O debaklu českého fotbalu v gruzínském Tbilisi 1:4 se můžeme bavit v mnoha rovinách. A ve všech bude ta debata relevantní.
Český tým nebojoval. Byl špatně poskládaný. Příliš velký prostor dostali hráči, kteří ve svých klubech v úvodu sezony nenastupují. Taktika určená trenérem Haškem buď neexistovala, nebo byla špatná, nebo ji hráči neplnili.
Reprezentanti asi neměli úplně jasno, jestli v Tbilisi hrají soutěžní zápas, nebo přátelák.
Uvnitř českého fotbalu dříme obrovská, ničím neopodstatněná namyšlenost, která vede k nesmyslnému podceňování týmů typu Albánie či Gruzie. Touto nemocí trpí kvanta fanoušků. A bohužel nejspíš i někteří hráči.
Český fotbal je dlouhodobě řízen naprosto nekompetentními nebo neschopnými lidmi. Nevede to jen ke způsobu obsazování trenérských pozic u reprezentace ve stylu, který bychom očekávali ještě tak možná za krále Klacka, rozhodně však nikoli ve třetí dekádě 21. století.
V neděli ještě chytal v Bundeslize. O dva dny později, 10. listopadu 2009, přišla hrozná zpráva. Robert Enke, kapitán Hannoveru a reprezentační brankář, zemřel ve 32 letech sebevraždou. Vstoupil do cesty projíždějícímu vlaku. Hned druhý den předstoupila před novináře jeho žena Teresa a řekla jim, že se její muž už roky léčil s depresí.
Patrik Berger v podcastu Livesport Daily hodnotí stav českého fotbalu, kritizuje práci s mládeží a prozradil, za jakých podmínek by se sám zapojil. Projděte si jeho myšlenky.
Erik Prekop dostal v polské lize šanci od začátku, proti Wieczystě Krakov ale dvě velké příležitosti nevyužil. Górnik Zabrze i díky vyrovnávacímu gólu dalšího bývalého slávisty Ondřeje Zmrzlého vyhrál 2:1. Trenér Michal Gašparík po zápase mluvil hlavně o tom, jak jeho tým nakládá se šancemi.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
