Pokud jste při posledním titulu Sparty navštěvovali 1. třídu základní školy, dnes je z vás středoškolák. Přesně tolik času uplynulo od doby, kdy rudá parta pod vedením trenéra Vítězslava Lavičky zvedla naposledy pohár pro mistra české ligy. Tenkrát Spartu táhli Dočkal, Kadeřábek, Lafata, Krejčí a spol.
Letos jsou ta jména úplně jiná, ale jedno zůstává. Ladislav Krejčí. Mladší. Je zajímavé, jak se mu prostě přirozeně přestalo říkat přívlastkem mladší, neboť svého staršího jmenovce přerostl. Stejně jako tenkrát ten portugalský Ronaldo – dnes už prostě jen Ronaldo. Láďa Krejčí se vyprofiloval ve skvělého lídra. V lídra, kterého Sparta neměla roky. To, že si vzal při příchodu do Sparty číslo 37, protože chtěl Spartu dotáhnout v pořadí k 37. titulu, je vystihující.
Přechod na tříobráncové rozestavení představuje v české lize nejvýraznější taktickou inovaci posledních let. Proč je ideální složení takové obrany levák – pravák – pravák? Co musí umět stopeři na krajích a co ten ve středu? Rozebereme si to do detailu.
Reprezentace pod Ivanem Haškem zatím nemá výsledky, herní tvář a spoléhá jen na správný charakter hráčů. Přijde zlepšení, nebo už není na co čekat a bude lepší tuhle kapitolu uzavřít?
Česká reprezentace si částečně napravila reputaci, když po sobotním debaklu v Gruzii 1:4, v Edenu porazila Ukrajinu 3:2. Otazníky nad Ivanem Haškem visí dál, tomu se vyplatila sázka na obměnu sestavy. Jackpot trefil Pavel Šulc.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
