradce Králové. Dodejme, že v minulé sezoně Hradec ještě čekal na nový stadion a hrál v azylu v Mladé Boleslavi.

Tím to ale nekončí. Fanoušci se totiž naučili utrácet i za další předměty - trička, kšiltovky, dresy. „V rámci celého sortimentu došlo k nárůstu tržeb řádově o stovky procent. Konkrétně na samotném e-shopu stouply takřka čtyřnásobně za první dva měsíce sezony oproti stejnému období v loňském roce. Za první čtyři domácí zápasy jsme dokázali už nyní překonat příjem za jednorázové vstupenky za celou loňskou sezonu, takže nárůst je tam opravdu markantní,“ říká teplický Kovařík.

Napište s námi pohádku

Zdeněk Folprecht vyměnil ligové kopačky za klávesnici a sepsal pro své dva syny veselé fotbalové pohádky. Pomozte v naší crowdfundingové kampani k vydání knížky a pořiďte si ji do knihovny, ať může rozdávat radost i u vás doma.

U toho chci být!

Ještě zářnější příklad toho je na Spartě.

„V minulé sezoně byly tržby dvaapůlkrát vyšší než před pěti lety. Aktuální boom však možná lépe dokresluje fakt, že první necelé tři měsíce této sezony přinesly o 60 % vyšší tržby než tři měsíce minulé, rekordní sezony. Přes problémy s jejich dodávkou, kterým od začátku probíhajícího ročníku čelíme, jsme prodali za první tři měsíce 6500 dresů, což je dvakrát víc než za stejné období minulého roku. V sezoně 2018/19 jsme přitom prodali za celou sezonu čtyři tisíce dresů. Poptávka je tak silná, že nám v této oblasti paradoxně způsobuje veliké problémy, jelikož predikce na prodeje dresů se dělají vždy dva roky dopředu,” říká za fotbalovou Spartu její marketingový šéf Kamil Veselý.

V Německu jsou fotbalové kluby na řadě míst pro vývoj města důležitější než radnice. Prakticky ovládají život celé komunity, ale třeba v případě Schalke jdou až za jeho hranu. Fanoušci si totiž mohou koupit místo na hřbitově u stadionu.

V Česku je zatím k takové nabídce daleko, ale i tady vstupují kluby do společnosti kolem sebe stále výrazněji a snaží se pomáhat. Pražská Slavia vykročila v cestě k šetrnému hospodaření s dešťovou vodou, revitalizaci okolí stadionu i podpoře ekologického cestování na zápasy. Vedle toho finančně podporuje nevidomé sportovce, lidi bojující s rakovinou či podpořila cestu bývalých pacientů dětské transplantační jednotky FN Motol na Onkologické hry dětí a mládeže.

Podle průzkumu agentury Sanep neprovozuje 26 procent dětí vůbec žádnou pohybovou aktivitu. I na ně cílí stále silnější komunikace fotbalových klubů a vyplácí se to. „Na nedávný nábor do fotbalové školičky na začátku září dorazil dvojnásobný počet dětí, než bylo obvyklé při posledních příležitostech,” říká Jiří Fišara z Olomouce. „Jednou z našich priorit je důraz na zdravý životní styl, jehož vlajkovou lodí je projekt Sparťanská fotbalová školička. Do té se v této sezoně přihlásilo dva tisíce malých předškoláků,” informuje Sparta.

O to se snaží i v Ostravě. Kromě jiného zde cílí i na děti – fanoušky. „Pracujeme na tom, aby diváci chodili v prvé řadě na Baník a nikoliv podle atraktivity soupeře, k čemuž se snažíme podchytit už pravidelnou kontaktní kampaní na školách v Ostravě i okolních městech nejmladší generaci. Pracujeme a rozvíjíme Sektor mladého chachara, tedy sektor pro aktivně fandící děti, který letos premiérově čeká i výjezd na venkovní zápas,“ informuje Marek Lorenc, tiskový mluvčí ostravského Baníku.

Proč byste z toho měli mít radost, i když fotbal nesledujete nebo ho přímo nemáte rádi?

Tak počítejte se mnou: tržby za vstupné a občerstvení se na běžných ligových zápasech pohybují v řádech stovek tisíc až nižších jednotek milionů korun. Pokud jde o atraktivní zápasy v evropských pohárech, dochází k nárůstu tržeb za jediné utkání až někam k deseti milionům korun.

Dá se tak tedy velmi rámcově říct, že jen za tržby jde na DPH do státní kasy každý víkend díky fotbalovým fanouškům několik stovek tisíc korun. „Tuto částku si rozdělí stát, kraje i obce,“ říká Jan Kašpar, člen Komory daňových poradců ČR. „Ročně jsou na náš klub navázány daňové odvody do státní kasy v řádech vyšších desítek milionů korun,“ informuje Sparta.

Ta navíc hradí městské části Praha 7 paušální poplatek 1,5 milionu Kč ročně. Přeneseně se tak dá říci, že fotbalová komunita zaplatila třeba rekonstrukci hřiště místní základní školy Tusarova či navýšení kapacity základní školy Letohradská.

Další peníze připočítejte za cestu lidí přes Česko a jejich útratu v dopravě či v daném městě, kam dorazí v předstihu.

Český fotbal navíc stále častěji přitahuje pozornost i v zahraničí.

I díky takové reklamně pravidelně každý víkend míří do České republiky rychlým odhadem několik desítek zahraničních fanoušků, pro které je fotbal klíčovou motivací k cestě právě k nám. Jde opět o peníze, na které bychom si v Česku jinak nesáhli.

Zapomenout bychom pak neměli ani na množství práce, kterou fotbalové kluby ve svém regionu dávají. Jde o vyšší jednotky až vyšší desítky trvalých pracovních úvazků. Počet zapojených pracovníků se pak řádově zvyšuje v okamžiku utkání. „Počet pořadatelů, lidí zajišťujících občerstvení a ostatních brigádníků převyšuje 200,” říká Petr Šatalík, mluvčí fotbalového Hradce. Třeba na Spartě jde o 60 lidí pracujících na hlavní pracovní poměr a dokonce přes 700 lidí z externích agentur, kteří se starají o průběh zápasového dne.

Také část jejich odměny skončí rovnou v „eráru“. Tito lidé navíc v daném místě žijí a výdělek následně opět utrácí.

„Stát benefituje třeba na platbách sociálního a zdravotní pojištění. Jde obecně o odvody, které všechny zapojené subjekty odvedou. Zjednodušeně bychom je mohli nazvat jako nepřímé příjmy, mezi které patří i dodavatelé klubů - merch, security, občerstvení, TV práva. Dále zmiňme reklamy v TV, televizní společnosti, které opět zaměstnávají lidi a mají vlastní dodavatele. Následně je to spotřeba konkrétního fanouška - doprava, restaurace, když to bude výletník a přijede do města, tak půjde určitě někam na památky, bude někde bydlet, něco si nakoupí, tzn. zanechá v ekonomice stopu, která explicitně vůbec nesouvisí s fotbalem,” shrnuje daňový poradce Kašpar.

Pokud se tak podíváme na oblíbený komentář, který vyžaduje po fotbalových fanoušcích, aby si „zaplatili ty policejní manévry“, můžeme směle říci, že to dělají. Dokonce mnohonásobně. A to navzdory tomu, že o taková opulentní opatření rozhodně nestojí.

Související články

Kolik bodů stačí na postup? Historie říká, že je třeba porazit Turky

Co stačí v současném systému na postup ze skupiny na Euru? Dobře to ukazuje příklad mistrů Evropy z roku 2016…

Euro 2024
Aktualizováno

Proč máme ošklivější dresy než Albánie? A co nejvíc ovlivňuje byznys s fotbalovými trikoty?

Kdo má nejhezčí a nejošklivější dresy Eura? Jak dnes pracují kluby s designem dresů a dalšího merche? V čem se liší menší výrobci od obřích brandů? A proč se design a střih dresů za poslední tři dekády tolik proměnil? O tom jsme si povídali s novinářem Martinem Vaitem z iSport.cz a ředitelem yoursport Pavlem Hodkem.

Podcast

Velký taktický rozbor: Proč bylo Česko tak pasivní? A proč by měl jít do hry Jurásek za Douděru?

Čím Portugalci Česko překvapili? Kde měli hráče navíc? Jak na to reagoval trenérský tým Ivana Haška? Udělal dobře? A na čem se dá stavět proti Gruzii a Turecku a co se naopak musí změnit?

Taktika
Popup se zavře za 8s