Češi na Euru 2024 dohráli.
Po prohře s Portugalskem 1:2, remíze s Gruzií 1:1, padli v posledním zápase v těžké bitvě s Tureckem 1:2.
Situaci české reprezentaci výrazně hned v úvodu ztížil Antonín Barák. Nejprve dostal v 11. minutě žlutou kartu za zbytečné tahání za dres na půlce soupeře, ve 20. minutě pak při pomalé práci s míčem šlápl jednomu z tureckých hráčů na nohu tak nešťastně, že z toho byla oprávněná druhá žlutá karta.
Když se blížil konec první půle, mohly se síly na hřišti vyrovnat. Kenan Yildiz nejprve v „českém“ vápně ošklivě prošlápl nohu Robina Hranáče a dostal za to žlutou kartu.
Podle Karla Poborského, který seděl v zápasovém studiu na ČT Sport, šlo o faul na červenou kartu. Prohlédněte si detailní záběry a dejte nám v anketě pod videem vědět, co si o tomhle zákroku myslíte.
Yildiz mohl jít ze hřiště znovu hned zanedlouho, kdy ve vzdušném souboji trefil loktem do hlavy Vladimíra Coufala. Tohle klidně mohla být druhá žlutá.
Češi odehráli i v oslabení možná nejlepší zápas na Euru. S Turky hráli vyrovnaně (statistika očekávaných gólů, tedy známé xG, dokonce byla podle dat Livesportu pozitivní pro Čechy – 1,52:1,18) a kdyby na konci prvního poločasu po skvělé práci Lukáše Provoda proměnil velkou šanci David Jurásek, mohli jít do šaten s nadějným výsledkem 1:0.
Místo toho ale udeřili Turci, když se v 51. minutě trefil Hakan Çalhanoğlu. Pro Čechy to zase byla smůla, když krátce předtím skvěle zasáhl Jindřich Staněk, ale při dopadu na zem si zřejmě vykloubil rameno a střelu tureckého kapitána neúspěšně chytal už viditelně jen s velkým sebezapřením, ve velkých bolestech. Bylo od něho hrdinství, že se vůbec zvedl na nohy.
Češi pak prostřídali ofenzivní hráče a Tomáš Chorý v 66. minutě do puntíku splnil, s čím ho trenéři vyslali na hřiště. Při vysokém míči atakoval tureckého brankáře, ten míč neudržel a z Chorého aktivity byl gól Tomáše Součka.
Češi tak znovu mohli doufat ve vítězství a postup do osmifinále. Na něj nedošlo, když v úplném závěru využil otevřené české obrany Cenk Tosun.
To byl konec nadějí i českého působení na EURO 2024.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Jsou kluby, které sídlí stále na jednom místě. Jsou kluby, které se stěhovaly každou chvílí. Slavia je někde mezi. Hlubší kořeny zapustila dvakrát. Na Letné i v Edenu hrála přes padesát let. A jen málokdy byla se svým stadionem spokojená.
Nejstarší stále hrané derby střední Evropy přežilo dvě světové války, dvě totality a stalo se kulturním dědictvím. V textu z FC knihy si před sobotním zápasem projděte, jak se tahle rivalita formovala.
Pražská S opět změří síly s dotahujícími týmy na třetí a čtvrté pozici. Jakékoli zaváhání může rozhodnout boj o titul. Nenechte si ujít finiš ženské Fortuna ligy.

