Nedělejte nám z toho Super Bowl!

Filmové týdeníky z počátků existence Bundesligy vás spolehlivě zavedou do úplně jiného světa. Fanoušci přicházejí na zápasy v oblecích a s kravatou, těch několik málo žen má obvykle šaty, vstupné stojí pár marek, stadiony mají krytou pouze hlavní tribunu a na většině míst se stojí. Kulisu dotvářejí mechanické ukazatele skóre.

Nic z toho už dávno neplatí. Přesto se německá nejvyšší soutěž pyšní fotbalovou kulturou, jakou jim jinde můžou závidět.

Vstupné sice znatelně zdražilo, ale stále se na většině stadionů drží v mezích snesitelných i pro sociálně slabší. Pořád lze fandit vestoje. V nové sezoně se dokonce poprvé v historii bude Bundesliga hrát výhradně na hřištích bez atletické dráhy. Z tribun budou své miláčky podporovat lidé, kteří jsou stále fanoušky, nikoli zákazníky.

Jasně, každá německá generace má dojem, že teď už fotbal (svět, film, literatura, hudba, politika…) není, co býval, že před deseti roky bylo všechno mnohem lepší. Ale kdyby to byla pravda, nepotkávali byste stále na stadionech fanoušky v džínových vestách vyzdobených nášivkami, které o místním fotbale říkají možná víc než klubové kroniky.

Každý víkend by zejména do Severního Porýní-Vestfálska a Berlína nelétali fajnšmekři z britských ostrovů, kteří za víkend klidně zvládnou tři zápasy z různých soutěží – pátek Essen, sobota Dortmund, neděle Düsseldorf. Hledají to, co už doma trochu postrádají. Sport, který je lidovou zábavou pro všechny, ne rukojmím korporací. Ti nejnadšenější dokonce v Anglii vydávají časopis o německém fotbale.

Pojďme si některé významné prvky tamní fotbalové kultury trochu přiblížit.