Vítězslav Janda toho v 26 letech zvládá hodně. Za áčko Hvězdy Cheb, u kterého je i asistentem, hraje divizi. Zároveň dělá šéftrenéra mládeže. V rozhovoru vypráví, jak se k tomu dostal, jak shání trenéry, kteří obecně moc nejsou. Mluví i o vizi pro chebský fotbal, kterému chybí třeba tribuna. A vzpomíná i na to, jak místní fanoušky Baníku Ostrava přepadli po mládežnickém turnaji polští chuligáni.
Bývalý ligový hráč, televizní expert, ale taky neoficiální hlavní trenér přípravky v Tuchlovicích. A právě o tomhle svém angažmá vám Zdeněk Folprecht povypráví. Proč to ve svém volném čase dělá? A jak se může zapojit opravdu každý a pomoct tak fotbalu řešit jeden z jeho klíčových problémů s nedostatkem trenérů?
Sejde se architekt, hudebník, investiční poradce a autor pohádek… Takhle nezačíná anekdota, ale diskuze na společenské akci s názvem Fotbal jinak. Adam Gebrian, Jan P. Muchow, Martin Hosták a Zdeněk Folprecht přinášejí tak trochu jiný pohled na nejpopulárnější sport světa.
Malou obec za Brnem s malebným názvem Podolí před pár měsíci zaplavila radost z postupu mužů i dorostu do krajské 1.A třídy, na kterou si pořád zvykají. Postup byl o to sladší, že šlo o výsledek dlouhodobé koncepční práce.
Tomáš Podvín dělá pátým rokem šéftrenéra mládeže v pražské Uhříněvsi. V rozhovoru vysvětluje, jak se dá v amatérských podmínkách s trenéry, kteří to dělají po práci, zajistit dobré jméno klubu, který teď má nějakých 300 mládežníků – fotbalistů a fotbalistek. A jak se pozná, že má uhříněveská Čechie dobrý zvuk?
Ve fotbalovém světě padá spousta slovní vaty. Ale v tomhle případě bychom se na fotbalisty nezlobili, ani kdyby si následující slova Pepa Guardioly nechali vytetovat. Kamkoli.
Sport pomáhá utvářet osobnost dětí, učí je překonávat překážky a dosahovat cílů. Dává jim také zdravé sebevědomí. Jaká je v tomto role rodičů?
Zlí jazykové tvrdí, že Francie za pravidelnou účast ve finále mistrovství světa a Evropy vděčí koloniální minulosti. Země opravdu těží i z rozmanitosti svého obyvatelstva, ale především má mimořádně účinný systém výchovy mladých hráčů. Představí vám ho přímo francouzští experti.
Projděte Česko do všech koutů – moderní křídla tu nejsou. Neumíme je vychovat. A co hůř: často si ani neuvědomujeme, že a proč bychom je vychovávat měli.
V 15 letech odešel do Itálie a letos v 21 debutoval v Serii A. Mezitím se Lukáš Vorlický potýkal a dál potýká se zdravotními problémy, které ho už dostávaly na hranu. Byl sám s hlavou plnou pochybností. V rozhovoru odhaluje, kde bere sílu. „I kdyby fotbal nevyšel, zkušenosti z Itálie mi nikdo nevezme,“ říká.
