V Plzni odehrál Robin Hranáč za A-tým Viktorie jedinou sezonu, a už je v Bundeslize, dokonce jako součást české enklávy.
Evropská lasa sviští i kolem hlavy sparťana Martina Vitíka. Odejde, či zůstane? Tipuju, že b) bude správně, ale třeba mě ještě Sparta vyvede z omylu. Na vyřešení tohoto kvízu každopádně nebudeme čekat dlouho, tento týden rozhodne o mnohém.
A když čeští fotbalisté do zahraničí průběžně odcházejí, v řadě případů se pak časem do tuzemských soutěží í navracejí. Není bez zajímavosti, jak je v tomto ohledu v mezinárodních vodách aktivní Hradec Králové, který před časem házel laso do Řecka i Vladimíru Daridovi. Ale teď se podle všeho spokojil s reprezentantem Tomášem Petráškem, kterého paradoxně znají polští fotbaloví příznivci lépe než ti čeští. A „přibalil si“ k tomu i jeden nevšední český talent, který už nechtěl chřadnout v Itálii.
Podobných příkladů najdeme teď v lize víc. Návraty krajánků nabízejí evidentní přínos, ale nesou s sebou i rizika. Pro obě strany.
Stává se i to, že návraty z ciziny skončí dřív, než začnou. To když fotbalista uvyklý na jednání anglických gentlemanů, narazí v rodné zemi hned v prvních dveřích na typické české hochštaplerství. A tak těmi dveřmi za sebou raději pořádně práskne, jako se to stalo brankáři Tomáši Holému v Českých Budějovicích.
Tak. A teď o tom všem už trochu podrobněji.
Na první pohled je v tom nesoulad, ba dokonce rozpor. Česká reprezentace před několika týdny na fotbalovém Euru v Německu vyhořela, když vypadla už ve skupině a v řadě statistických aspektů patřila mezi jasně nejslabší účastníky turnaje.
Fotbalové hlášky někdy přerostou samotné zápasy. Otestujte, jestli poznáte jejich autory - od trenérských legend po hráče s egem větším než stadion.
Arsenal je po dvaceti letech ve finále Ligy mistrů. V úterý večer porazil Atlético Madrid 1:0, celkově postoupil po výsledku 2:1 a na konci května si v Budapešti zahraje o trofej, kterou ještě nikdy nezískal. A aby toho nebylo málo, v Premier League má po ztrátě Manchesteru City titul znovu ve vlastních rukou.
Finále španělského poháru v roce 1984 se vážně nehrálo v rukavičkách. Šlo o jeden z památných zápasů, do kterých zasáhl Diego Maradona. Dnes má 42. výročí. Co a proč se semlelo?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
