Pokud jste při posledním titulu Sparty navštěvovali 1. třídu základní školy, dnes je z vás středoškolák. Přesně tolik času uplynulo od doby, kdy rudá parta pod vedením trenéra Vítězslava Lavičky zvedla naposledy pohár pro mistra české ligy. Tenkrát Spartu táhli Dočkal, Kadeřábek, Lafata, Krejčí a spol.
Letos jsou ta jména úplně jiná, ale jedno zůstává. Ladislav Krejčí. Mladší. Je zajímavé, jak se mu prostě přirozeně přestalo říkat přívlastkem mladší, neboť svého staršího jmenovce přerostl. Stejně jako tenkrát ten portugalský Ronaldo – dnes už prostě jen Ronaldo. Láďa Krejčí se vyprofiloval ve skvělého lídra. V lídra, kterého Sparta neměla roky. To, že si vzal při příchodu do Sparty číslo 37, protože chtěl Spartu dotáhnout v pořadí k 37. titulu, je vystihující.
Španělsko – Česko 3:1. První poločas rozhodl. Pak se Češi dostali do hry a dokonce vyrovnali. Radost jim ale vzal faul Lukáše Červa. Projděte si klíčové momenty sobotního zápasu.
On hrál, trénoval, cestoval a nosil kapitánskou pásku. Ona zůstávala doma, vychovávala děti, zařizovala všechno ostatní a každý večer chystala večeři na šestou. Povídka inspirovaná skutečností o době, kdy se fotbalové kariéry nestavěly jen na hřišti – a kdy zásluhy těch v pozadí zůstávaly neviditelné.
Máme pro vás fotbalový TV program na víkend.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
