Pořád umí vypálit dělovku. „Klukům přeju, aby vyhrávali a na turnajích se dostávali co nejdál. Mám radost z každé výhry, ale často si pak řeknu, že se na to nedalo koukat,“ říká Patrik Berger v rozhovoru s Janem Vackem v tištěném Zajíci na EURO, který právě vychází. Ve spolupráci s podcastem Kudy běží Zajíc ho teď redakce Football Clubu vydává jako nejzábavnějšího průvodce k mistrovství Evropy, které za dva týdny startuje v Německu.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Ne, tohle není rozhovor, ve kterém si to respondent v českém fotbalovém rybníčku nechce rozházet. „Chci si na fotbale pochutnat, aby mě to bavilo. Rád si tam hledám něco, co se mi líbí. Technicky dobře vybavení hráči, kteří se na hřišti chovají inteligentně, při zápase přemýšlejí. To mám rád. Když hraje reprezentace, takových momentů tam moc není,“ říká Berger.
„Za minulého trenéra nebylo vůbec vidět, že bychom měli nějakou tvář. To v žádném případě. Teď to převzal Háša, má hrozně krátký čas na to, aby s tím něco udělal. Sám jsem zvědavý, jakou bude mít představu. Na kom bude chtít stavět, kdo vytvoří páteř týmu. Jakým fotbalem se chceme prezentovat. Zatím jsem se to od nikoho z FAČR nedozvěděl. Jestli máme kvalitu, abychom hráli pěkný a atraktivní fotbal, to si v tuhle chvíli nemyslím,“ pokračuje ve své analýze českého národního týmu.
Haška ale nešetří. „Trenér nároďáku by měl alespoň posledních pár let trénovat na nějaké top úrovni. Být vidět. Háša byl spoustu let především v Arábii a na Východě. To jsou soutěže na úrovni naší ČFL. Háša můj tip nebyl, EURO ukáže, jestli to byla správná volba. Já Hášu znám, je to profík, dá tomu 150 procent. Zkušenosti má obrovské, jako fotbalista i jako trenér. Já bych ale volil jinak,“ říká Berger.
Češi by na Euru měli podle něj postoupit ze skupiny. „Myslím, že to reálné je. Musíme spoléhat na dobré výsledky proti Gruzii a Tureckem. O Portugalsku se nemusíme bavit. Jde ale o to, že my nemáme hráče v lepších klubech než Gruzie a Turecko. Taková je realita dneška. O Portugalsku se nebavíme, ti jsou úplně ustřelení. My budeme s Gruzií hrát vyrovnaný zápas, tak to je. Ale v modelu, kdy postupují i některé třetí týmy, se nám to může povést. Trochu mi to připomíná mistrovství světa v hokeji, kde prohraješ pětkrát, pak jednou vyhraješ a postupuješ,“ říká bývalý záložník, který v reprezentaci odehrál 44 zápasů a dal v nich 18 gólů.
Vždycky platil za kreativního fotbalistu. Jak se srovnává s tím, že podobných typů je v současné reprezentaci minimum? „Takové typy nemáme už dlouho. Vychází to už od mládeže. Jde o to, zda trenéři dávají mladým klukům volnost, nechávají je tvořit, nebo po nich především chtějí, aby nekazili. Za mě to musí být tak, že kluci, kteří mají potenciál, se nesmí bát rizika. Aby si dovolili jeden na jednoho, v předfinální fázi volili odvážnější řešení. A i když se jim něco nepovede, svět se přece nezboří. Podívejte se na Pepa Guardiolu. On chce, aby ti kluci kazili. Když nekazíš, tak nic nezkoušíš. A logicky se nemůžeš posouvat. V mládeži jde pořád o výsledek. Je přednější, než aby se vychovali ryzí fotbalisti. To je náš největší problém,“ říká v Zajíci na EURO.
Zápas, který nikdy neskončil. Film The Match vrací Anglii a Argentinu do roku 1986. Boží ruka, gól století, válka o Falklandy i dvě země, které si jsou bližší, než chtějí připustit. Dokument The Match neboli El partido rekonstruuje nejslavnější duel mezi Anglií a Argentinou a ukazuje, proč se z jednoho čtvrtfinále stal příběh na celé generace.
Před 96 lety se Argentina poprvé představila na mistrovství světa. Francii porazila 1:0, zápas ale vstoupil do dějin především neuvěřitelným omylem rozhodčího. Ten odpískal konec už v 84. minutě, navíc ve chvíli, kdy se francouzský útočník řítil na branku. I tak vypadaly začátky akce, ze které je dnes největší světový spektákl.
Druhý finalista mistrovství světa vzejde z duelu dvou fotbalových velmocí, které na sebe nenarazily více než 20 let. Anglie od 21:00 vyzve Argentinu. Vsaďte si na středeční zápas a sledujte ho u sázkové kanceláře Tipsport.

