Serii A chybí lesk nablýskané Premier League a je opředena mnoha nepravdivými mýty o catenacciu a dominanci obran. V Itálii se naopak hraje útočný fotbal, na stadiony chodí prvotřídní fanoušci a týmy trénují progresivní kouči. V loňském roce padalo v nejvyšší italské soutěži 2,87 gólu na zápas, více bylo k vidění jen v hyperofenzivní Bundeslize, a výsledky zápasů se často daly jen těžko předpovídat.
Lákadlem pro nezaujatého diváka je i absence hegemona. Mezi elitními evropskými soutěžemi nenajdeme kromě Itálie žádnou, kde by poslední tři ročníky vyhrály tři různé týmy (AC Milán, Inter a Juventus). V žebříčku koeficientu UEFA bychom museli dojet prstem až na 18. místo – na dánském fotbalovém trůně se v posledních letech vystřídaly Midtjylland, Brøndby a FC Kodaň.
I ti, kteří o italský fotbal zakopnou jen párkrát do roka, loni určitě zaznamenali, že AC Milán ukončil 11 let dlouhé čekání na scudetto. Rossoneri slavili zisk titulu především díky skálopevné obraně, fantastické formě Rafalea Leãa a Thea Hernandéze na levé straně hřiště a kvalitní práci bez balonu, kterou stále velice mladému týmů naordinoval stratég Stefano Pioli.
Nedělní zápas Sparty v Hradci Králové přinesl nečekané emoce. Největším tématem utkání není překvapivá výhra domácích, ale spíše dění mimo hřiště. Výraznou roli tu hraje sportovní ředitel votroků Jiří Sabou, ale také kouč Sparty Brian Priske.
Barcelonská hvězda Aitana Bonmatí potvrdila svou pověst hráčky velkých momentů. To musíte vidět!
Stosedmý díl FC podcastu do detailu rozebírá vyhlídky českých klubů v pohárové Evropě.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
