O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
Březnová baráž o mistrovství světa se blíží a s ní i největší česká otázka posledních dnů. Pavel Šulc už po zranění znovu naskočil za Lyon, otazníky ale zůstávají. Reprezentace netrpělivě čeká, jestli její ofenzivní eso dorazí jen uzdravené, nebo opravdu připravené rozhodnout.
Jste znalci fotbalu? Otestujeme vás ve dvanácti krocích. Řekneme vám přezdívku, vy nám hráče, který se za ní skrývá.
Vydejte se ve středu 25. března do Plzně na autogramiádu opor místní Viktorie Václava Jemelky a Karla Spáčila a pořiďte si domů klubový merch.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



