„Všichni jsou fanoušci Ferrari. I ti, kdo nejsou,“ prohlásil kdysi pilot formule 1 Sebastian Vettel. Bylo to krátce poté, kdy po šesti letech v konkurenčním Red Bullu, se kterým několikrát oslavil mistrovský titul, přestoupil právě do týmu z italského Maranella. Do týmu se slavnou minulostí, miliardovou značkou a za všech okolností nejvyššími ambicemi. Do týmu, jehož rudou kombinézu si na sobě někdy představil každý jezdec. Do týmu, který je synonymem svého sportu.
Pokud má fotbal svoje Ferrari, jmenuje se Real Madrid. Nevyhýbají se mu vzestupy a pády, nedělá všechno dobře, není vždycky nejlepší. Ale je ten největší. Obléknout bílý dres a dát vítězný gól na Santiago Bernabéu? O tom sní další a další generace malých fotbalistů a fotbalistek. Ve Španělsku, v Česku, v Africe, v Asii, všude.
Třeba i v Bondy, severovýchodním předměstí Paříže. Právě v tomto „banlieue“, chudé čtvrti plné imigrantů a chudých lidí, vyrůstal Kylian Mbappé, jinak rodák z devatenáctého obvodu francouzské metropole. Kdo k němu zašel na návštěvu, ocitl se ve svatyni Cristiana Ronalda a Realu Madrid. Tahle kombinace si pro sebe uzmula hned dvě stěny Mbappého pokoje. Na plakáty jeho dalších oblíbených tváří, třeba Zinédina Zidana, Ronaldinha nebo hvězd AC Milán, už moc místa nezbylo.
Kdyby tehdy Mbappému někdo prozradil, že za pár let v Realu podepíše smlouvu a jeho představení bude na Bernabéu sledovat 80 tisíc lidí, asi by jen pokrčil rameny a řekl: „No jasně.“ Přesně podle plánu. Tak si to vysnil. Asi by si ale neuměl představit, jak trnitá nakonec jeho cesta do Madridu bude. Že půjde o stamiliony eur, politické body i soudní tahanice. A především, že se bude vyjednávat dlouhých dvanáct let.
Schalke 04 je zpátky v Bundeslize. Klub z Gelsenkirchenu si postup definitivně zajistil v sobotu domácí výhrou 1:0 nad Fortunou Düsseldorf, dvě kola před koncem druhé ligy. Do nejvyšší soutěže se vrací po třech sezonách. Symbolicky: rozhodující gól dal kapitán Kenan Karaman, v klubu znovu funguje spojení kabiny s tribunou a zimní příchod čtyřicetiletého Edina Džeka se ukázal jako mnohem víc než jen nostalgická pohlednice z velkého fotbalu.
Manchester United se po dvouleté absenci vrací do Ligy mistrů. Ještě v lednu přitom sezona vypadala jako další díl nekonečného chaosu po éře Alexe Fergusona. Pak ale přišel Michael Carrick, vrátil týmu řád, zvedl klíčové hráče a z dočasné mise udělal trenérskou kandidaturu, kterou už Old Trafford nemůže jen tak ignorovat.
Tottenham se po dvou výhrách v řadě vyškrábal z pásma sestupu a český fotbal má v jeho záchranářském příběhu výraznou postavu. Antonín Kinský využil zranění Guglielma Vicaria, chytal poslední čtyři zápasy a pod Robertem De Zerbim si řekl o víc než jen dočasnou roli.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
