Přelety vrtulníků, kordony těžkooděnců se psy, zbraně v pozoru a omřížované sektory hostů. Fotbaloví fanoušci se v prostředí stadionů můžou snadno cítit jako „obvyklí podezřelí“. Přitom policie sama přiznává, že mezi stovkami tisíc diváků, kteří se po celé republice protočí na fotbalových tribunách, jsou jen nižší stovky skutečně problémových. Ti pak například během loňského ligového podzimu spáchali na stadionech dva trestné činy a 27 přestupků.
Hosté dalšího dílu Football Club podcastu, kterými byli mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán a metodik policejního vzdělávání a bývalý dlouholetý šéf pražské speciální pořádkové jednotky Jiří Stejskal, uznávají, že se situace na českých stadionech za poslední dvě dekády výrazně zlepšila, přesto však trvají na tom, že je „viditelná přítomnost“ policie nutná.
„Samozřejmě vnímáme negativní zpětnou vazbu na policejní přítomnost na fotbalových zápasech. Většinou ale lidem chybí informace, proč se policie k daným opatřením rozhodla. A pokud se bavíme o záběrech některých policejních zákroků natočených na mobilní telefony, často je to vytrženo z kontextu, protože není zachyceno, co dění na videu předcházelo. Rozumím tomu, že pak někomu přijde jednání policie jako přehnané, ale chybí tomu všechna fakta,“ říká Bocán. A Stejskal ho doplňuje: „Rozhodně neplatí, že je pro policii každý fotbalový fanoušek potenciální výtržník.“
Jak oba hodnotí dnešní situaci na českých fotbalových stadionech? Proč je viditelná přítomnost policie nutná, i když je nejlepší stav „nebýt vůbec vidět“? A v čem se liší tuzemské fotbalové prostředí proti tomu německému? Pusťte si třiatřicáté vydání našeho podcastu. Od mikrofonu vás tentokrát zdraví moderátor Filip Horký.
1:16 – kdy a jak začíná policie monitorovat fanoušky na fotbale
6:12 – metodika zásahů policie při rizikových zápasech
15:28 – zpětná vazba z veřejného prostoru na policejní manévry na fotbale
21:05 – fotbalový fanoušek jako potenciální výtržník
25:00 – (ne)viditelnost policie na fotbale a srovnání s Německem
32:49 – kultivace českého fotbalového prostředí
36:00 – výtržníci vs. kordony těžkooděnců a zakázané benzinky
48:36 – určování rizikovosti zápasů
52:25 – policejní inspirace v zahraničí
Brazilský titul z roku 1994 patří Romáriovi, Bebetovi, Dungovi, Taffarelovi, a také Ayrtonu Sennovi. Jenže jen pár týdnů před začátkem šampionátu zemřel ještě jeden muž, který mohl být jeho součástí. Dener Augusto de Sousa, kterého Brazílie viděla jako další velké zjevení.
Než to ve čtvrtek večer vypukne, můžete se podívat ještě na poslední přípravné zápasy Anglie nebo Francie. O své MS v úterý hrají i ženy. A od čtvrtka už to začne a hned jako druzí na MS 2026 jdou do akce Češi. Máme pro vás přehledný fotbalový TV program na celý tento týden.
„Hrát na sto procent v takovém počasí, to by zvládl leda robot,“ řekl kouč Brazílie Carlos Alberto Parreira o světovém šampionátu 1994 v USA. Titul tam jeho tým získal v brutálních klimatických podmínkách – horku, vlhku a často na přímém poledním slunci. Uplynulo 32 let, turnaj se do Severní Ameriky vrací a počasí můžeme čekat ještě extrémnější. Změna klimatu výrazně pokročila a zasahuje už i do pravidel a koučování. Stane se z MS zimní podnik?
