V Plzni odehrál Robin Hranáč za A-tým Viktorie jedinou sezonu, a už je v Bundeslize, dokonce jako součást české enklávy.
Evropská lasa sviští i kolem hlavy sparťana Martina Vitíka. Odejde, či zůstane? Tipuju, že b) bude správně, ale třeba mě ještě Sparta vyvede z omylu. Na vyřešení tohoto kvízu každopádně nebudeme čekat dlouho, tento týden rozhodne o mnohém.
A když čeští fotbalisté do zahraničí průběžně odcházejí, v řadě případů se pak časem do tuzemských soutěží í navracejí. Není bez zajímavosti, jak je v tomto ohledu v mezinárodních vodách aktivní Hradec Králové, který před časem házel laso do Řecka i Vladimíru Daridovi. Ale teď se podle všeho spokojil s reprezentantem Tomášem Petráškem, kterého paradoxně znají polští fotbaloví příznivci lépe než ti čeští. A „přibalil si“ k tomu i jeden nevšední český talent, který už nechtěl chřadnout v Itálii.
Podobných příkladů najdeme teď v lize víc. Návraty krajánků nabízejí evidentní přínos, ale nesou s sebou i rizika. Pro obě strany.
Stává se i to, že návraty z ciziny skončí dřív, než začnou. To když fotbalista uvyklý na jednání anglických gentlemanů, narazí v rodné zemi hned v prvních dveřích na typické české hochštaplerství. A tak těmi dveřmi za sebou raději pořádně práskne, jako se to stalo brankáři Tomáši Holému v Českých Budějovicích.
Tak. A teď o tom všem už trochu podrobněji.
Na první pohled je v tom nesoulad, ba dokonce rozpor. Česká reprezentace před několika týdny na fotbalovém Euru v Německu vyhořela, když vypadla už ve skupině a v řadě statistických aspektů patřila mezi jasně nejslabší účastníky turnaje.
Vallecano v prvním zápase čtvrtfinále Konferenční ligy porazilo řecký AEK. Jediné zbývající ohrožení české pozice v top desítce koeficientového žebříčku tak zůstalo bez bodu a už za týden po odvetě může být definitivně hotovo a Česko může získat potřetí v řadě velkou výhodu: jistou účast v Lize mistrů.
Český tým na mistrovství světa nečekají jen exotičtí soupeři, ale i neobvyklá fyzická překážka. Dva zápasy ve vysoké nadmořské výšce na mexických stadionech mohou reprezentaci vzít dech. V rámci celého MS 2026 jde navíc o problém, který v takové míře neřeší nikdo jiný.
Stanislav Tecl nemusel končit, přesto si vybral odchod ve chvíli, kdy ještě měl co nabídnout. V rozhovoru pro Football Club mluví o rozhodnutí pověsit kariéru na hřebík, odmítnuté Číně, nové roli ve Slavii i o tom, proč by pro něj další hraní už nedávalo smysl.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
