Kdo je Santi Denia? Olympijské zlato, tvrdá hra i doporučení od Ujfalušiho

Trenérská kariéra: mimořádná u mládeže, neprověřená mezi dospělými

U španělské federace strávil patnáct let

K mládežnickým reprezentacím nastoupil v roce 2010 a postupně vedl především výběry do 17, 19 a 21 let. Španělská federace mu počítá přibližně 220 zápasů u reprezentačních výběrů. Vyhrál mistrovství Evropy do 17 let v roce 2017, evropský šampionát devatenáctek v roce 2019 a olympijský turnaj v Paříži 2024.

Má také dvě velká finálová zklamání

Na mistrovství světa hráčů do 17 let v roce 2017 skončilo Španělsko druhé po finálové porážce 2:5 s Anglií. Stejnému soupeři podlehla jeho jednadvacítka také ve finále Eura 2023. Španělé tehdy v nastavení neproměnili penaltu a prohráli 0:1.

Vedl nebo pomáhal vychovávat největší španělské hvězdy

Během dlouhého působení u mládeže pracoval například s Rodrim, Marcem Cucurellou, Mikelem Oyarzabalem, Danim Olmem nebo Lamine Yamalem. O Rodrim vzpomínal, že byl v šestnácti letech drobný, ale hru četl rychleji než ostatní. Yamala povolal už jako patnáctiletého k devatenáctce a později říkal, že u žádného jiného mladého hráče nezažil takovou reakci publika při každém převzetí míče.

Nejde o zastánce pomalého držení míče pro držení míče

Denia svůj ideál popisuje jako fotbal založený na kontrole balonu, hře na soupeřově polovině a vertikalitě. Jeho týmy se snaží vysoko napadat a krajní obránci se posouvají výrazně dopředu.

U dospělých má překvapivě málo zkušeností

V Atlétiku vedl jako dočasný hlavní trenér jediný ligový zápas, remízu 1:1 s Mallorkou v říjnu 2009. Prvním skutečným angažmá u seniorského mužstva tak byl až katarský Al Shahaniya v roce 2025. Vydržel něco přes čtyři měsíce: ve 13 soutěžních zápasech zaznamenal tři výhry, dvě remízy a osm porážek. Po prohře 1:5 s Al Rayyanem byl odvolán.

Během kauzy Rubiales se od vedení federace spíš distancoval

Na shromáždění španělské federace v srpnu 2023, během něhož Luis Rubiales odmítl odstoupit po skandálu s polibkem Jennifer Hermoso, se velká část sálu postavila a tleskala. Denia byl podle analýzy záběrů jedním z nemnoha reprezentačních trenérů, kteří se k potlesku nepřipojili. Není to kontroverze namířená proti němu, spíše zajímavý signál, že se veřejné podpory Rubialese neúčastnil.

Hráč: šampion a tvrdý stoper

V La Lize debutoval už jako osmnáctiletý

Santiago Denia Sánchez se narodil 9. března 1974 v Albacete. V nejvyšší španělské soutěži debutoval 6. září 1992 proti Seville a stal se nejmladším hráčem, který v sezoně 1992/93 do La Ligy zasáhl. Na stopera přitom nebyl nijak mimořádně vysoký, měřil přibližně 181 centimetrů.

Celou kariéru rozdělil jen mezi dva kluby

Hrál pouze za rodné Albacete a Atlético Madrid. V nejvyšší španělské soutěži nastoupil do 297 zápasů, dalších 64 přidal ve druhé lize. Celkem zaznamenal deset ligových gólů. Většinu kariéry přitom neplnil roli náhradníka: z 361 ligových utkání začínal 337 v základní sestavě.

Hned v první sezoně v Atlétiku získal historické double

Do Atlétika Madrid přišel v létě 1995 a okamžitě se stal součástí jednoho z nejslavnějších mužstev klubové historie. Atlético v sezoně 1995/96 vyhrálo španělskou ligu i Copa del Rey. Denia odehrál 37 ligových utkání a absolvoval také celé vítězné pohárové finále proti Barceloně.

Jemný obránce to rozhodně nebyl

BDFutbol mu v první a druhé španělské lize počítá dohromady 147 žlutých a 17 červených karet. Nejdivočejší byla sestupová sezona Atlétika 1999/2000, během níž obdržel 17 žlutých karet. Po pádu klubu přesto zůstal, odehrál s ním dvě sezony ve druhé lize a pomohl mu zpátky mezi elitu.

Za španělský národní tým odehrál dva zápasy

Přes dlouhou kariéru v Atlétiku nastoupil za seniorskou reprezentaci pouze dvakrát. Javier Clemente jej poprvé nasadil v říjnu 1997 proti Faerským ostrovům, druhý start přidal v březnu 1998 proti Švédsku. Do konečné nominace na mistrovství světa ve Francii už se nedostal.

Olympijské hry poznal jako hráč, asistent i hlavní trenér

V Atlantě 1996 nastoupil jako hráč a v utkání proti Austrálii dokonce skóroval. Na hrách v Tokiu byl asistentem Luise de la Fuenteho při zisku stříbra. V Paříži 2024 už jako hlavní trenér dovedl Španělsko ke zlatu. Španělská federace jej proto označuje za muže, který absolvoval troje olympijské hry ve třech rozdílných rolích.

České stopy: Bejbl a Ujfaluši v Atlétiku

Čtyři roky sdílel kabinu s Radkem Bejblem

Radek Bejbl působil v Atlétiku Madrid mezi lety 1996 a 2000, tedy právě v době, kdy byl Denia stabilním členem obrany. Oba spolu zažili úspěšné evropské sezony i šokující pád slavného klubu do druhé ligy. Bejbl je tak zřejmě nejvýraznější přímou českou hráčskou vazbou v Deniově životopise.

Doporučení od Tomáše Ujfalušiho

Ujfaluši se s Deniou poznal po příchodu do Atlétika v roce 2008. Denia už tehdy nehrál, ale pracoval ve sportovním vedení a později se stal asistentem trenéra. Ujfaluši se na Deniu ptal generální manažer reprezentace Pavel Nedvěd a bývalý obránce španělského trenéra pro národní tým doporučil.

„Méďa (Pavel Nedvěd) mi volal, co si o Deniovi jako o trenérovi myslím. Řekl jsem mu, že je výborný jak trenérsky, tak lidsky. Můžu ho jen doporučit. Nevím, jestli při schvalování projde. Doufám ale, že to vyjde. Denia by pro nás byl fantastickou volbou,“ řekl Ujfaluši pro ČT sport.

Stal by se prvním zahraničním trenérem české reprezentace

V případě podpisu by šlo o historickou změnu. Český národní tým od rozdělení federace vedli výhradně domácí trenéři. Právě zahraniční původ kandidáta údajně patří také mezi body, o nichž se diskutuje uvnitř výkonného výboru FAČR.

Co z jeho životopisu vyplývá pro českou reprezentaci

Denia má životopis špičkového trenéra mládeže, vychovatele a specialisty na krátké turnaje. Umí zavést jednotný herní model, pracovat s mladými hráči a uspěl v prostředí mimořádně silné španělské generace.

Zároveň však zatím vůbec neprokázal, že dokáže dlouhodobě řídit dospělý tým, zvládat horší hráčský materiál nebo reagovat na tlak po několika nepovedených reprezentačních oknech. Jeho jediný pokus v každodenním klubovém provozu skončil velmi rychle. Na druhou stranu to bylo ve velmi netrpělivém prostředí bohatého arabského světa.

Ale vypadá to přesně jako cesta, kterou by český fotbal, který chce zkusit zahraničního kouče, ale na prověřenou kvalitu nemá peníze, měl jít. I pro Deniu je to šance konečně prorazit v dospělém fotbale.