O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
Dal jediný gól ligového zápasu s Baníkem, i tak se víc mluví o jiném povedeném momentu. Ermin Mahmič předvedl geniální první, druhý i třetí dotek, kterými zpracoval výkop od brankáře. Tohle je fotbalová poezie.
Jste znalci fotbalu? Máte dobrou paměť a víte, co má kde své místo? Otestujeme vás na dvanácti klubových stadionech.
Projděte si vypjaté momenty z úterního Lisabonu. Vinicius dal krásný gól, pak provokoval fanoušky, a nakonec obvinil protihráče z rasismu. Kylian Mbappé urážky slyšel a chce trest. Údajný viník obvinění popírá.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



