Ještě před rokem věděli něco víc o Šeriffu Tiraspol jen skuteční znalci východoevropského fotbalu. Jeho sídlo v separatistické části Moldavska by pak dokázal nalézt na mapě Evropy asi málokdo. Jenže loni tento pozoruhodný tým poprvé postoupil do skupiny Ligy mistrů a dokonce v ní senzačně porazil Real Madrid.
Podle serveru Transfermarkt je hodnota hráčů Šeriffu 64krát nižší než borců Realu. Vítězný gól za něj v Madridu vstřelil Lucemburčan Sébastien Thill, který ještě sezonu předtím nastupoval v ruské lize za Tambov. Ten mimochodem nedávno zbankrotoval a několik měsíců hráčům neplatil. Thill ani v takovém týmu nepatřil mezi hvězdy, odehrál jen sedm zápasů a nevstřelil jedinou branku. Postup Šeriffu do Ligy mistrů tak lze řadit mezi fotbalové zázraky.
Šeriff je ale pozoruhodný především svým příběhem. Ten výstižně ilustruje divoký vývoj posledních třiceti let v postsovětském prostoru. Šeriff Tiraspol totiž vlastní stejnojmenná korporace, největší v separatistické Podněsterské moldavské republice. A platíme ho do určité míry i my, když si kupujeme nekolkované cigarety. Plus další zboží, u kterého nás to ani nenapadne.
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
