O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
České fotbalistky čeká další krok na cestě k vytouženému mistrovství světa 2027. V pátek v Pardubicích přivítají favorizované Skotsko, proti kterému se pokusí vybojovat co nejlepší výsledek do odvety. Věří v týmovou soudržnost i podporu domácích fanoušků.
Ondřej Kania zvažuje koupi druhého klubu pro spolupráci s Libercem. Ve Španělsku už si nechal zmapovat, co je na prodej, a díval se i do Skotska. Teď vysvětluje, proč zatím zůstává jen u plánů.
Čtyři zápasy proti špičkovým světovým týmům. Tři s hlavou vztyčenou, jeden vyloženě nepovedený. Trenér Santi Denia má za sebou první reprezentační sraz, ve kterém se český nároďák ukázal v Lize národů v novém světle. S analytikem Opty Jakubem Kadrnožkou analyzujeme na základě dat, co se povedlo a kde nám to naopak nejvíc drhlo.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
