Argentina, Japonsko, Írán, Nový Zéland a k nim pořádající USA, Kanada a Mexiko. To jsou první už známí účastníci mistrovství světa 2026.
Jestli se k nim přidá i Česko hodně napoví už následující dva červnové zápasy. Nejprve národní tým bude hostit v pátek (od 20:45) v Plzni Černou Horu a pak hraje v pondělí ve stejný čas v Chorvatsku.
Po červnových zápasech budou následovat podzimní odvety v září v Černé Hoře a o měsíc později doma s Chorvatskem. V pondělí 17. listopadu, kdy kvalifikační skupina končí domácím zápasem s Gibraltarem, pak budeme vědět, jak to celé dopadlo.
Připomeňme, že přímo na MS 2026 do USA, Mexika a Kanady postupují jen vítězové skupin, týmy z druhých míst jdou do play off, kam má Česko téměř jistou místenku i v případě, že by v kvalifikační skupině selhalo a neskončilo aspoň druhé. Tuhle místenku zaručuje předchozí výhra v béčkové skupině Ligy národů. Play off o MS 2026 se hraje v březnu 2026.
V případě rovnosti bodů o konečném pořadí ve skupině rozhoduje nejprve skóre. Takže šest bodů při skóre 6:1 z březnového kvalifikačního startu proti Faeřanům a na Gibraltaru vypadá jako nevyužitá příležitost. Skóre mělo být výrazně lepší.
Připomeňme si, že mistrovství světa se v roce 2026 bude hrát v USA, Mexiku a Kanadě. A počet účastníků vzroste z předchozích 32 na 48. Na první pohled to vypadá, že úspěšná kvalifikace by měla tentokrát být výrazně lehčí. Víc účastníků = větší šance se tam dostat.
Má to ale háček.
Šance Česka na kvalifikaci na příští mistrovství světa nevzrostla tak moc, jak by velké navýšení celkových účastníků mohlo na první pohled ukazovat. Evropa totiž dostala jen tři nová místa. Místo předchozích 13, kolik bylo evropských týmů na MS 2022 v Kataru, tak na MS 2026 bude 16 zemí z federace UEFA.
Když se Česko dostalo na svůj jediný světový šampionát v roce 2006 v Německu, hrálo tam tehdy 14 týmů z Evropy. Česko se naopak pravidelně účastní mistrovství Evropy, kde až do roku 2012 hrálo 16 týmů, což není o moc víc, než kolik bylo donedávna evropských týmů na MS. O to víc vyniká rozdíl úspěšnosti v kvalifikacích na Euro, kde Česko zatím nechybělo. Zvlášť když na mundialech v letech 1998 a 2002 bylo 15 týmů z Evropy. Výrazně lehčí cesta na Euro je až od roku 2016, kdy na kontinentálním mistrovství účinkuje 24 týmů.
Mírně zvýšená kvóta pro Evropu se projevila v tom, že je víc kvalifikačních skupin, takže se v nich koncentruje o něco nižší kvalita. A česká reprezentace měla navíc štěstí na los a ve skupině s Černou Horou, Faerskými ostrovy a Gibraltarem by měla skončit aspoň druhá a jít do případné baráže z lepší pozice (s výhodou domácího prostředí), než by jí zajistilo vítězství ve skupině z minulé Ligy národů. A třeba se povede i malý zázrak a Česko dokáže přeskočit i prvního nasazeného do skupiny, tedy Chorvatsko.
Co říkají čísla? Kdo překvapil a kdo zklamal? Dokážou Janotka a Hyský udržet laťku nahoře? Začne Slavia točit sestavou kvůli Lize mistrů? A jaké taktické trendy v tomto ročníku uspěly a které trenérské pokusy naopak selhaly? V 93. epizodě Football Club podcastu se spolu s Tomášem Daníčkem a Vojtěchem Mrklasem ohlížíme za právě skončenou sezonou české nejvyšší fotbalové soutěže.
Rychle a nečekaně. Tak Pavel Tykač před rokem a půl koupil Slavii od Číny. Jak k tomu na konci roku 2023 došlo, popsal teď v podcastu.
Fotbalový cestovatel Vojtěch Bráník Dvořák se vydal do Neapole. V reportáži se dělí o zážitky z města, kde fotbal není jen sport, ale životní styl. Magické chvíle zažil na stadionu Diega Maradony i v ulicích kampánské metropole.