„Hrozně zaostáváme.“ Berger vysvětluje, kde Česko chybuje ve výchově fotbalistů

„Myslím si, že hrozně zaostáváme. Vidím to teď v mládeži,“ má jasno Patrik Berger, který se synem provozuje hráčskou agenturu zaměřenou na mladé talenty.

„Když trenéři učí ve čtrnácti letech výstavbu, presink a represink, myslím, že to není ta správná cesta. V tomhle věku se fotbalem ti kluci musejí hlavně bavit. To je úplný základ, aby měli úsměv na tváři, aby drilovali ty úplné základy – první dotyk, zpracování, přecházení soupeře jeden na jednoho a střelbu. To bohužel v Česku v mládeži moc nevidím,“ říká Berger, který pravidelně chodí na zápasy mládeže, aby měl o mladých hráčích přehled.

Podle Bergera je potřeba zvládnout základy, aby hráči v osmnácti nebo devatenácti letech při přechodu mezi dospělé neměli problém zpracovat balon. „Nebo aby, když to křídelní hráči dostanou do křídla, tak aby si dovolili jeden na jednoho. Musí vědět, že když to zkazí, tak to nevadí. Ať to zkusí podruhé, potřetí. Počtvrté se to povede a může z toho být gól nebo dobrá přihrávka,“ říká druhý nejlepší český střelec v historii Premier League.

„Yamal taky pokaždé neobejde hráče, ale udělá to za půli osmkrát a dvakrát z toho je velká šance nebo gól. Taky mu nikdo nenadává, že to zkouší. V této pozici by to hráči měli dělat. Já tu v mládeži kolikrát vidím, že to kluci zkusí, nepovede se to a z lavičky na ně někdo zařve. Podruhé už si kličku nedovolí. Spíš by ale od trenéra měli slyšet, že to mají zkusit znova, že to příště vyjde. Tohle ale moc u nás neslyším,“ říká Berger v podcastu Livesport Daily.

V českém fotbale se podle něj zbytečně řeší i výška hráčů. Třeba španělští záložníci Xavi nebo teď Pedri, případně Vitinha z PSG přitom ukazují, že i menší záložníci dokážou táhnout velké týmy. „Kolikrát už se mi stalo, že o někom někde řeknu, že je šikovný, a z okolí z 80 procent slyším: ‚No jo, ale on je malej, nemá na to figuru.‘“

„Samozřejmě platí, že menší kluci se dopečou později, protože fyzicky často ještě nestačí. Ale zase mají fotbalové IQ vyspělejší. Musí být na hřišti mazanější, rychlejší, aby se vyhýbali soubojům. Mají prostě jiné přednosti. Tady se ale tlačí, aby hráči byli hlavně vysocí, fyzicky zdatní a naběhali dvanáct kilometrů za zápas,“ kritizuje Berger.

Vlastní hráčskou agenturu založil se synem loni na jaře. „Syn Patrik dělal u pana Pasky a ten se rozhodl, že svou agenturu prodá. Patrik za mnou přišel, že už tam nechce pokračovat. Nakonec jsme došli k závěru, že si založíme svou agenturu. On si udělal FIFA licenci. Chytlo mě to, mám to v hlavě denně a užívám si to. V kariéře mě toho potkalo spoustu, takže si myslím, že vím, jak se ti hráči cítí, a baví mě to s nimi rozebírat,“ vysvětluje Berger.

Berger má jasnou představu o tom, jak pracovat s mladými fotbalisty. Za jakých podmínek by se do práce s mládeží zapojil na úrovni fotbalové asociace? „Abych takovou práci vůbec mohl dělat, musel bych si být stoprocentně jistý, že mám volné ruce, abych to mohl dělat tak, jak chci já. Kdyby mi něco takového někdo z českého fotbalu nabídl a pobavili bychom se o tom, zajímalo by mě to. Ale nikdo mě nikdy s ničím neoslovil,“ odpovídá.