„Všichni jsou fanoušci Ferrari. I ti, kdo nejsou,“ prohlásil kdysi pilot formule 1 Sebastian Vettel. Bylo to krátce poté, kdy po šesti letech v konkurenčním Red Bullu, se kterým několikrát oslavil mistrovský titul, přestoupil právě do týmu z italského Maranella. Do týmu se slavnou minulostí, miliardovou značkou a za všech okolností nejvyššími ambicemi. Do týmu, jehož rudou kombinézu si na sobě někdy představil každý jezdec. Do týmu, který je synonymem svého sportu.
Pokud má fotbal svoje Ferrari, jmenuje se Real Madrid. Nevyhýbají se mu vzestupy a pády, nedělá všechno dobře, není vždycky nejlepší. Ale je ten největší. Obléknout bílý dres a dát vítězný gól na Santiago Bernabéu? O tom sní další a další generace malých fotbalistů a fotbalistek. Ve Španělsku, v Česku, v Africe, v Asii, všude.
Třeba i v Bondy, severovýchodním předměstí Paříže. Právě v tomto „banlieue“, chudé čtvrti plné imigrantů a chudých lidí, vyrůstal Kylian Mbappé, jinak rodák z devatenáctého obvodu francouzské metropole. Kdo k němu zašel na návštěvu, ocitl se ve svatyni Cristiana Ronalda a Realu Madrid. Tahle kombinace si pro sebe uzmula hned dvě stěny Mbappého pokoje. Na plakáty jeho dalších oblíbených tváří, třeba Zinédina Zidana, Ronaldinha nebo hvězd AC Milán, už moc místa nezbylo.
Kdyby tehdy Mbappému někdo prozradil, že za pár let v Realu podepíše smlouvu a jeho představení bude na Bernabéu sledovat 80 tisíc lidí, asi by jen pokrčil rameny a řekl: „No jasně.“ Přesně podle plánu. Tak si to vysnil. Asi by si ale neuměl představit, jak trnitá nakonec jeho cesta do Madridu bude. Že půjde o stamiliony eur, politické body i soudní tahanice. A především, že se bude vyjednávat dlouhých dvanáct let.
Jonatan Braut Brunes přichází na Letnou s nálepkou nejdražší posily v historii Sparty a s čísly, která vysvětlují vysokou cenu. V posledních dvou sezonách nastřílel za Raków Čenstochová 40 soutěžních branek. Jeho cesta však nevedla přímo vzhůru: v Norsku se prosazoval postupně, v Belgii se střelecky trápil a teprve polská Ekstraklasa z něj udělala žádaného kanonýra.
Je větší počet zahraničních hráčů v lize hrozbou pro český fotbal? Cizinců v lize sice přibývá, domácí hráči z ní ale nemizí. Češi v minulé sezoně odehráli přes 61 procent všech minut, nejvíc mezi elitní evropskou desítkou. Větší problém je jinde: kluby musí dát víc prostoru mladým a současně je připravit na tvrdší konkurenci.
Co ukázalo MS 2026? Kam se bude dál reprezentační fotbal ubírat? Jak dlouho bude Španělsko fotbalovým hegemonem? Co čekat od Kloppa a Zidaneho u nároďáků Německa a Francie? A jak by se u repre dařilo Guardiolovi? S analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem rozebíráme herní a taktické trendy moderního fotbalu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
