O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
Měl před sebou už jen brankáře a mohl zvýšit vedení Manchesteru City. Mario Balotelli se však otočil zády k brance a zkusil efektní patičku, kterou poslal vedle. Trenér Roberto Mancini zuřil a italského útočníka bez milosti vystřídal. Od jednoho z nejslavnějších zkratů bouřlivákovy kariéry dnes uplynulo patnáct let.
Česko vstupuje do nové pohárové sezony na desátém místě evropského žebříčku, jen těsně před Polskem a Řeckem. Které další týmy sledovat a jak se vše počítá? Přinášíme podrobného průvodce koeficientem.
Fotbalisté Hradce Králové oslavili návrat do evropských pohárů cenným vítězstvím. Přestože domácí Tromsø mělo výraznou převahu a ve druhém poločase neproměnilo penaltu, Votroci udeřili v závěru. Výhru 1:0 jim po fantastické individuální akci vystřelil Mick van Buren.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
