27. května 2023. Tehdy naposledy Leverkusen prohrál zápas domácí soutěže. Porážku hráči Bayeru nezažili dlouhých 35 bundesligových zápasů.
Německý rekord to ale není. Ten mezi říjnem 2012 a květnem 2014 zapsali Jupp Heynckes a Pep Guardiola, kteří se v té době prostřídali na lavičce mnichovského Bayernu.
Zápis Leverkusenu byl ale i tak historický, protože Bayern sice odehrál 53 zápasů Bundesligy za sebou bez prohry, ale ani v téhle sérii nezvládl kompletní sezonu bez porážky. Leverkusenu se to v minulé sezoně jako prvnímu týmu v bundesligové historii povedlo a stačilo mu na to „jen“ 35 duelů. Prohráli totiž v posledním kole předminulé sezony a teď hned ve druhém kole nového ročníku.
Die Werkself šli políčku naproti. V zápase s Lipskem nabrali dvougólové vedení - stejně jako v prvním kole s Gladbachem. Pohodlný náskok ale nakonec zahodili a snažili se všechno zachránit až v závěru - stejně jako v prvním kole s Gladbachem.
Minulý týden zachránila tým vedený Xabim Alonsem před remízou penalta v závěru nastavení. Doma se soupeřem ze stáje Red Bullu už ani Nachspielzeit nestačil. A protože do devadesáté minuty vstupovali za nepříznivého stavu, odváží si Lipsko cenný skalp (2:3).
Rekordy se nelámaly jenom v Leverkusenu. Do kronik se zapíše i setkání Bayernu s Freiburgem. A nejen jako první zápas trenéra Vincenta Kompanyho v Allianz Areně. Výhra domácích 2:0 byla 710. soutěžním zápasem Thomase Müllera za klub. Nikdo jiný nevyběhl v dresu mnichovských častěji.
Sám Müller si z toho ale moc nedělá: „Tyhle rekordy pro mě nejsou důležité. Jestli je to 710, 712 nebo 325 zápasů, nezáleží mi na tom. Víc mě těší, že jsem dal gól,“ prozradil po zápase v rozhovoru pro DAZN. „Technicky brilantní gól,“ nezapomněl se po právu pochválit za trefu, kterou tohle jubileum oslavil.
Bayern i Lipsko jsou stoprocentní se šesti body. To samé se nedá říct o Dortmundu. Ten jen remizoval v Brémách (0:0). Jenom bod zapsal po dramatické přestřelce s Mainzem i Stuttgart (3:3). Na uvolněné čelo tabulky se tak v úvodu ročníku vyšvihl Heidenheim.
Loňský nováček soutěže, a po úspěšné kvalifikaci letošní účastník Konferenční ligy, o víkendu zválcoval Augsburg 4:0. Komu by scházeli opory loňské sezony Beste, Kleindienst nebo Dinkci, když vás pořád trénuje Frank Schmidt a útok táhne mladý talent na hostování z Mnichova Paul Wanner?
Se skřípěním zubů museli příznivci pražské Slavie přihlížet duelu Frankfurtu s Hoffenheimem. Jednak viděli, jak si bývalý sparťan Adam Hložek připsal první asistenci na nové adrese. Zaujalo také, jak působivě se při bundesligové premiéře ukázal Robin Hranáč.
Frankfurt a Hoffenheim jsou letošními reprezentanty Bundesligy v Evropské lize. A výsledek 3:1 ve prospěch Frankfurtu spolu s naprosto nekompromisním výkonem, který ho provázel, posílá do Edenu i do Plzně jasnou zprávu: Slavii s Viktorkou přiřadil los toho viditelně silnějšího z obou sobotních soupeřů.
Český fanoušek může litovat, že los evropských pohárů nepřivede do Prahy nebo do Plzně českými hráči prošpikovaný Hoffenheim. Tým hrající své zápasy na stadionu v nedalekém Sinsheimu za sebou má turbulentní léto.
A není za tím loňské „vrácení“ klubu fanouškům. Dietmar Hopp, dlouholetý investor, se měl na jaře vzdát svého kontrolního podílu v klubu ve prospěch fanoušků. Jak mohl v lize, kde platí pravidlo 50+1, vůbec držet kontrolní podíl? Jednoduše, investoval do klubu víc jak 20 let a v polovině minulé dekády si tak mohl zažádat o výjimku.
Té se měl v minulém ročníku zříct. Poslední dva měsíce jakoby ale byly v duchu upevňování Hoppova vlivu v klubu. Hoffenheim přes léto opustil oblíbený a úspěšný šéf sportovního úseku. Doprovodil ho šéf skautů i technický ředitel.
Jejich odvolání vyvolalo vlnu odporu fanoušků. Ti už od jara skepticky hodnotili každý krok „znovu svého“ klubu. V Hoppově rozhodnutí vzdát se výjimky z pravidla 50+1 neviděli žádný altruismus. Asi jsou i lepší způsoby, jak oslavit výročí 125 let klubu, než revoltou příznivců a soupeřením frakcí v zákulisí.
Všechny letní trable navíc zdržovali příchody zoufale nezbytných posil. Hložek, Hranáč, Prass, Gendrey a pár dalších, ti všichni dorazili na jihozápad Německa až v závěru přestupového období.
A to ačkoliv třeba stoperská trojice, se kterou trenér Matarazzo začínal minulou sezonu - Vogt, Brooks, Kabak -, byla mimo už od 1. července. Vogt opustil klub už v lednu, Brooks k poslednímu červnu a Kabak od začátku června léčí koleno. Chybět bude do prosince.
Přivést středního obránce tak bylo nezbytností. Zvlášť, když Szalai nemá důvěru až do té míry, že ho TSG v lednu pustilo hostovat do Freiburgu, Nsoki taky odehrál v minulé sezoně sotva 650 minut a Akpoguma je sice v Hoffenheimu víc jak dekádu, jen dvakrát za tu dobu ale odehrál přes 1600 ligových minut.
Z konkurence v obraně zbývají 19letý talent Drexler a Arthur Chaves, čerstvá posila z druhé portugalské ligy. Člověk se při tom výčtu ani nediví, že roli prostředního ve stoperské trojici pravidelně plní jeden z defenzivních záložníků. Tedy Grillitsch, Stach nebo Prömel.
Hlavní Hranáčova přednost oproti konkurenci? Žádný jeho spoluhráč není zrovna rychlík. „Díky jeho rychlosti může hrát vysokou obrannou linii a špatně se obchází,“ uvádí Jan Kocáb, fotbalový publicista a fanoušek plzeňské Viktorie. „Navíc ve stoperské trojici odehrál celou poslední sezonu a vyhovuje mu to. Takže to je za mě pro něj ideální,“ doplňuje s odkazem na tradičně preferovanou formaci Hoffenheimu.
Sedmý tým loňského ročníku Bundesligy v létě opustil i Robert Skov. Dánský reprezentant alternoval na obou krajích zálohy. Napravo občas zaskočil Ihlas Bebou. Ten se ale v létě zranil. Nepřekvapí proto, že Pavlu Kadeřábkovi napravo přibyla konkurence v osobě Valentina Gendreye. Francouzský krajní bek dorazil z Lecce a s vyšším počtem průniků a spoustou absolvovaných vzdušných soubojů se profiluje podobně jako bývalý český reprezentant.
David Jurásek nalevo bude mít konkurenci výraznější. Alexander Prass přichází jako čerstvý rakouský mistr. Bývalý spoluhráč Vítězslava Jaroše z Grazu je skvělý dribler, dobrý tvůrce a mimo prostoru u lajny umí hrát i víc středem. Navíc je v klubu na přestup, Jurásek jen na hostování. Plus s vysokou cenovkou v účetních knihách jeho domovské Benfiky.
A to může být problém v momentě, kdy si chcete říct o přestup do klubu, který právě podepsal Adama Hložka za rekordních (pro klub) 18 milionů eur. Hložek, stejně jako Hranáč, nemá zrovna přesvědčivou konkurenci na svůj post.
Letos už čtyřgólový Kramarić je asi jasná jednička. Tvořivý křídelník Bülter má taky blízko do základu. Tradičnější devítka Mergim Berisha se ale teprve vrací do tempa po vážném zranění kolene, Bebou koleno zrovna léčí. Bruun Larsen loni hostoval a do konce srpna se o jeho budoucnosti diskutovalo a Tabaković si ve 30 letech přichází odbýt premiéru v přední evropské lize.
Příležitostí pro české nováčky v Hoffenheimu by mělo být víc než dost. Míč je na jejich straně kurtu, pokud si můžu půjčit metaforu z jiného sportu. Snad se i ti fanoušci s vedením klubu usmíří a začnou chodit na zápasy. Posledně byl 30tisícový stánek plný málem jen z poloviny.
Francie, nebo Chorvatsko, Černá Hora, Faerské ostrovy a Gibraltar. To jsou soupeři Česka v kvalifikaci o mistrovství světa 2026. Hrát se začne v březnu 2025, rozhodnuto bude nejpozději za rok. Řekneme si podrobně, jak to vše bude probíhat a kolik míst má na rozšířeném šampionátu Evropa.
Evropská liga se teď už hraje do jedné velké tabulky. Jaké je v ní aktuální pořadí? Jaké další zápasy a kdy nás čekají? A jak blízko či daleko mají k postupu Plzeň se Slavií?
Jen jedna „česká“ výhra a Turecko je zase o kousek blíž v bitvě o deváté místo, které dává lepší startovní pozici v pohárech pro vicemistra. Projdeme si kromě samotné situace v tabulce národních koeficientů i postupové šance českých týmů před závěrem ligových fází v Evropě.