28. března 1982 se měl na stadionu Castellani odehrát důležitý zápas Serie C: Empoli, v té době na pokraji sestupu, mělo hostit Atalantu, vedoucí celek soutěže bojující o postup do Serie B. Na papíře jasná záležitost. Empoli ale chtělo pro záchranu udělat maximum a tak zvolilo hodně netradiční řešení.
Klubový sekretář Silvano Bini věděl, že na stadionu Castellani se hráčům už delší dobu nedaří a zdálo se mu, že fanoušci jsou od hráčů příliš daleko. Navrhl tedy, aby se zápas odehrál na vedlejším hřišti. Co na tom, že tam nebyla ani tráva a byl to spíš hybrid mezi škvárou a hlínou. Podle Biniho bylo potřeba, aby tým na hřišti bezprostředně cítil tlak veřejnosti a fanoušků.
Ale jak zařídit, aby se nemohlo hrát na Castellani?
Bini přišel s ďábelským plánem. V předvečer zápasu, v součinnosti s městskou správou, která byla majitelem stadionu, poslal jménem klubu Empoli FC na fotbalovou federaci zprávu, ve které ji informoval, že na Castellani není možné hrát kvůli invazi šneků. To že ale není žádný problém, k dispozici je přece vedlejší hřiště.
Knížku fotbalových příběhů, kterou si zamilují děti i dospělí, podpořilo na Hithitu přes 420 lidí. Na konci listopadu bude venku, objednávat můžete už teď.
Když druhý den dorazila komise na kontrolu, žádné šneky samozřejmě nenašla. Vedení Empoli jejich zmizení odůvodnilo tak, že se s největší pravděpodobností schovávají pod terénem. Komisi vysvětlení stačilo a zápas se mohl odehrát na už zmiňovaném vedlejším tréninkovém hřišti.
Jeho kouzlo zafungovalo a plán Biniho vyšel. Na zápas dorazilo víc než 1500 diváků namačkaných podél hřiště a na malé tribuně s kapacitou pár set lidí. Empoli vybojovalo remízu 2:2, která mu ve výsledném zúčtování pomohla k záchraně v Serii C.
Ani Atalanta nemusela smutnit, do Serie B nakonec s přehledem také postoupila, a na historku se šneky tak mohou všichni vzpomínat s úsměvem na tváři. Tedy až na kluby, které sestoupily na úkor Empoli…
Tento text mohli jako první číst odběratelé newsletteru Přímák Football Clubu. Každou středu ho přihráváme přímo do vašich mailových schránek, pokud nám zanecháte kontakt v následujícím formuláři. Věnujeme se zajímavostem, kuriozitám, neznámým příběhům současnosti i historie a trendům, které vás udrží ve správné fotbalové provozní teplotě. Přejeme příjemnou zábavu…
Vzhledem k tomu, že se naše reprezentace na mistrovství Evropy ve fotbale žen zatím ještě nikdy nepodívala, může vám znít titulek víc než nemístně. Opak je ale pravdou. V roce 1969 se české fotbalistky Marie Ševčíková a Jana Mandíková skutečně staly vicemistryněmi Evropy…
Co dnes dělá nejmladší vítěz titulu ve stoleté historii ligy? Jak vzpomíná na svoji kariéru? A jaké rady má pro mladé talenty, kteří se chtějí prosadit v dospělém fotbale? Přečtěte si rozhovor s bývalým fotbalistou Tomášem Junem, který letos oslavil dvaačtyřicáté narozeniny.
Italský brankář PSG Donnarumma nechtěl mnichovskou hvězdu Jamala Musialu zranit, přesto mu tvrdým zákrokem zlomil nohu a dost možná ukončil sezonu, která v podstatě ani nezačala. Ptáme se, jak byste jeho zákrok posoudili být v kůži rozhodčího.
