Co se v analýze Football Clubu dočtete:
Třebaže bylo chvíli po nejhorším vystoupení brněnských fotbalistů od návratu do ligy, nesršel síru, neměl oheň v ústech a peklo v očích. Trenér Martin Svědík, známý náročností na tým, po porážce 0:3 v Olomouci na tiskové konferenci působil nezvykle smířlivým dojmem.
„Většinou píšete, že jsem rozzuřený, to samozřejmě jsem, protože rád vyhrávám a nemám rád takové porážky, ale hráčům nemůžu říkat něco jenom v emocích. To není cesta, kterou bychom šli ke zlepšení," pravil s nadhledem. „Víte co, to bych musel být naštvaný celý týden. To zase nechci, protože na mužstvo musím přenášet také pozitivní věci. Proto mluvím teď smířlivě. V utkání jsem cítil i bezmoc," připustil.
Kombinační Sigma dominovala, střed hřiště zcela ovládla v nečitelné šabloně se čtyřmi šikovnými středopolaři. Brno otravně napadala, nedovolila mu ani střelu na bránu a naplno ukázala sílu kosmopolitního kádru, do kterého napumpovala půl miliardy korun. A také ukázala, kolik toho Zbrojovce schází, ačkoli má rovněž silného majitele, miliardáře Vojtěcha Kačenu. Všechno má svůj vývoj, čas. Brno bude potřebovat ještě nejedno přestupové okno.
„Když vezmu fotbalovost Sigmy a naší, tak je to obrovský rozdíl,“ uznal Svědík.
Současná Zbrojovka prochází v lize první zkouškou odolnosti, sebedůvěry a týmového sepjetí. Z posledních pěti zápasů vyhrála jediné, třikrát neskórovala. Do toho si můžete připočítat ještě porážku 0:4 na Slavii v Mol Cupu, byť v pozměněné sestavě. Ta silnější za pár dní totálně propadla v Olomouci. „První poločas byl nejhorší, co jsem u týmu Zbrojovky,“ polkl Svědík hořkou pilulku. „Neměli jsme vůbec nic v obranné ani v útočné fázi. Pracovali jsme velmi nekvalitně.“
Až ten rozdíl zarazil. Olomouc hrála skvěle, ale Brno až příliš pod své možnosti. „Rozdíl mezi soupeřem a námi je, že nejsme sebevědomí před šestnáctkou, že tam nemáme kvalitu, obejití ze strany, jeden na jednoho, dát centr, přesnou přihrávku. To mi tam strašně chybí,“ pokračoval Svědík.
Upřímně, chybělo mu na hřišti všechno včetně emocí. „Přijde mi, že si jdeme prostě zahrát," povzdechl si.
Zapomeňte na chvíli na taktiku, očekávané góly a složité analýzy. Vraťme se do prosince 2006, kdy se v anglické Premier League během jediného měsíce urodila taková přehlídka nádherných tref, že by každá druhá mohla vyhrát soutěž o gól roku.
Pořádné drama se šťastným koncem. A nejen pro fanoušky Realu Madrid. Španělský gigant ve čtvrtém kole Ligy mistrů dvakrát prohrával na hřišti AEK Atény, nakonec ale vydřel vítězství 3:2. Rozhodující úder zasadil až v nastavení Federico Valverde. Výsledek potěšil také český fotbal, který s Řeckem soupeří o důležitou desátou příčku v žebříčku národních koeficientů UEFA.
Zápas s Arsenalem se dramatizoval. Čtvrt hodiny před koncem byla Slavia blízko ke kontaktnímu gólu. VAR zkoumal střet Nowaka s Merinem ve vápně. Penalta z toho ale nebyla, i když šlo o hodně podezřelý zákrok. Pískli byste pokutový kop? Odpovězte v anketě uvnitř textu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
