České čekání na spasitele. Šulc je zpátky, ale kolem baráže visí zásadní neznámá

Dlouhé týdny to vypadalo jako nejhorší možná zpráva. Pavel Šulc, muž, který se po letním přestupu do Lyonu rozjel do životní formy, se zranil právě ve chvíli, kdy se česká reprezentace začala upínat k březnové baráži o mistrovství světa. Teď už je znovu na hřišti. Jenže místo definitivní úlevy přichází jiná otázka: v jakém stavu vlastně český ofenzivní motor do největších zápasů přijede?

Ještě před pár dny se čekalo hlavně na verdikt z Lyonu. Šulc totiž 22. února nedohrál ligový zápas ve Štrasburku a francouzská média následně psala o svalovém zranění v zadní části stehna, tedy v oblasti hamstringů.

Pro Lyon to byla rána sama o sobě, pro českou reprezentaci ještě větší. Právě z bývalého plzeňského záložníka se totiž v posledních měsících stal hráč, od kterého se čeká rozdíl. A nejen v Česku. I v Lyonu si dobře uvědomili, jak moc jim schází – ve čtyřech ligových zápasech bez Šulce (včetně zápasu ve Sťrasburku, ze kterého Šulc odstoupil po zhruba 25 minutách) ani jenou nevyhrál a uhrál jen dva body. Fonseca o něm mluvil jako o hráči se střeleckým instinktem, kterého těžce postrádal.

Šulc během pauzy vynechal pět soutěžních zápasů a jeho návrat v klubu nechtěli uspěchat. Už před oznámením české nominace ale přicházely opatrně pozitivní signály. Trenér národního týmu Miroslav Koubek v úterý na nominační tiskové konferenci říkal, že léčba pokročila do finální fáze a situace vypadá příznivě, jenže zároveň připomínal, že rozhodující bude postoj Lyonu a hlavně otázka minutáže. Jinými slovy: nominace ano, jistota plné připravenosti ještě ne.

Právě to potvrdil i sám Lyon. Před odvetou Evropské ligy proti Celtě Vigo Fonseca oznámil, že Šulc je zpátky v kádru, ale současně přidal důležitou brzdu: na devadesát minut to zatím není. Byla to zpráva, která se dala číst dvěma způsoby. Ten optimistický zněl, že český reprezentant je znovu k dispozici. Ten střízlivější, že se vrací do provozu, nikoli ještě do plného zápřahu.

Ve čtvrtek večer přišel první konkrétní test. Šulc se proti Celtě dostal na hřiště v 67. minutě a poprvé po zranění znovu naskočil do ostrého zápasu. Lyon sice prohrál a vypadl, k čemuž přispěla i dlouhá pasáž v oslabení, jenže právě po příchodu Šulce začal být podle Fonseky vepředu nebezpečnější. To je pro český tým možná nejdůležitější detail ze všech. Nešlo o symbolické „je zpátky na lavičce“, ale o návrat, který už měl viditelný herní dopad.

Jenže tím dobré zprávy také na chvíli končí. Protože návrat do zápasu ještě automaticky neznamená návrat do top formy. A právě tady visí nad českou baráží největší otazník. Šulc už zjevně není mimo provoz, ale pořád není úplně jasné, kolik toho jeho tělo po pauze unese a jak rychle se dostane zpátky do rytmu, který z něj v Lyonu dělal jednoho z nejvýraznějších hráčů sezony. Francouzská média po zápase se Celtou připustila, že v neděli proti Monaku klidně může přijít i větší role, možná dokonce základ, jistota to ale zatím není. 

Aktualizace z neděle odpoledne: Šulc odehrál celý ligový zápas proti Monaku a dal i jediný gól svého týmu při prohře 1:2. Vyapdá to tedy, že je na baráž připravený.

Pro Česko to znamená jediné: naděje je živá, ale bez záruky. Koubek může do semifinále play off proti Irsku počítat s tím, že jeho ofenzivní trumf je zpátky. Zatím však neví, jestli dostane Šulce na devadesát minut, na šedesát, nebo „jen“ na úsek, v němž může zápas zlomit. A možná právě v tom je celá březnová nervozita ukrytá nejpřesněji. Nečeká se totiž na to, jestli Pavel Šulc přijede. Čeká se na to, jestli přijede jen uzdravený hráč, nebo skutečný tahoun, který může reprezentaci dotlačit až na mistrovství světa.

S analytiky Football Clubu Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem jsme v podcastu do posledního šroubku rozebrali, co teď můžeme čekat od české reprezentace, čím by mohl trenér Koubek překvapit a jak velkou roli sehrají hráči z ligy.