Rozhovor s Vojtou The Top: Jak se v Česku uživit jako fotbalový youtuber?

Jsi fanoušek Slovácka a zároveň Chelsea. Spousta youtuberů se k fandění radši nehlásí, aby to nevyvolávalo emoce. Řešil jsi to někdy?
Vlastně ne, protože jsem to měl na kanálu úplně od začátku. Byla to jedna z prvních věcí, které o mně lidi mohli vědět. Takže když mě ještě nikdo pořádně nesledoval, tahle informace už tam byla, a já už pak neměl moc prostoru nad tím zpětně přemýšlet. Nebral jsem to tak, že by to mohlo být negativní z pohledu fanoušků, navíc mi nepřijde, že by to teď někdo řešil.

Pro někoho, kdo tě vůbec nezná, jak bys popsal tvůj YouTube kanál The Top?
Momentálně je to mix mezi reálným a virtuálním fotbalem, spíš ale tím reálným – her už je tam míň. Jsou to videa zaměřená na fotbalové dění, v poslední době hlavně v Česku, ale i v Evropě. Část obsahu je faktická a část jsou různé kvízy. Teď jsem dělal i GeoGuessr videa, kde se na mapě snažím hledat fotbalové stadiony, a k tomu je tam ještě něco z gamingu.

Kdy sis poprvé řekl, že je z koníčku projekt, kde se tvoří komunita a může tě uživit?
Na YouTube jsem byl už hrozně dlouho předtím, takže jsem měl přehled o tom, jak to funguje. Ale moment, kdy tenhle kanál začal opravdu fungovat, byl podle mě na podzim 2017, když vyšla FIFA 18. Tehdy přišel obrovský nárůst. Ještě bych neřekl, že by se tím člověk uživil hned, ale už tehdy bylo vidět, že se to může časem rozrůst do něčeho většího. Reálně to do stádia, kdy mě to může uživit, dospělo někdy v letech 2020 a 2021.

Co je pro tebe dobré fotbalové video – aby to bylo něco, co lidi dokoukají do konce?
To je strašně široký pojem, protože každý chce sledovat něco jiného. Kdybych ale měl vybrat něco obecně, tak to může být třeba dobrý fotbalový vlog ze zajímavého zápasu. Pro mě jsou to pak i věci jako zajímavý rozhovor nebo podcast. A případně – co teď děláme, nebo co jsem dělal dlouhé roky – vědomostní soutěže. Myslím si, že ať už to byl Milionář, nebo teď Betano Top 10 a podobně. Lidé ta videa opravdu sledovali a zajímal je celý průběh té hry. Z mého pohledu jsou tohle věci, které fungují.

Dřív u tebe v obsahu dominovalo hraní hry FIFA, dnes máš mix: kvízy, příběhy, sestřihy, zajímavosti nebo videa z reálného života. Co byl hlavní důvod změny a co tě nejvíc baví?
Už mě nebavilo zdaleka tolik hraní Fify, respektive Ultimate Teamu, který byl v jednu dobu největší tahák. Dneska je to vlastně spíš naopak, tenhle mód už na YouTube není tak extrémně populární, jako býval. A mě to po několika letech hraní přestalo bavit, abych tomu věnoval tolik času. Spíš rád dělám něco, u čeho se i něco dozvím. Ať už jsou to kvízy, nebo když chystám nějakou soutěž, sám se u toho dozvím spoustu zajímavých věcí, připravuji statistiky a baví mě to. Navíc mě teď baví i to, že u toho mám hosty, hezky se to propojuje.

Byl to postupný vývoj. Nejdřív jsem dělal spíš faktické fotbalové věci, pak jsem přešel víc na Fifu, protože jsem ji hrál, i když ne nějak extra aktivně. Když jsem ji začal natáčet, postupně se to propojilo s lidmi a začali to sledovat. Zároveň jsem se tu hru tímhle stylem vlastně učil, protože jsem ji předtím takhle nehrával.

A pak někdy kolem let 2021 až 2023 jsem přestal tenhle mód hrát aktivně. Vždycky si to na začátku ještě zapnu a zkusím, ale většinou mě to po měsíci nebo po dvou pustí. V Ultimate Teamu mě dneska baví hlavně draft, jinak už v tom módu moc nehraju. Když už, tak spíš jiné věci – třeba kariéru, kterou jsem teď začal natáčet.

Co si myslíš, že dneska lidi na YouTube nejvíc vyhledávají, když jde o sportovní nebo fotbalový obsah? V čem se podle tebe za poslední roky nejvíc změnil obsah na YT?
Obsahu je dneska výrazně víc. Nejsledovanější youtuber je teď Mich Sako, který má obsah téměř postavený jenom na gamingu. K tomu má samozřejmě i fotbalové challenge a podobně, ale hlavní je ten gaming. Obecně si ale myslím, že se strašně rozrostl zájem o věci kolem české ligy, což podle mě souvisí i s podcastem Kudy běží zajíc a dalšími velkými podcasty. Celkově je ten obsah mnohem různorodější než dřív. Když jsem začínal, tak to byla buď FIFA, nebo občas nějaké žebříčky, ale moc dalšího nebylo. Teď už je těch možností tolik, že záleží hlavně na publiku. Mladší diváci vyhledávají spíš gaming a čím míň se obsah věnuje gamingu, tím bych řekl, že se věková skupina diváků zvyšuje.

Je dnes větší konkurence mezi youtubery?
Svým způsobem ano, ale nevnímám to tak, že by youtubeři byli vyloženě konkurenti. Každý to dělá trochu jinak a často cílí na jiné diváky. A i když někdo cílí na podobné publikum, může být výhodné, že je tvůrců víc – videa se pak navzájem mohou doporučovat. Když člověk hledá určitý typ obsahu a dělá ho víc lidí, YouTube mu většinou doporučí i další tvůrce. Pak už je to hlavně o tom, jestli mu sedí konkrétní člověk a jeho styl. Takže konkurence ano, těch lidí je dneska daleko víc, ale nemyslím si, že by to mezi youtubery fungovalo tak „konkurenčně“ jako v některých jiných odvětvích.

Ty jsi naznačil, že YouTube ti říká, co je úspěšné video. Bereš to podle počtu zhlédnutí nebo ti to dává i jiná doporučení?
Dá se říct, že podle zhlédnutí se to popsat dá, ale jsou tam i další statistiky. Video nemusí být vyloženě nejsledovanější, ale důležitý faktor je doba sledování – jak dlouho se diváci na video dívají z jeho celkové délky. V průměru se dá říct, že jakmile je to nad 50 % času, které video má, je to fajn. Je to dané i tím, že se to průměruje: někdo na to jen klikne a hned to vypne, někdo to dokouká do konce, a výsledkem je pak třeba právě ta „polovina“ času. Tohle je pro mě důležitá metrika. A pak taky reakce lidí. Jasně, u úspěšného videa jsou nejdůležitější zhlédnutí, ale nemusí to znamenat všechno.

Tvoje starší videa měla přes 300 tisíc zhlédnutí, dnes už takových čísel nedosahuješ. Čím si to vysvětluješ – a řešíš to nějak, nebo tě to nechává chladným?
Je to dané i tím, že každý kanál má nějaký vývoj a většinou přijde období, které je jeho vrchol. A videa, která mají přes 300 tisíc zhlédnutí, jsou většinou čtyři, pět, šest i víc let stará, takže to číslo sbírala dlouho. Navíc při vydání vůbec nemusela mít takový zásah. Třeba když vyšla, mohla mít za první rok kolem 100 tisíc a zbytek nasbírala postupně. Já jsem navíc asi nikdy neměl vyloženě období, kdy by mi videa pravidelně dávala tak vysoké počty zhlédnutí hned. Spíš to naskakovalo časem. V tom maximu to bývalo třeba 20 až 30 tisíc za den, než že by to bylo takhle vysoké hned od začátku. A obecně platí, že ta úplně nejpopulárnější videa jsou z období, kdy kanál začínal. Tehdy nebylo tolik jiného obsahu tohohle typu, lidi na YouTube neměli moc na výběr, a když chtěli něco takového sledovat, často skončili tady, protože podobný kanál, který by to dělal tímhle způsobem, tehdy moc nebyl.

Když dnes vybíráš téma, podle čeho se rozhoduješ? Máš nějakou osnovu dopředu, nebo to je spontánní?

Do jisté míry je to spontánní. Zároveň ale máme pravidelné věci, takže je každý týden jasné, co bude: třeba v pondělí reddity, když je liga, tak v úterý rozbor ligového kola, a když hrají české týmy poháry, tak je rozbor zápasu českého týmu v Evropě. A mimo to je to podle toho, co se zrovna namane – co objevím a co mě zaujme. Snažím se vždycky vymyslet něco, co bude zajímat i mě, abych se u toho při natáčení taky bavil. Čím víc mě to baví, tím víc si myslím, že to pak bude bavit i lidi. Takže je to z velké části spontánní, ale jsou i věci, kde si témata vyloženě vymýšlím. Teď se třeba snažím jednou týdně dělat videa o fotbalové historii nebo o konkrétních hráčích. Natočil jsem video o českém fotbalistovi Janu Bergrovi, který v 80. letech odmítl nabídku Realu Madrid – to jsou videa, kde si najdu téma a sepíšu si scénář. A pak je i obsah, kdy mě to ten den napadne a jdu to rovnou zkusit, jak to bude vypadat.

Liší se nějak Vojta na YouTube od Vojty v běžném životě?
Asi úplně moc ne. Jasně, že ten projev a styl mluvy do YouTube videí je trochu jiný, ale já dělám obsah, kde jsem v těch videích vlastně pořád já – jenom při tom řeším fotbal. Nedělám moc videa o svém životě nebo o tom, co dělám jinde, takže se to ani nedá úplně přesně posoudit. Nemyslím si, že bych svou osobnost nějak výrazně měnil, nebo že bych měl úplně jinou dikci při mluvě. V některých videích se o něco takového třeba snažím, ale zásadní změna tam podle mě není.

Jaký je tvůj pracovní den? Máš kancelář, nebo pracuješ z domova?
Mám kancelář, takže když potřebuju být v práci, jedu sem. Nejezdím sem úplně každý den, ale často. Naštěstí to mám kousek, takže je to zhruba deset minut cesty. Jezdím ráno – jsem zvyklý fungovat spíš dopoledne. Většinou vyrážím kolem sedmé, někdy dřív, někdy později, a domů se vracím kolem třetí nebo čtvrté. Některé dny ale bývá stream, takže si to upravuju. V takový den často jedu až kolem desáté a domů se vracím až navečer. V tomhle se to vlastně moc neliší od běžné kancelářské práce.

Jak vypadá výroba jednoho videa od nápadu po upload a kolik času to reálně zabere?
Je to hrozně individuální. Některé video je otázka tří, čtyř, pěti hodin, jiné zabere osm a někdy i dvacet. Záleží, co to je. V průměru je natáčení nejkratší část. U videí, kde si sepisuju scénář, strávím dvě až tři hodiny nad samotným scénářem, někdy i čtyři. Pak záleží, jestli to video stříhám já. Mám už někoho, kdo mi s tím pomáhá a stříhá třeba polovinu videí, ale rozbory nebo věci, kde si píšu scénář, si často stříhám sám.

Do toho si připravuju podklady – procházím fotky, obrázky, ukládám si videa, která k tématu potřebuju, aby to šlo do videa použít. Pak to natočím, což je, jak říkám, většinou nejrychlejší. Když má video ve výsledku třeba osm až deset minut, surový záznam může mít patnáct až sedmnáct minut kvůli přeřekům nebo tomu, že některé věty řeknu víckrát, abych měl na výběr. U takových videí bych počítal zhruba se šesti až osmi hodinami práce, ale zase záleží na tématu, rozsahu, jak snadno se informace dohledávají, jak rychle seženou podklady a kolik je s tím postprodukce. Paušálně se to říct nedá, je to opravdu individuální.

Takže jedno video může zabrat jeden celý pracovní den?
Jo, určitě, jo. Některá videa, když si řeknu třeba, co byla ta série Milionáře, tak jsem nejdřív musel sepsat sadu otázek. Potom jsem musel udělat natáčení s hostem, ze kterého byl třeba hodinový nebo hodnu a půl dlouhý záznam, takže tam byla ještě spousta střihů, přidávaly se zvuky, grafika. Otázky se musely přepsat do programu, takže rozhodně byla videa, která zabrala v součtu celý pracovní den. Reálně to ale samozřejmě celé probíhalo ve více dnech.

Proměnila se za ty roky tvoje cílovka? Zestárli s tebou, nebo přichází noví fanoušci?
Určitě někteří fanoušci se mnou stárnou a taky přicházejí i noví. Nemyslím si ale, že bych se vyloženě snažil cílit na konkrétní skupinu. Spíš to tvořím tak, jak mi přijde, že je to fajn. A záleží, kdo si to najde a koho to bude zajímat – jestli ta fotbalová tvorba baví někoho, komu je deset, nebo někoho, komu je třicet. Moc nad tím nepřemýšlím, že bych videa stylizoval podle nějaké cílové skupiny.

Co tvoji komunitu podle tebe nejvíc baví z tvého obsahu? Jsou to ty kvízy, kterým se teď hodně věnuješ?
Nejvíc určitě Reddit. To je naše komunitní stránka, takže reakce na to, co tam lidi nahrávají, a na témata, která se tam řeší. Je to série, kterou děláme už šest, sedm let, takže ta je určitě populární. Pak záleží na kvízech – jak které. V poslední době se ale docela chytly i tematické věci, ať už z historie, nebo obecně o fotbale, právě ty psané formáty, kde jedu podle scénáře. A jinak je to hodně kus od kusu. Někdy se třeba nechytne ani video, kterému já věřím víc, takže to není jednoduché zobecnit.

Dá se podle tebe v Česku tvorbou na YouTube dlouhodobě uživit, když nejsi úplně mainstream?
Stoprocentně. V dnešní době je to už daleko jednodušší. Z vlastní zkušenosti vím, že samotné peníze z YouTube jsou dnes jinde než dřív. Oproti svému maximu mám teď asi pětinu měsíčních zhlédnutí, ale finančně je to výrazně lepší než v letech 2018, 2019. Tehdy ten kanál při podobných číslech zdaleka nevydělával tolik, kolik je schopný vydělat dnes.

Trh je prostě silnější, reklamy jsou líp placené, takže si myslím, že se dá fungovat se slušným výdělkem i na menším kanálu. A navíc jsou lidi dneska víc zvyklí podporovat tvůrce přímo – jsou ochotní si za něco zaplatit, což dřív nebylo tak běžné. Dneska už fungují věci jako HeroHero nebo členství přímo na YouTube. Spousta tvůrců to používá a spousta lidí to využívá k tomu, že si vybírá obsah, za který si přímo zaplatí. Takže myslím, že už dneska není takový problém uživit se YouTubem i bez spoluprací. Samozřejmě spolupráce jsou většinou úplně jiná liga a dá se na nich vydělat víc, ale i tak je to dneska jednodušší než dřív.

Jak u tebe funguje monetizace – co je dnes nejdůležitější zdroj příjmů?
V součtu je to asi YouTube a pak spolupráce. Kdybych to měl říct orientačně, tak třeba 60/40 – zhruba 60 % příjmy z YouTube a 40 % nějaké spolupráce.

Existuje spolupráce, kterou bys odmítl, i kdyby byla „za hodně“, a podle čeho se rozhoduješ?
Určitě. Mám dlouhodobou spolupráci se sázkovou kanceláří Betano a už při jejím nastavování jsme řešili, co je pro mě v pohodě a co ne. Betano kromě kurzového sázení nabízí i kasino, a to je věc, kterou jsem dělat nechtěl. Nechtěl jsem, aby se na kanálu propagovalo kasino hraní, rulety, blackjack a podobně. Ne že bych byl vyloženě odpůrce, ale hlavně mi to k tomu kanálu nepřijde jako něco, co tam patří.

S čím jsem v pohodě, jsou věci typu free spiny nebo cokoliv, co uživatel dostane zadarmo. To mi problém nedělá a máme i nějaký bonus, který lidi dostanou přes registraci. Obecně si spolupráce vybírám tak, aby dávaly smysl k tomu, co dělám. Je to fotbalový kanál, řešíme fotbal, a já se sázení věnuju dlouho – vsázel jsem si na fotbal už na gymplu, když mi bylo osmnáct. Takže sázkovka mi v tomhle kontextu dává smysl. Stejně tak dává smysl spolupráce s e-shopem na dresy nebo s výrobcem oblečení.

Naopak věci, které se úplně míjí s tím zaměřením – třeba kosmetika – mi smysl nedávají. Takže hlavní kritérium je pro mě jednoduché: aby ta spolupráce dávala smysl mému obsahu, seděla na publikum, které mě sleduje, a nepůsobila v rámci projektu jako cizí prvek. A jinak mě teď nenapadá něco konkrétního, co bych odmítal automaticky – spíš to vždycky posuzuji podle tohoto.

Dneska jsi teda na full time youtuberem?
Ano.

Mimo to jsi od této sezony i hlasatelem na stadionu Slovácka. Jak ses k tomu dostal?
Oslovili mě přímo ze Slovácka. Před sezonou tam skončil hlasatel a vedení mi předložilo nabídku, jestli bych to nechtěl převzít na domácích zápasech. Pak jsme si ještě vyjasnili pár věcí, které bylo potřeba dořešit, a když jsme zjistili, že to takhle může fungovat, domluvili jsme se.

Z toho máš na svém kanálu jedno video, jednalo se o duel Slovácka se Slavii. Máš v plánu natočit další?
Lidi mi psali, ať těch videí točím víc, ale mně to moc nedává smysl. Jednak by byla v podstatě všechna hodně podobná, a hlavně na zápasech české ligy není povolené natáčet přímo hru a pak to dávat na internet – řešil jsem to i přímo s asociací a kvůli vlastnictví práv to prostě nejde.

Co vím, že použít můžu, jsou třeba screenshoty ze sestřihů, které jsou na YouTube, a podobně. Případně záběry na fanoušky a věci ze stadionu obecně, to používat jde. Ale točit takové video pravidelně každý domácí zápas by podle mě stejně nedávalo smysl, protože ten průběh je pokaždé hodně podobný.

Když se ještě vrátíme ke Slovácku, jaké to je vyměnit studiový mikrofon za stadionový – v čem je největší rozdíl?

Rozdíl to je, ale nemám s tím nějaký problém. Nikdy jsem neměl problém mluvit před lidmi, takže mi to nevadí. Navíc už jsem dělal hlasatele v Buchlovicích – nejdřív na A. třídě a pak v 1. B třídě – a ta činnost je v podstatě stejná, jen je na stadionu víc lidí. I ty podklady, sestavy a formuláře vypadají v nižších soutěžích skoro stejně jako na Slovácku. Jasně, pár věcí funguje jinak, ale zásadní rozdíl v tom pro mě není. Největší rozdíl je v počtu lidí a možná i v tom, že je to klub, ke kterému mám vztah, takže mi to sedí. Nevím, jestli bych to stejně vnímal třeba na stadionu Slavie před Ligou mistrů – tam bych byl asi nervóznější. Tady je to v pohodě.