Kde je ta nadupaná, sebevědomá Slavia, co se nebála ani čerta? ptali se už občas její fans.
Ve středu večer se SKS v tom nejlepším balení opět dočkali.
Neuvěřitelná intenzita hry měla potenciál vyčarovat postupový zázrak. Nevyšlo to. Nicméně…
SKS sice ztratila postup, ale našla sama sebe.
Totální fotbal... To je to, co jsme včera mohli vidět. Hra na riziko vzadu a v obrovské intenzitě vepředu. Škoda, že se od něj trenér Trpišovský často odchyluje k přílišné opatrnosti. Včerejšek ukázal, že právě takováto hra přinášela a může přinášet Slavii úspěchy.
Dvě břevna, asi pět tutovek ve vápně… Slavia měla postoupit. Velká škoda.
Slávistky, slávisti, frenetická atmosféra, kterou jste vytvořili, dodala týmu neuvěřitelnou energii i víru, že postup není nemožný. Kluci, i díky vám, nechali na hřišti úplně všechno a od prodloužení nás nakonec dělil jen vlásek.
Děkujeme za podporu a v neděli opět v Edenu!
Hlavně se nechlácholit tím, že to bylo kousek a že atmosféra. Rozdíl mezi tím, že má Sparta z poslední sezony double a tu letošní začala postupem do Ligy mistrů, zatímco Slavia ne, je ten, že to Sparta poslední roky na hřišti a ve sportovním úseku dělá líp. Takhle jednoduchý to je.
Když odcházíš smutný, ale pyšný na výkon svého týmu, tak můžeš i nepostoupit. Někdy musíš udělat krok zpět, abys mohl pak udělat dva dopředu. Velký respekt Slavii!
Šel jsem na zápas trošku rozhozenej, rozladěnej, nesebevědomej, zkrátka s divnou náladou. Viděl jsem ale fantastickou, sebevědomou Slavii. Viděl jsem kluky bojovat o každej centimetr, jeden za druhýho. Zažil jsem fantastickou atmosféru plnýho Edenu. Odcházim zklamanej, ale pyšnej a s pozitivní energií do sezony. Myslím, že ještě zažijeme věci...
Projděte si fotbalový TV program pátek. Bude se na co dívat.
České kluby mají za sebou další nepovedený týden v evropských pohárech. Alespoň trochu ho zachránily nečekané remízy Slavie a Jablonce. Jenže Řecko se v boji o důležité desáté místo v žebříčku národních koeficientů znovu vzdálilo. Pozitivní zprávou je alespoň návrat před Polsko a další zaváhání dánských klubů.
Petr Čech byl zvyklý na ledacos. Čelil nejlepším útočníkům světa a z branky Chelsea udělal téměř nedobytnou pevnost. Jenže 2. května 2012 proti němu stál senegalský útočník Papiss Cissé, který se rozhodl, že fotbalová fyzika ten večer platit nebude.
