O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
V dalším díle Football Club podcastu z naší série k Fortuna lize vám reprezentační útočnice Michaela Khýrová vysvětlí, jak rakouský trenér Michael Steiner přivedl Spartu zpět na trůn.
Boží ruku z Mexika zná celý svět. Diego Maradona ale na mistrovství světa změnil rukou dějiny ještě jednou. O čtyři roky později v Itálii, na vlastní brankové čáře a v zápase, který mohl Argentině ukončit celý turnaj.
Španělsko mělo na úvod mistrovství světa jasně potvrdit roli jednoho z favoritů. Místo toho v Atlantě narazilo na kapverdskou zeď, čtyřicetiletého brankáře Vozinhu a příběh, který zahraniční média okamžitě zařadila mezi největší senzace turnaje.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
