O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
Česká fotbalová reprezentace bude hledat nového trenéra. Miroslav Koubek po vzájemné dohodě s předsedou FAČR Davidem Trundou končí ve funkci hlavního kouče národního týmu. Rozhodnutí přichází po nevydařeném vystoupení na mistrovství světa.
Česká reprezentace se po dvaceti letech vrátila na mistrovství světa. Jenže místo euforie její účast zanechala hlavně otázky. Tým získal jediný bod, nehrál dobře a po návratu domů se rozjela debata, jestli má Miroslav Koubek pokračovat. Jak to vidíte vy?
Luboš Kubík mladší vyrůstal mezi Českem a Amerikou, snil o MLS, ale nakonec našel jinou fotbalovou cestu. Pomáhá mladým sportovcům získat stipendia v USA a zblízka sleduje, jak světový šampionát mění zemi, která se fotbal stále učí milovat.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
