Gilles a Gaël jsou dva Bruselané středního věku, kteří téměř každý den chodí venčit své psy do rozlehlého parku Duden. Ten svým návštěvníkům nabízí krásný panoramatický pohled na centrum města a leží ve Forestu, což je jedna z devatenácti obcí bruselského regionu. Uprostřed vysokých stromů, ale vlastně stále v širším srdci evropské metropole, se nachází stařičký stadion, v jehož okolí teče v posledních dvou letech pivo opět proudem. Tady je domov Royale Union Saint-Gilloise.
Díky svým čtyřnohým miláčkům se Gilles a Gaël vlastně poznali. Ani jeden z nich ovšem není úplně typický pejskař. Když se oba setkají, mluví o všem možném, ale málokdy o svých psech. O všem možném, tedy i o fotbale. I když… „Spíš se bavíme o Unionu než o fotbale jako takovém, a to ještě hlavně Gaël,“ podotýká Gilles, který si ještě chodí v pátek večer pravidelně zakopat. Kvůli kamarádům, pro žízeň a protože to má rád, ale jinak už prý není velkým fanouškem fotbalu. Respektive „velkého fotbalu“.
Příběh Rangers ze sezony 1971/72 je o jediném vítězi evropského poháru, který na cestě za trofejí prohrál penaltový rozstřel.
UEFA schválila zásadní reformu reprezentačního fotbalu. Od sezony 2028/29 se změní Liga národů a po Euru 2028 také evropské kvalifikace na velké turnaje. Cíl je jasný: méně zápasů typu gigant proti trpaslíkovi, víc vyrovnaných duelů a kvalifikace, která nebude ztrácet napětí už po pár kolech.
„Byly jsme jen holky, co chtěly hrát fotbal,“ říká v exkluzivním rozhovoru Patricia Gregory, zakladatelka anglické ženské fotbalové asociace. Během své nedávné návštěvy Prahy mluvila o tom, jak na konci 60. let bojovala za právo žen hrát fotbal, i o tom, co pro ni dnes znamená pohled na zaplněné Wembley.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
