O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
Česká reprezentace hlásí novou tvář. K národnímu týmu se připojil třiadvacetiletý útočník Glasgow Rangers Ryan Naderi, který se od středy zapojí do tréninkového procesu. Fotbalista narozený v Drážďanech má českou matku a pro reprezentaci se rozhodl právě díky vazbě k Česku.
Před 32 lety dal Karel Poborský gól, který odhalil jeho fotbalovou genialitu ještě předtím, než se o ní přesvědčil celý svět na Euru 1996.
Češi pod Santim Deniou ukázali proti Chorvatsku nový herní rukopis. Teď je čeká ještě těžší test. Zápas proti Anglii ukáže, jak pevné základy nový reprezentační styl opravdu má.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
