Z nouze Šulc. Lyon trefil posily i kvůli finančním trablům, které nekončí. Vyřeší je další přestup české hvězdy?

Daily Franta pour une meilleure journée. Daily Franta pro lepší den. První věc, kterou fanoušci Lyonu zjistili o nové posile za skoro deset milionů eur, byla identita jejího kocoura. Když po oznámení přestupu houfně naskákali na instagramový profil Pavla Šulce, přivítal je ve stories kocour Franta, kterého český reprezentant společně s přítelkyní Natali kdysi adoptoval z ulice.

Každý další den pak přibyla další fotka. A další. Po výhře, po prohře, po remíze. Ať se dělo cokoliv, Franta byl s železnou pravidelností na svém místě a přál všem lepší den. Ještě po několika týdnech sezony část fanoušků pořádně nevěděla, co že vlastně Pavel Šulc hraje za pozici a v čem přesně má klubu pomoct. Všichni ale věděli, čí momentka je spolehlivě čeká ve stories.

O pár měsíců později už celý Lyon nezná jen Frantu, ale i jeho páníčka. A ví, že je na něj spoleh i ve spoustě dalších věcí. Nemusíme mít ani nasazené růžové brýle s českou trikolorou, abychom mohli říct, že z Pavla Šulce se v posledních týdnech stala hvězda, do které se zamiloval celý Olympique.

Tak moc, že když před pár dny francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na summitu v Davosu s leteckými brýlemi chránícími zarudlé oko, zaplnily fanouškovské účty Lyonu memy na téma „Každý chce být jako Šulc“. Stylové brýle a mullet na hlavě patří k rodákovi z Karlových Varů stejně jako kocour Franta. Pokud Elysejský palác začne v blízké době plnit sítě fotkami domácích mazlíčků, víme přesně, kde vzal inspiraci.

Šulcovi se koneckonců poslední dobou nejde vyhnout. Titulní strana L’Équipe. Parádní gól, který obletěl fotbalovou Evropu. Chvála od náročného trenéra Paula Fonsecy i v Lyonu nedotknutelného kapitána Corentina Tolissa. A taky přirovnání k Thomasi Müllerovi. Kdyby se daly koupit akcie Pavla Šulce, bylo by to teď za rekordní částku. Po uši zadlužený Olympique to naštěstí pro něj stihl ještě včas.

Cena rozhoduje

Přehození obránce. Klička gólmanovi. Vymetení šibenice z úhlu ostrého jako tužka v penále zodpovědného studenta. Gól, kterým nedávno český reprezentant přispěl k domácí výhře nad Brestem, byl skoro až nešulcovský. S jistotou to vědět nemůžeme, Pavel Šulc ze začátku letošní sezony by ale v podobné pozici dost možná raději hledal přihrávkou do prázdné někoho z volných spoluhráčů. Třeba Endricka, zázračné díte z Realu s cenovkou vyšší než zbytek útoku dohromady.

Ještě komplikovaněji se představuje, jak by podobnou šanci řešil Pavel Šulc z února 2022. Ten hráč, který v remízovém zápase na Spartě zazdil během devíti minut na hřišti tři tutovky, schytal to od trenéra Bílka i fanoušků, do konce sezony už si prakticky nekopnul a v létě zmizel na hostování do Jablonce.

Že góly dávat umí, to tam pod vedením oblíbeného trenéra Davida Horejše, se kterým se poznal už při angažmá v Českých Budějovicích, dokázal sobě i všem ostatním. Stejně jako v následujících dvou sezonách v Plzni, tentokrát už jako klíčový hráč. S bilancí 42 soutěžních gólů za dva roky bylo jasné, že odchod do zahraničí je na stole.

Přestup do Lyonu, který se v létě upekl za 10 milionů eur včetně bonusů, se ale i při zpětném pohledu nedá popsat jinak než jako dost nečekaný scénář. Důvodů bychom našli spoustu. Třeba ten historický: čeští fotbalisté a Ligue 1, to není moc osvědčená kombinace. Když už někdo jednou za čas do Francie zamířil, byli to spíš defenzivněji ladění hráči, od Jaroslava Plašila po Tomáše Koubka.

Většina klubů Ligue 1 se navíc finančně nemůže měřit s možnostmi týmů z Anglie nebo Německa, nejlepší hráči z české top trojky v podobě pražských S a plzeňské Viktorky tak jsou mimo jejich možnosti. A ty francouzské týmy, které by si hvězdy Chance ligy mohly dovolit, zase nemají moc důvodů do české soutěže koukat.

Pokud je k tomu nedonutí okolnosti. O finanční krizi, která si v posledních měsících zřídila trvalou adresu v Lyonu, už toho bylo napsáno spoustu. O dluhové spirále, jejíž základy položil už legendární prezident Jean-Michel Aulas a kterou pořádně roztočil jeho americký nástupce John Textor a multiklubová síť Eagle Football. O administrativním sestupu do Ligue 2. O last-minute záchranné operaci, konci Textora a nové éře pod prezidentkou Michele Kangovou.

To všechno se bez velkého opisování dá shrnout nějak takto: nebýt Lyon ve finanční bryndě biblických rozměrů, dost pravděpodobně bychom dnes Pavla Šulce sledovali v dresu Stuttgartu, Brightonu nebo jiného evropského celku. Ne proto, že by na Olympique neměl kvalitu. Ale zkrátka proto, že pod Textorovým vedením by se klub díval na jiné hráče za jiné částky. Po nástupu prezidentky Kangové a jejího týmu se ale strategie musela změnit.