Praha - Vídeň - Istanbul – Abuja. Na této trase za africkým dobrodružstvím jsem strávil 21 hodin a při návratu dokonce celý den. Když jsem dostal možnost se do nigerijského hlavního města podívat, ani na vteřinu jsem neváhal, ač jsem tušil, že co tam uvidím, bude možná trochu šok.
Hlavní náplní mé cesty byl skauting mladých Nigerijců (většinou 16 až 19 let) z oblasti Abuje. Na cestu jsem vyrazil na základě pozvání kolegy z agentury, se kterou spolupracuji. Funguje to tak, že na místě posbíráte tipy na hráče pro agenturu a ta je pak nabízí klubům v Česku, na Slovensku nebo třeba v Polsku.
Byli jsme na turnaji, kterého se účastnilo osm týmů. Šlo o šest akademií a dva týmy tvořené hráči z ulice. Turnaj byl zorganizovaný místním agentem přímo pro nás a ještě pro jednoho skauta z Portugalska, který ale nakonec nepřijel.
První dva dny jsme sledovali všechny týmy hrající proti sobě na umělém hřišti. To bylo nekvalitní a spousta hráčů na něm klouzala. Někteří ani neměli pořádné obutí, kopaček je v Nigérii nedostatek. V africkém podnebí je hodně náročné udržovat přírodní trávu, proto jsou oblíbené ty umělé, případně se hraje na písku, kde se však kopačky rychle opotřebují a mladí kluci si nemůžou dovolit kupovat třeba troje ročně.
Norské Bodö/Glimt vyřadilo Inter Milán a jeho vítězný gól na San Siru potvrdil, že fotbal hrát rozhodně umí.
Bývalý reprezentační kapitán vyslyšel volání reprezentačního trenéra Koubka. Chce se vrátit do reprezentace a pomoci dostat Česko poprvé po 20 letech na světový šampionát. Je to dobrý nápad? Nechte zaznít váš hlas v naší anketě.
Jana Žufánková otevřeně promlouvá o tom, jak ji a její spoluhráčky ze Slovácka jejich trenér tajně natáčel v šatně a sprchách – a jak v nejhorší chvíli nepřišla opora ani omluva. Mluví o předsudcích, mlčení institucí i o tom, proč je důležité o podobných kauzách nahlas mluvit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



